Ještě před pár lety ho bylo kvůli jeho plaché povaze těžké spatřit i ve výbězích zoologických zahrad, dnes se ale stává častým společníkem při procházkách kolem řeky i nevítaným hostem kurníků a zahrad. Na Chomutovsku se čím dál více daří velké šelmě, mývalu severnímu. Do české přírody ale nepatří, navíc působí škody na hospodářských zvířatech.

Mýval se podle údajů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) vyskytuje především kolem Klášterce nad Ohří, Doupova, Perštejna a dále směrem ke Karlovarskému kraji. Narazit na něj ale můžete i poblíž obce Hora Svatého Šebestiána. „Mýval sice není vodní šelmou, ale jeho život je s vodním prostředím neodmyslitelně spjatý,“ vysvětluje zoolog AOPK Vít Tejrovský. „Kolem Ohře má dostatek potravy, jako je hmyz, korýši a další vodní živočichové,“ popisuje.

Mývalové ale začali být v jídelníčku mnohem vybíravější a páchají škody v menších hospodářstvích. V Klášterci dokonce neváhají řádit ani uvnitř města. „Do rána mi něco vybílilo kurník, po třech slepicích mi zůstaly akorát hlavy,“ popisuje Miroslav Ouzký. „Nikdy se nám to nestalo, liška i kuna se nám vyhýbá. Navíc výběh máme oplocený a ráno byl netknutý, žádné stopy po hrabání. Musel to být mýval, který se nedaleko u řeky potuluje,“ je přesvědčený Ouzký.

Mýval severníMýval severní.Medvídkovitá šelma je velká asi 41 až 72 centimetrů. Je porostlá hustou šedou srstí, charakteristická je výrazná černá obličejová maska a tmavě pruhovaný ocas. Žere hlavně bezobratlé živočichy, ale i rostliny či obratlovce včetně malých hospodářských zvířat.

Další Klášterečané zase nejednou načapali šelmu vyjídat na svých zahradách psí misky nebo byli svědky toho, jak se zvíře potlouká kolem popelnice a přiživuje se zbytky.

Podle zoologa Tejrovského umí být mýval pro chovatele velmi nepříjemný soupeř. „Je velice vynalézavý a chytrý. Na domácí drůbež rád útočí. Mnozí navíc otevřou i zavřený kurník,“ popisuje chování šelmy.

Sníží populaci vojáci?

Zoologové se snaží proti chlupatému vetřelci rázně zakročit a plánují spolupracovat dokonce i s vojáky, kteří mají posádku na Doupově. „Jednáme s nimi o možnostech odstřelu,“ prozrazuje Tejrovský.

Na první pohled možná poněkud tvrdý přístup má ale svůj důvod. „Mýval není původní druh, pochází z Ameriky. K nám se dostal z východního Německa, kam ho bývalý režim nasadil v ambici mít v přírodě vlastní kožešinová zvířata a být v této produkci soběstačný, což se ukázalo jako hloupý nápad,“ vypráví Tejrovský. „Rychle se tam rozmnožil a dnes působí opravdu veliké škody, jsou jich tam tisíce,“ pokračuje zoolog.

Podobná situace by mohla nastat i u nás. „Nemá tady predátora. Ideální by proto bylo dostat ho z české krajiny úplně pryč,“ doplňuje Tejrovský. S tím by nakonec mohli ochranářům pomoci nejen vojáci a myslivci, ale i další nováček nebo spíše navrátilec v krušnohorské krajině. A to vlk. „Jsou to vzájemní konkurenti a vlci by mohli mývala vytlačit,“ uzavírá znalec velkých šelem Miroslav Kutal z Hnutí Duha.