Den mrkve vznikl v roce 2003 a jeho účelem je šíření povědomí o blahodárných účincích mrkve po celém světě. Popularita Mezinárodního dne mrkve každoročně roste stejně tak, jako počet zemí, ve kterých se oslavy pořádají Velká Británie, Francie, Švédsko, Itálie, Austrálie, Japonsko či Rusko.

Historie

Historie divokých předků mrkve sahá na území dnešního Afghánistánu. První mrkev, která spatřila světlo světa, byla fialová a hořká. Zpočátku se pěstovala pro lékařské účely. V 10. století ji naši předkové využívali k usnadnění porodu. Svou cestu dobývání Evropy nastartovala mrkev se žlutými kořeny. Postupem času vznikla mutací červené a bílé odrůdy dnes všem známá oranžová mrkev. Vyšlechtili ji Holanďané v 17. století a až o dalších sto let se rozšířila skutečně do celé Evropy.

Použití v kuchyni

V kuchyni se používá pouze kořen. Může se jíst syrová vcelku, jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů v kombinaci s jablky nebo cibulí, posypaná petrželkou, pažitkou nebo ořechovými jádry, tepelně upravená v polévce, dušená atd. V polévkách bývá často kombinována s celerem a cibulí.

Kde a jak působí

Jako droga se sbírá její kořen (Radix dauci), semena (Fructus dauci) a výjimečně i nať (Herba dauci). Látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může zabraňovat rozvoji rakoviny.

Droga podporuje obranyschopnost proti infekcím, zlepšuje zrak (zejména šeroslepost), užívá se při jaterní dietě, pomáhá při močových kaméncích a revmatických zánětech kloubů, je mírně močopudná a projímavá, při zevním použití hojí rány, spáleniny či vředy. Šťáva z kořene se hodí při léčení či doléčení ischemické choroby srdeční, jako potravinový doplněk prospěje těhotným a kojícím ženám nebo při chudokrevnosti. Nálev ze semen se užívá při angině pectoris.

Nejčastěji se podává jako mrkvová šťáva, ze semen se připravuje nálev (pije se 2x až 4x denně), nať se obvykle používá čerstvá zevně ve formě kašovitých obkladů.

Recepty, které se mohou hodit

Pikantní mrkvový salát

Potřebujeme: 6 velkých mrkví, 1 cibuli, 2 lžičky pikantní hořčice, sůl, pepř, citronovou šťávu, cukr, sůl, olivový olej.

Mrkev nakrájíme na tenké proužky a povaříme ji v troše vody, do které přidáme lžičku cukru a půl lžičky soli. Lehce podusíme do poloměkka a scedíme. Pokud ji propláchneme studenou vodou, zachová si krásnou barvu. Takto připravenou mrkev v míse smícháme s troškou vody a dle chuti citronovou šťávou, hořčicí a cukrem. Přidáme najemno nakrájenou cibuli, dochutíme solí a pepřem. Promícháme a necháme vychladit.

Mrkvové smaženky

Potřebujeme: 6 mrkví, hladkou mouku, 3 vejce, olivový olej, strouhanku, 2 bílé jogurty, kari, sůl.

Mrkev nastrouháme nahrubo a smícháme spolu s moukou, vejci a strouhankou. Vznikne středně husté těsto, ze kterého lžící tvoříme placičky a smažíme v horkém oleji z obou stran dozlatova. Podáváme s brambory a kari dresinkem, který si připravíme z jogurtu do něhož přisypeme kari dle chuti a lehce osolíme.

Hranolková indická mrkev

Potřebujeme: 65 dkg mrkve, 3 brambory, zázvor, máslo, sůl, kari.

Mrkev nakrájíme na hranolky, brambory na kostičky a zázvor oloupeme (stačí malý kousek, asi 2 cm) a nakrájíme na plátky. Pekáček vymažeme máslem a vložíme do něj mrkev a brambory. Posypeme solí, kari a zázvorem a na povrch položíme plátky másla. Vložíme do předem vyhřáté trouby na 180° C a pečeme za občasného promíchání dozlatova.

Vitaminová bomba

Mrkev oloupeme a uvaříme v trošce vody doměkka. Rozmixujeme a zalijeme převařenou vodou. Podle toho, jak chceme mít nápoj hustý, dolijeme vodu. Přidáme pomerančovou šťávu ze tří pomerančů a cukr podle chuti, promícháme, scedíme a vychladíme.