Téměř milion tři sta tisíc lidí zemřelo v roce 2019 v důsledku antibiotické rezistence. Z toho pětatřicet tisíc v Evropě. V Česku má ročně asi pět set obětí.
Jedním z důvodů je nadužívání antibiotik. V momentě, kdy si lékař není jistý, zda pacienta trápí virová či bakteriální infekce, je podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové možné pomoci si testy. Ty mohou potvrdit či vyvrátit virové infekce jako chřipku, covid nebo RS viry.
Na ně, narozdíl od bakteriálních infekcí typu angíny, antibiotika nezabírají a je nesprávné nasazovat je. „Drtivá většina infekcí v ordinaci praktického lékaře má virový původ. Navíc většina je samoúzdravných,“ řekla.
Dalším důvodem, proč může být organismus vůči antibiotikům odolný, je neodůvodněné používání těch širokospektrých. „Je vhodné užívat antibiotika s co nejužším spektrem účinku,“ podotkl Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny v pražské Fakultní nemocnici Motol.
Nadužívání antibiotik zabíjí, rezistence ohrožuje úplně všechny, říká infektolog Milan Trojánek:
Důležitá je podle něj rozumná léčba a správné dodržování stanoveného intervalu mezi jednotlivými dávkami. Antibiotika by lidé neměli užívat příliš dlouho. „Čím déle se vystavují bakteriím, tím víc si na ně bakterie zvyknou a odolávají jim,“ řekl. Jak ale dodal, v posledních letech je naštěstí tendence délku takové léčby zbytečně neprodlužovat.
Průměrné Česko
Osmdesát procent antibiotik lidé užívají doma, zbytek podávají zdravotníci pacientům v nemocnicích. Jelikož tam, jak zdůraznil Štefan, hodně lidí leží s oslabenou imunitou a takzvané nemocniční bakterie bývají na řadu antibiotik rezistentní, o zacházení s nimi se tam starají celé týmy. Podávají je hlavně v infuzích a injekcích.
Díky informační kampani Státního zdravotního ústavu Prevence antibiotické rezistenci z posledních dvou let ví o problému čím dál víc lidí. Osvěta proto bude v menší míře pokračovat. „Evropským cílem je, aby se členské státy Evropské unie pokusily do roku 2030 snížit ve srovnání s rokem 2019 spotřebu antibiotik o dvacet procent,“ řekla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Vysoký výskyt rezistentních bakterií mají podle odborníků v Řecku, Rumunsku, Portugalsku a na Kypru, kde lze volně koupit velké množství antibiotik. Naopak nízký výskyt je ve Finsku, Norsku, Holandsku a Irsku, kde je k antibiotikům regulovaný přístup. Česko, kde jsou antibiotika jen na lékařský předpis, je na tom ve srovnání s jinými evropskými zeměmi průměrně.
Osvěta
• 75 procent lidí ví, že příčinou antibiotické rezistence je nesprávné užívání antibiotik. „To je o 9 procent víc než před zahájením kampaně v roce 2021,“ upřesnila odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz Helena Žemličková.
• O 6 procent klesl počet lidí, kteří se mylně domnívají, že léčba antibiotiky zkrátí dobu léčby nachlazení. Nyní si to myslí 30,6 % lidí.
zdroj: Kampaň SZÚ Prevence antibiotické rezistenci
