Kliknutím zvětšíteDlouhé čtyři roky bojuje seniorka Jana Cutychová z Ústí nad Labem s Oční klinikou Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde podstoupila operaci šedého zákalu u obou očí. U pravého oka byla podle jejích slov operace provedena výborně, u levého oka se ovšem prý nepovedla.
Nemocnice si podle ní měla navíc naúčtovat od pojišťovny spoustu zákroků, které lékaři seniorce nikdy neprovedli. „Nebylo mi provedeno předoperační vyšetření, ale výkony při nich nemocnice naúčtovala zdravotní pojišťovně jako výkony prováděné při operacích,“ říká Cutychová. Oční klinika její tvrzení odmítá.
Na Oční kliniku Masarykovy nemocnice, která spadá pod společnost Krajská zdravotní (ta dále provozuje nemocnice v Teplicích, Děčíně, Mostě a Chomutově), docházela 72letá Jana Cutychová kvůli problémům se zrakem několik let. V roce 2014 jí oční ošetřující lékařka doporučila na ambulantní operaci šedého zákalu obou očí.
„První operace se povedla díky odbornosti operatérky a šikovnosti instrumentářky. Operatérka se představila a celým operačním procesem mě provedla. Bylo to hotové za 20 minut téměř bez bolesti. Dostala jsem propouštěcí protokol a kontrola druhý den dopadla dobře,“ popisuje Cutychová.
Na operaci druhého oka Cutychová ovšem už v životě nezapomene. „Neprovedli mi předoperační vyšetření a nepřihlédli ani k tomu, že jsem diabetik na inzulínu,“ vypráví Cutychová s tím, že operace měla začít v 7.30, začala prý však až v 15.20 hodin. „To čekání bylo pro mě, diabetika, opravdu strašné. Nikdo se mi nepředstavil a operačním procesem ani nevedl. Pod pláštíkem jsem jen slyšela slova, že ujíždím doleva,“ líčí Cutychová.
Operace trvala 40 minut. „Bolelo mě to a bylo jasné, že to nedopadlo dobře. Zatímco ošetřující lékařka prchala ze sálu a ani se nerozloučila, druhá psala propouštěcí protokol,“ zmiňuje seniorka. Operační protokol však nedostala.
Kontrola další den nepřinesla dobré zprávy. „Na oku se mi objevil otok operační rány, vidění bylo nepřirozené, v dolní periférii levého oka jsem viděla stín. Po operaci jsem navíc měla v oku značné množství zákalků. Nesnesitelnou bolest jsem cítila i v následujících dnech,“ vyjmenovává seniorka, která trpí potížemi s levým okem dodnes.
„V pražském LEXUMu a pak i na dalších klinikách mi zjistili, že poškození levého oka je kvůli dlouhé fakoemulzifikaci trvalé. Reoperace by byla nebezpečná. Všude navíc požadují záznam z předoperačního vyšetření, které mi ovšem na oční klinice v Ústí nikdo neudělal,“ připomíná Cutychová, která celkem třikrát žádala přednostku oční kliniky, aby zhodnotila stav levého oka po operaci. Odezvy se však prý nedočkala.
„V ruce jsem měla dva propouštěcí protokoly. Jejich rozborem jsem zjistila, že jsem byla hospitalizována na očním oddělení ústecké nemocnice. To ale není pravda. Také dalších 14 výkonů, které se v protokolech objevily, mi nikdo neudělal,“ říká Cutychová.
Obrátila se proto kromě jiného na Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ČR (ZPMV), u níž je pojištěna. ZPMV provedla v klinice kontrolu a odhalila částečnou nesprávnost ve vykázání kódů hospitalizace. To v dopise pacientce potvrdil i generální ředitel zdravotní pojišťovny David Kostka. Ten upozornil, že je obtížné při následné kontrole hodnotit, jak a jaké výkony a vyšetření byly skutečně provedeny.
„Vycházet lze z tvrzení účastníků, která bývají rozdílná, a dále ze záznamů ve zdravotnické dokumentaci. Pojišťovna prověřuje především správnost a oprávněnost vykazování poskytnuté péče. Samotné rozhodování o tom, jak, kdy a jakým způsobem bude pacient léčen, je věcí ošetřujícího lékaře,“ dodal Kostka.
Postup oční kliniky v případě Jany Cutychové podle přednostky zařízení Ivany Liehneové prověřila oborová komise pro oftalmologii při Vědecké radě České lékařské komory a neshledala jediné pochybení. „Na žádost pacientky jsem prověřila postup pracovníků oční kliniky i já a neshledala jsem rovněž žádné pochybení. Pacientku jsem pozvala na vyšetření, které odmítla s tím, že nemá čas, protože chodí na jiná pracoviště,“ říká Liehneová.
Operační program je podle jejích slov sestavován podle náročnosti a diagnóz jednotlivých pacientů. „Operace probíhá v místním znecitlivění, kdy pacienti mohou jíst a pít až do jedné hodiny před operací, takže onemocnění cukrovkou v tomto případě není zásadní v určení pořadí pacientů k operaci. Není pravda, že operace měla začít v 7.30 hodin, pacientka byla pozvána na 9.30 hodin. Pacient je zván nikoliv na dobu začátku operace, ale vždy v dostatečném časovém předstihu,“ podotýká přednostka oční kliniky.
„Operatérka se při první i druhé operaci představila, pacientka před operacemi podepsala informovaný souhlas a poučení o výkonu. Není pravda, že pacientce nebylo provedeno předoperační vyšetření,“ dodává Liehneová s tím, že vše je možné doložit.
Operace byly provedeny v režimu jednodenní chirurgie, při třetí revizi ZPMV vyřadila dva výkony, které neměly vliv na výši úhrady.
„Podobných neshod v oblasti vykazování se zdravotními pojišťovnami máme ročně více a jsou řešeny určeným postupem, jedná se o skutečnosti pohybující se v rámci obchodních vztahů mezi smluvními partnery,“ podotýká Liehneová s tím, že v režimu jednodenní hospitalizace projdou Masarykovou nemocnicí tisíce pacientů ročně.
„Není pravda, že se operace levého oka nepovedla, podle nálezů z jiného pracoviště, které mám k dispozici, pacientka nemůže mít lepší vidění, než má. Pacientka se po neúspěchu svých stížností na různých institucích vydala cestou lží a urážek mé osoby a mých spolupracovníků,“ míní Liehneová.
„Písemný souhlas je podvrh, stejně jako je dodatečně dodělaná řada dokumentů. Na několika významných protokolech se navíc objevuje lékařka, kterou vůbec neznám. Klinika se zkrátka brání a mlží, jen co to jde, jen aby nemusela uznat, že pochybila,“ tvrdí naopak Cutychová.
108
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
