Špičák je nevysoký vrch nedaleko Štětí v katastru obce Stračí. Z jeho vrcholu je krásný rozhled směrem na Štětí, které je nápadné svými komíny a rozsáhlou skládkou dřeva určenou pro papírnu. I během krátkého výletu můžete narazit na pestrou plejádu zajímavých organismů.

Cestou po žluté značce vedou podél sebe dvě cesty. Jedna úvozová a evidentně stará, zarostlá ostnitými šípky a hlohem, druhá novější, po které bez problémů projede traktor. Proč bývá několik cest těsně vedle sebe? „Hlavním nepřítelem cest bylo bahno, takže vozkové opouštěli vyjetá koryta cest a jezdili vedle nich. Z mnoha ještě středověkých cest vytvořily přívalové deště hluboké rokle. To je i varování pro současnost, kdy intenzita eroze zesiluje a cesty se mohou stát náhradními koryty přívalových srážek,“ vysvětlují autoři knihy Český a moravský les.

Hromady suti skrývají čtyři štoly.
Tisíce kostí pomohly určit stáří jeskyně na Radobýlu, nechala je tam sova

Mnohem zajímavější je nenápadná ostnitá rostlina máčka ladní, na kterou během cesty na Špičák může turista nebo místní narazit. „Její kořen byl v minulosti používaný jako afrodiziakum,“ říká botanik Jan Prouza, který přírodovědeckou exkurzi vedl. Vzápětí upozorní na keř s černými plody. „Ne nadarmo se jmenuje řešetlák počistivý. Při požití vás opravdu protáhne, pročistí,“ dodává.

Na jaře se tady vyskytují orchideje. Na jednu z nich upozornila například Zdena Vojtíšková. Na svém fotoalbu, které je veřejně dostupné na internetu, se pochlubila tořičem včelonosným, orchidejí, jejíž květ se maskuje za hmyz. Ovšem mezi skutečné vzácnosti patří zdravínek žlutý. Kvete i na podzim, takže i teď se dá vidět ohrožený druh.

Tořič včelonosný je až 40 centimetrů vysoká vytrvalá bylina, která roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních. Kvete v červnu a červenci.Tořič včelonosný je až 40 centimetrů vysoká vytrvalá bylina, která roste na výslunných travnatých a křovinatých stráních. Kvete v červnu a červenci.Zdroj: archiv ČSOP Klenice 

Co na první pohled ohrožené není, je zplanělý chmel. Ten dnes známe jako součást piva a liánu, která nám dělá ve světě opravdu dobré jméno. „Přestože známe celou řadu vyšlechtěných kultivarů chmele, jedná se o původní rostlinu. Její semena známe až ze středního holocénu, tedy nějakých 8 000 let před Kristem,“ doplňuje další souvislosti botanik Jan Novák, který se procházky také zúčastnil. Chmel je u nás prostě doma.

„Je zvláštní, že Špičák nemá žádnou zákonnou ochranu, přestože na něm roste řada botanických skvostů. Prostě unikl pozornosti přírodovědců, byť hranice CHKO Kokořínsko je jen pár stovek metrů odtud,“ poznamenává Novák.

Kamenná slunce u Hnojnic
Kamenná slunce vznikla díky sopečnému výbuchu. Unikát můžete vidět u Hnojnic

Přestože kopec může být pro přespolní neznámý, místní na něj pravidelně chodí. „Já vím, že nejde o moc známý kopec, ale přesto tady s klubem turistů ze Štětí pořádáme pravidelně novoroční výstup,“ popisuje seniorka Eva Manhalová ze Štětí.

Vrchol s čedičovými výstupy jasně odhaluje svou žhavou sopečnou minulost. Obnažené čedičové kameny na vrcholu mají tvar klasických čedičových sloupů. Ještě i teď na podzim se tady dají najít poletující jedinci modráčka jehlicového a doputoval sem i původně subtropický pavouk křižák pruhovaný. Samice jsou díky své velikosti a výraznému pruhování docela nápadné a občas turistu vyděsí. Tento pavouk patří mezi invazní druhy a v naší republice, zejména v teplejších částech, se začíná trvale zabydlovat.