Vědci dál zkoumají koronavirus. Zjišťují, zda nevyvolá Parkinsonovu nemoc

Když se svět před sto lety vyrovnával s pandemií tzv. španělské chřipky, která vypukla v Evropě po první světové válce, neobešlo se to u některých nakažených bez trvalých následků. Nemoc totiž vyvolávala mimo jiné mozkový zánět zvaný encephalitis lethargica, což je mozkové onemocnění, které provázejí akutní poruchy spánku, svalová slabost, obrna okohybného svalstva a prudké změny v chování.

Roušky ve veřejné dopravě fungují. Jde o nejbezpečnější místa, ukázaly studie

Zánět, nazývaný i jako von Economova encefalitida, také zvyšuje riziko propuknutí Parkinsonovy choroby, a to dvakrát až třikrát.

Vědci se nyní obávají, aby se podobný scénář neopakoval. V ohrožení je podle nich zejména lidský mozek a centrální nervová soustava.

Virus zná cestu do mozku

"Jak virus SARS-CoV-2 dokáže napadnout mozek a centrální nervový systém, se sice vědci stále učí, ale už teď je zřejmé, že se tam umí dostat," uvedl podle serveru Science Alert neurolog Kevin Barnham z australského Floreyova ústavu pro neurovědu a duševní zdraví.

Izolace, dýchací přístroje, stres. Takto v nemocnici vypadá boj s covidem

Že se na covid-19 může vázat poškození mozku a ztráta paměti, již vědci zjistili, zatím však není jasné, jak infekce tyto příznaky vyvolává, ani v jaké síle či jaké budou případné konečné důsledky.

"Dosud jsme se dostali k tomu, že virus může napadnout mozkové buňky, což vytváří potenciál pro následnou neurodegeneraci," tvrdí Barnham. Velkou otázkou však je, jak tento potenciál měřit.

Třetí vlna může být jiná

V nové studii, kterou publikoval odborný titul Journal of Parkinson's Disease, prezentuje Barnham a další spoluautoři hypotézu, že "třetí vlnu" pandemie covid-19 nebude představovat opětovný výskyt nákazy novým typem koronaviru, ale nárůst případů výskytu Parkinsonovy nemoci, jež budou s virem souviset. Ten totiž může v organismu vyvolat nervový zánět a imunitní odpověď pak spustí v mozku chorobu.

Byť zatím nejsou žádné důkazy, které by možné zvýšení výskytu Parkinsonovy choroby potvrzovaly, měla by se této otázce podle Barnhama věnovat pozornost. Důvodem je i již zmíněná historická zkušenost se španělskou chřipkou.

Covid může vytlačit chřipku, říká odborník na očkování Marek Petráš

"Měli bychom se poučit z neurologických důsledků, které následovaly po pandemii španělské chřipky v roce 1918. Při zasažení světové populace virovou pandemií je úvaha o možném globálním nárůstu neurologických onemocnění velmi znepokojivá. Napoprvé byl svět zaskočen, ale to se přece nemusí stát znovu," prohlašuje Barnham.

Protože vědci uznávají, že k přesnějšímu vyčíslení zvýšeného rizika rozvoje Parkinsonovy choroby kvůli nákaze nemocí covid-19 scházejí přesnější údaje, navrhují dlouhodobý screening pacientů nakažených virem SARS-CoV-2 i po vyléčení, aby se dalo včas vysledovat, zda se u nich neprojevují příznaky neurodegenerativního onemocnění. To by mělo pomoci identifikovat možné případy ještě v době, kdy se nemoc plně nerozvinula a její projevy se tak dají zmírnit.

Jeden případ už tu možná je

Nový výzkum se podle Science Alert shoduje svými závěry i s nově zveřejněnou případovou zprávou z Izraele, která zdůrazňuje právě ty druhy rizik, jež očekává Barnhamův tým. 

Zpráva popisuje hospitalizaci pětačtyřicetiletého muže s příznaky nemoci covid-19, tedy trpícího kašlem, bolestí svalů a ztrátou čichu.

Během následné izolace v zařízení pro léčbu covid-19 začal mít tento muž potíže s komunikací, a to jak s mluveným, tak i psaným projevem. Vykazoval také známky třesu a zhoršené chůze, což jsou typické projevy Parkinsonovy nemoci. Ta mu byla po provedení testů také skutečně diagnostikována.

Prodělali jste covid? Nechte si otestovat plíce i srdce, můžou zůstat následky

Lékaři, kteří mají tohoto muže v péči, zatím nevědí, co přesně degeneraci jeho nervových buněk vyvolalo. Hypoteticky však připouštějí, že to mohl mít na svědomí i nějaký mozkový zánět způsobený virem, který infikoval jeho centrální nervovou soustavu.

Na druhé straně je nepravděpodobné, že by se příznaky Parkinsonovy nemoci rozvinuly po nákaze nemocí covid-19 tak rychle. Vědci ani lékaři proto zatím z tohoto případu nevyvozují žádné závěry, upozorňují však na něj jako na pozoruhodnou souvislost. 

Zmíněný muž sice žádné zjevné genetické předpoklady pro rozvoj Parkinsonovy nemoci neměl, protože v jeho rodině tímto onemocněním dříve nikdo netrpěl, ale přesto je podle některých hypotéz možné, že infekce urychlila rozvoj nemoci, která už byla v organismu přítomna, jen se dosud neprojevila.

"Infekce covidem-19 mohla být zásadním stresovým faktorem, který zesílil a prohloubil do té doby jemné a nerozpoznané příznaky," uvedl pro titul MedPage Today neurolog Alberto Espay ze Cincinnatské univerzity, jenž se léčby daného pacienta nijak neúčastnil.

Létání v době koronaviru: Šance na nákazu je nízká, říká odborník. Důvodů je víc

I když je to do značné míry spekuace, podle Science Alert to přinejmenším naznačuje, že by se Parkinson měl po prodělání nákazy covid-19 detekovat co nejrychleji, aby s ním dalo něco dělat ještě předtím, než se úplně rozvine.

"Vedle strategického přístupu k oblasti veřejného zdravotnictví budou klíčovými nástroji včasná diagnostika a léčba," uzavírá Barnham.