Poslední dva útoky dětí a mladistvých z poslední doby vzbudily velké emoce, oba se staly na Děčínsku. Nejprve partička dětí v Benešově nad Ploučnicí brutálně zbila svého vrstevníka, kterého zasypala údery pěstí a kopy do hlavy, o několik dní později dva mladiství ztloukli do bezvědomí muže v nákupním centru Pivovar. „Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje za rok 2021 celkem eviduje 111 případů násilné trestné činnosti dětí a mladistvých, za rok 2022 celkem 165 případů a za rok 2023 do 31. srpna celkem eviduje 109 případů,“ potvrzuje stoupající trend dětského násilí krajský policejní mluvčí Kamil Marek. Meziročně tak počet dětských násilníků roste o desítky procent, mezi lety 2021 a 2022 to bylo okolo padesáti procent. To je výrazně více než násilná kriminalita obecně. Podle policejních statistik stoupl celkový počet těchto trestných činů mezi lety 2021 a 2022 o necelých 25 procent na 1484. Přibližně jednu devítinu z nich tak měli na svědomí lidé mladší 18 let.

Co stojí za rostoucími čísly kriminality dětí a mladistvých podle Kamila Marka policie neumí přesně určit. Podle speciální pedagožky a metodičky prevence z děčínské základní školy na Máchově náměstí může být za tak razantním vzestupem dětského násilí několik faktorů. „Jedním z hlavních důvodů u dětí je pocit beztrestnosti, že když je jim patnáct, nemůže se jim nic stát. Pokud jsou mladiství, tak vědí, že i když provedou něco opravdu hrozného, budou za pár let z vězení venku,“ myslí si Tereza Skalická.

Podvodníci rozesílali SMS zprávy, v nichž informovali o neuhrazeném dluhu a vyzývali ke kontrole případné exekuce. Ilustrační snímek
Podvodníci mají nový způsob, jak vysát lidem účty. Lživé SMS varují před exekucí

Podle jejího názoru má velký vliv také to, že je všude přítomné násilí, které mohou vidět barvitě ve zpravodajství nebo filmech či seriálech. Obzvláště problematické jsou podle Skalické nejrůznější streamovací služby nebo podcasty, kde jsou dokumentární seriály například o masových vrazích. Rodiče přitom v drtivé většině případů nevyužívají možnosti dětského zámku, které tyto služby nabízí. „Je to z velké části na rodičích, jak moc děti pustí k technologiím. Když jsem se ptala sedmáků, jestli mají na něco rodičovský zámek, přihlásil se jediný kluk. Další dvě děti říkaly, že jim rodiče vidí do mobilů, protože je mají propojené s mobily rodičů. Zbytek dvanáctiletých dětí rodiče nijak nehlídají,“ popisuje realitu metodička prevence z děčínské základní školy.

Nebezpečné sociální sítě

Za mnohem vážnější než fyzické násilí považuje Tereza Skalická kyberšikanu, ke které se dnes snižují i děti na počátku druhého stupně v šesté třídě. „Případy, které jsme za poslední tři roky předávali policii, byly všechny až na jednu výjimku kyberšikana. Děti si vytváří falešné profily s cílem ublížit, zesměšnit nebo ostrakizovat. Tam se snaží využívat domnělé anonymity,“ přibližuje realitu dětského světa zkušená pedagožka. V poslední době řešili v této škole například žáka, který jiného chlapce fotil a následně jej oblékal do nejrůznějších uniforem, našli dokonce i fotky ve spodním prádle. To vše doprovázené útočnými komentáři. „V kyberprostoru takové fotky nebo komentáře zůstanou, nikdy to úplně nezmizí,“ přibližuje hlavní problém u kyberšikany Skalická. Podobně jako u fyzického násilí, i u toho virtuálního vidí hlavní část viny u rodičů. Ti totiž dětem pořídí mnohdy již na prvním stupni chytré telefony umožňující přístup na sociální sítě, i těm mladším třinácti let. Právě třináct let je v Česku zákonná hranice, pod kterou se děti nesmí pohybovat po sociálních sítích. I v tomto věku by ale rodiče měli vědět, co na sociálních sítích děti dělají. „Rodiče jim dají do ruky zbraň a pak se již nestarají o to, co s ní dělá,“ dodává Tereza Skalická.