„Když k nám David nastoupil, bylo mu 50 let. Předcházel tomu telefonát, během něhož mi řekl, že potřebuje pomoc. Denně pije lahev vodky, někdy ještě dvě až tři deci přidá z druhé lahve. I když se denně rozhodne, že s pitím přestane, prostě mu to nejde. Navíc si prý občas šňupne kokainu. Druhý den ráno po telefonátu za mnou přijel do sanatoria. Musel dodržet podmínku, že ráno přijede střízlivý, což se povedlo. Ve chvíli, kdy dostal naději, že je možné z bludného kruhu vystoupit, zapřel se a opravdu střízlivý přijel. Domluvili jsme se na nástupu na terapeutický pobytový program pro překonání závislosti,“ vzpomíná na svého pacienta adiktoložka Monika Plocová z Branického sanatoria Moniky Plocové v Praze.

Podle ní je rozhodnutí léčit se tím nejdůležitějším krokem a David to rozhodnutí udělal. V té době byl vysoce postaveným manažerem, takže popíjení a drogy mu pomáhaly zvládat stres a tlaky společnosti na výkon. Kromě toho trpěl trémou, takže panák alkoholu mu pomáhal dodat sebedůvěru.

„Přešponované pracovní tempo a dlouhé hodiny trávené v práci způsobily odcizení v manželství, ač výdělkem ze své práce zajistil pro rodinu nadstandardní úroveň finančního i materiálního zabezpečení. A tak se postupně alkohol a drogy stávaly jeho nejbližším přítelem. Tak, jak mu zprvu dávaly uvolnění, později mu braly jednu hodnotu života za druhou. Ve chvíli nástupu do léčby měl David kvůli závislosti problémy v práci, v rodině, psychické problémy ve formě úzkostí a pocitu nesmyslnosti života, zdravotní problémy, jako vysoký krevní tlak,“ pokračuje v líčení příběhu Monika Plocová, která se podle svých slov vždy snaží nedělat hned v počátku léčby nějaké závěry, kdo má šanci překonat závislost a kdo ne.

„Mnohokrát mi život ukázal, že lidé, do kterých bych neřekla, že závislost překonají, jí překonali a dnes abstinují a žijí spokojený život již několik let,“ vysvětluje.

Co Davida čekalo po přijetí do sanatoria a jak to zvládl? „Zvládat prvních pět dní je nejtěžší. Člověk se rozkoukává, seznamuje se s lidmi, řádem, smyslem léčby. Ve chvíli, kdy se zapojí do skupiny lidí a pochopí, že čas léčby je čas pro něj, práce na sobě ho začne bavit. Na terapeutických skupinách se David postupně zapojil a mluvil otevřeně o svých problémech. Byla to pro něj naprosto nová věc,“ říká odbornice.

Podpora v rodině

David přišel na to, že jeho 20leté manažerství ho velmi zmáhá a že je to další bludný kruh, který vedle závislosti musí řešit. V rámci léčby proběhly dvě partnerské terapie. David s manželkou si řekli, že jim na sobě záleží, a znovu se začali učit komunikovat. Řekli si, co od sebe potřebují.

„Davidovi se hodně stýskalo po domově. Měl dva dospělé kluky (25 a 30 let), kteří ho chodili podporovat svými návštěvami. Účastnili se také skupin pro spoluzávislé (pro rodiny a blízké). Čerpali informace, jak tátovi pomoci. I manželka se účastnila. Postupně začali chápat a porozuměli některým propojením Davidových problémů s únikem k alkoholu a drogám,“ popisuje průběh odvykání Monika Plocová.

David absolvoval celý intenzivní program pro překonání závislosti, který trval 33 dní. Následně chodil rok na ambulantní doléčovací skupiny a individuální terapie. Absolvovali s manželkou několik partnerských terapií.

„Davidovi je dnes 55 let. Pátým rokem se mu daří abstinovat od drog a alkoholu. Odešel z manažerské funkce a začal soukromě podnikat ve sféře finančnictví. Začal mít více času na rodinu – manželku, vnoučata. Ve vztahu došlo ke sblížení. Občasné úzkosti se naučil zvládat. Jakmile závislý najde příčiny své závislosti a zpracuje si je, změní náhled na život. Nemá pak důvod utíkat k návykovým látkám, protože je v životě spokojený,“ uzavírá příběh se šťastným koncem adiktoložka z Branického sanatoria Moniky Plocové.