Pražský vrchní soud potvrdil trest 15 let vězení Milanu Oračkovi za to, že vloni v Bílině ubodal svou přítelkyni, tehdy čtyřiatřicetiletou Evu Horváthovou z Nového Boru.

Oračko se u soudu hájil tím, že žena, která pracovala pro novoborské sdružení Rodina v centru, si smrtelná zranění hrudníku způsobila sama. Soud ale jeho obhajobě neuvěřil, Oračko musí pozůstalým zaplatit odškodnění 1,25 milionu korun.

Eva Horváthová zemřela 17. května 2014 ve společném bytě v Bílině po prudké hádce s Oračkem. V hrudníku měla tři bodné rány, jedna z nich byla smrtelná. Podle dřívějšího vyjádření znalců se nemohla třikrát po sobě bodnout sama, navíc takovou silou, která poškodila i hrudní kost.

Zasahující záchranáři se přitom v první chvíli opravdu domnívali, že spáchala sebevraždu. Násilný čin ovšem potvrdila pitva. Vražednou zbraň policisté nenašli.

Svědci v minulosti vypověděli, že pár se často hádal, žena prý na partnera žárlila. Podle výsledků pitvy měla v době incidentu v krvi alkohol.

Milan Oračko byl v minulosti opakovaně odsouzen za majetkovou trestnou činnost. I tentokrát ho obžaloba vinila kromě vraždy také z krádeže. Údajně se dva dny po činu vrátil do bytu a vzal z peněženky oběti přes 7000 korun.

Podle prvoinstančního soudu se však nepodařilo prokázat, že by tento skutek spáchal právě on. Do bytu mělo přístup mnoho lidí, především Oračkových příbuzných. Soud se pozastavil nad tím, že policie peníze na místě činu nezajistila a nedala do úschovy, jak je v takových případech obvyklé.

Kauza se vloni v létě přetřásala i na Českolipsku, když novoborští Romové uspořádali na náměstí v Novém Boru demonstraci, kterou chtěli upozornit na dvojí metr justice a podivné vyšetřování případu. Na náměstí dorazila zhruba stovka lidí v čele s příbuznými a přáteli Evy Horváthové. Bylo to napůl smutné, napůl odhodlané shromáždění.

„V první moment jsem tomu nechtěla věřit, myslela jsem si, že je to nějaký výmysl. A doteď tomu pořád nevěřím, že už s námi nikdy nebude," promluvila tehdy (v červnu 2014) o svých pocitech Evina sestra.

Ve vymezeném prostoru na novoborském náměstí sledovala, jak tu lidé kvůli její sestře zapalují svíčky nebo podepisují petici za to, aby policie vzala jejího vraha do vazby.

Protestující si přinesli transparenty s různými nápisy. „Doživotní trest." Nebo „Oračko do vazby" či „Vrah patří do vězení."

„Myslím, že můžu mluvit za celý pracovní tým, Evu jsme měli strašně rádi," řekl na shromáždění také Petra Vlčková, ředitelka sdružení Rodina v centru. „V současné době zaměstnáváme její sestru Terezku. Vidím, že jsou obě slušně vychované a jsou to skvělé osoby. Je mi velmi líto, že rodina zažívá nejen smutek ze ztráty Evy, ale že musí řešit i následnou situaci spojenou s tím, že vrah je na svobodě."

„Eva byla jednou z nás. Nežila někde v ghettě, žila tady s námi a chybí nám," řekla také Evina sestřenice Jolana Balogová, která se o svolání shromáždění zasloužila.