Na operačním stole v ústecké nemocnici leží 57letý pacient, kterému srdeční chlopeň už nepracuje, jak by měla. Potřebuje výměnu. Nedostane ale, jak je běžné, umělou náhradu, ani biologickou ze zvířete, tamní kardiochirurgové totiž využijí novou metodu. Díky ní nebude muž ohrožen infekcí, nebude muset brát léky na ředění krve, navíc riziko reoperace bude minimální a bude tak mít mnohem lepší dlouhodobou prognózu. Náhradu aortální chlopně lékaři vytvoří přímo na sále z pacientova osrdečníku, z tkáně vazivového obalu srdce. Následně ji všijí do srdce. A za týden může jít muž do domácího léčení.

Je devět hodin ráno. Na sále jsou specialisté z kardiochirgického oddělení ústecké nemocnice pod vedením primáře Miroslava Kolesára, operovat budou společně s primářem motolské kardiochirurgie Romanem Gebauerem. Operace novou metodou začíná. Muži, který v minulosti podstoupil dvě neurochirurgické operace, lékaři nejprve voperují bypass. Když je první část hotová, přichází na řadu právě výměna chlopně.

Ilustrační snímek.
Čtyřicet tisíc seniorů nad 60 let v kraji není očkovaných proti covidu

„Dodnes je to celosvětově, dá se říci, mladá operace,“ vysvětluje Roman Gebauer, primář motolské kardiochirurgie a muž, který celou operaci vede. Techniku poprvé aplikoval před jedenácti lety japonský lékař Ozaki. U nás měl zákrok premiéru v roce 2018 právě ve Fakultní nemocnici v Motole.

Srdce pacienta stojí, běží mimotělní oběh. Chirurgové pečlivě odebrali muži část osrdečníku, ochranného obalu srdce. Tkáň, z které se náhrada posléze vytvoří, je právě z vazivového obalu srdce.

Pak si lékaři „připraví“ samotné srdce. Každý řez, každé střihnutí, musí být extrémně přesné. K postižené chlopni se dostanou aortou. Odstraní starou nefungující chlopeň a mohou začít pracovat na nové. Všichni se ohromně soustředí, na sále panuje klid a rozvaha. Každý ví, co dělat.

Ilustrační foto
Nohu z plynu! Víme, kde se v kraji nejvíc bourá a kde je naopak bezpečno

Nová operace rozšíří možnosti ústecké nemocnice. Pokud se bude pro pacienta hodit, jsou tamní lékaři připraveni ji využít. „Snahou našeho oddělení je dále rozšiřovat portfolio kardiochirurgických výkonů. Oproti standardu nejde o umělou, ani biologickou chlopeň, tedy vepřovou nebo hovězí. Pacientovi se vytvoří biologická chlopeň z jeho vlastního materiálu,“ komentuje výkon ústecký primář Miroslav Kolesár.

Lékaři si s pomocí šablon pečlivě změří rozměry, chyby se tady neodpouští. Poté si na odebraném osrdečníku speciální fixou namalují tři části chlopně. Pak přichází na řadu chirurgické nůžky a Roman Gebauer všechny připravené části s milimetrovou přesností vystřihuje. „Z odebraného osrdečníku se přesně vystřihnou jednotlivé cípy nové chlopně, které se všijí na místo poškozené chlopně. Cípy náhrady musí do sebe přesně zapadat, každý musí mít správnou velikost. Operace vyžaduje přesnost, protože kardiochirurg musí novou chlopeň vytvořit přímo na sále,“ pokračuje Kolesár.

Následně chirurgové jednotlivé části nové chlopně přišívají přímo na místo uvnitř pacientova srdce. Každou část dlouhé desítky minut. Mezitím je nutné srdce „proplachovat“ krví a speciálním roztokem, aby se nepoškodilo. Pracují při vytváření a přišívání nové chlopně ve velmi, velmi malém prostoru. Udělají stovky stehů. Nikde totiž nesmí nic prosakovat. Vše musí být perfektní, aby srdce fungovalo správně. „Je to velmi náročné na preciznost. Vše musí perfektně sedět,“ říká během operace šéf ústecké kardiochirurgie.

Ilustrační foto
Rozloučit se doma, je pro pacienta ohromné plus, ví lékařka Jana Dušánková

Otestovat, jestli se vše udělalo a přišilo dobře, jestli někde něco neprosakuje, v průběhu operace nejde. Lékaři to budou vědět teprve až zase do srdce bude proudit krev, až zase bude tepat.

A proč vlastně i v tomto případě nepoužít mechanickou náhradu nebo biologickou ze zvířete? Tato velmi úspěšná metoda je podle lékařů vhodná hlavně pro mladší pacienty. U mechanických náhrad je totiž vyšší riziko infekce. U biologických náhrad také hrozí riziko reoperací. Mladší pacienti by tak museli vícekrát „na stůl“. V obou případech je také nutné brát více léků.

„Výhodou je, že pacient s touto chlopní nepotřebuje užívat léky na ředění krve, které jsou jinak v případě implantace nutností, a hlavně, že není trvale ohrožen infekcí, jako tomu je u implantované umělé chlopně,“ říká Miroslav Kolesár.

Herci načítají audiowalk Exploze
To byla prda! Projděte se po stopách kultovního výbuchu v Ústí, zvou divadelníci

Podle odborníků jsou tak největšími benefity operace pro pacienty s vadou chlopně lepší dlouhodobá prognóza, menší lékové zatížení a větší léčebný efekt. Pacient je již druhý den po operaci schopný běžných úkonů, do týdne až do deseti dní odchází do domácího léčení.

Nová chlopeň je na místě, lékaři následně vše sešijí a přichází pokyn pro „restart“ pacienta. Je kolem druhé odpoledne. Povedlo se, srdce opět bije. A pacient se brzy může těšit domů.