Případ začal 17. ledna, kdy sociální pracovnice v Bílině při kontrole v bytě Dunkových objevily starší dva ze tří synů, čtyřletého Lubomíra a tříletého Davida zavřené v malé temné zatuchlé komoře bez okna, plné odpadků, cigaretových vajglů, na pročůrané matraci. Do bytu se za asistence policie a strážníků vrátily a děti byly nejprve převezeny do nemocnice v Teplicích, odtud pak byly předány do péče kojeneckého ústavu v Teplicích. Děti byly velmi zanedbané, špinavé, zavšivené. Neměly ani základní hygienické návyky, jedly rukama, nebyly zvyklé na nočník, močily před sebe, místo slov používaly jen skřeky.

Rozsudku v úterý předcházely v odročeném hlavním líčení Okresního soudu v Teplicích výpovědi svědků.
Jako první vypovídala kurátorka a sociální pracovnice Radka Doležalová, která před odchodem na mateřskou dovolenou měla na starosti Duchcov a v rodině Dunkových, kteří zde v té době bydleli, prováděla sociální šetření. Uvedla, že rodina byla z důvodu zanedbání péče sledována pravidelně a matka byla napomínána, že musí s dětmi komunikovat a nesmí je zamykat v pokoji, když vaří, jak sociální pracovnice při návštěvách v rodině opakovaně zjistily.

Případ strádajících a citově týraných chlapců se mohl řešit mnohem dříve. Už 11. července loňského roku podal teplický magistrát návrh Okresnímu soudu v Teplicích na stanovení dohledu nad dětmi. Soud vyzval magistrát, aby doložil zprávu dětské lékařky a také policie, na něž se v návrhu odvolává. Zprávy se ale soud včas nedočkal, proto návrh zamítl. Když zpráva pak v září na soud dorazila, vrátil ji zpět.
Jak závažný je celý problém, se provalilo až při kontrole v lednu, kdy byla nařízena ústavní výchova chlapců.

U soudu vypovídala i duchcovská pediatrička MUDr. Vágnerová, která měla děti Dunkových v péči už od jejich narození až do doby, kdy se rodina přestěhovala do Bíliny. V rodině se byla za dětmi podívat několikrát. Péče rodičů byla podle jejích slov nedostatečná. Ve spolupráci se sociální pracovnicí Zlatuší Tomášovou sice rodiče přiměly k tomu, aby byly děti naočkované, ale všechna odborná vyšetření, která rodičům vzhledem ke zdravotnímu stavu dětí doporučovala, odmítali s tím, že nejlépe vědí, jak se o své děti starat.

O špatné péči Dunkových o děti vypovídaly také dvě sousedky. Pavlína Kokyová popsala, že děti stále plakaly, ven s nimi chodili jen jednou měsíčně, když si šli vyzvednout sociální dávky a to ještě všechny tři děti dali do jednoho kočárku. „Péče byla katastrofální, je šáhlá, je jí všechno jedno. V zimě měly děti na sobě jen tričko, slabé tepláčky a bačkůrky, neměly bundu, čepici ani rukavice,“ uvedla na adresu Květy Dunkové Kokyová. I Nataša Typanová, která bydlela v Duchcově naproti Dunkovým potvrdila, že chlapci bývali sami celý den zavření v pokojíčku a plakali a ven že chodili nedostatečně oblékaní.

Otřesnou situaci v bytě Dunkových popsali soudu také strážníci městské policie v Bílině a vrchní inspektor policie, kteří byli přítomni 17. ledna odvozu dětí do teplické nemocnice. Shodně popsali, jak vypadala komora, ve které byly špinavé, páchnoucí a citově výrazně zanedbané děti zavřené.

Článek o prvním soudu s Dunkovými