Trnem v oku se stal sousedův kamerový systém pro muže ze Slovácka. Rozčílilo jej, že kamery mířily na celou ulici včetně jeho vlastního majetku. Rozpoutal se tak sousedský spor, o kterém regionální Deník již dříve informoval.
Podle právníka Jiřího Vojtka z advokátní kanceláře endors musí kamerový systém fungovat tak, aby splňoval zákonné podmínky. „Může snímat jen za nezbytně nutným účelem, především v rámci ochrany vlastního majetku. Takto získané záznamy může archivovat jen na nezbytnou dobu pro navržený účel, maximálně sedm dní,“ vysvětlil.
Pokud vznikne podezření, že by sousedův kamerový systém mohl snímat víc, než slouží k ochraně jeho majetku, doporučuje oznámit to Úřadu na ochranu osobních údajů. „Bude to výhodou, pokud by došlo ke zneužití kamerových záznamů, které soused pořídil,“ zdůvodnil Vojtek.
Advokát také připomněl, že před pěti lety se celkově změnil a zpřísnil systém ochrany osobních údajů v celé Evropské unii, a to s účinností Obecného nařízení o ochraně osobních údajů (známého jako GDPR).
Pomoc od přestupkové komise
Dokazování špatného úmyslu či šmírování je ovšem v praxi obtížné. A pokud si lidé na souseda "Velkého bratra" stěžovali svým zástupcům na radnici, představitelé obce si častokrát nad sporem myli ruce.
Zkontrolovat kamerový systém však podle expertů může obecní přestupková komise. „Pokud tedy zaregistrujete nátlak spojený s pořízenými záznamy, podejte na přestupkovou komisi ve vaší obci oznámení o podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, nejčastěji takzvanou schválnost,“ poradil advokát.
Ve stavebních sporech mezi sousedními domy se pak uplatňuje takzvané „obtěžování pohledem“. Podle soudů k němu ale dojde, až když soused podnikne takové stavební úpravy, aby mohl nahlížet na sousední pozemek více, než potřebuje pro užívání svého domu. Například zvýší terén ze své strany plotu tak, aby měl lepší výhled na sousedův dvůr.
Stalking mezi sousedy
Nejsilnějším prostředkem je pak návrh soudu na vydání předběžného opatření proti stalkingu - nežádoucímu sledování sousedem. „Přestože daný právní nástroj je určen především proti nátlaku mezi osobami blízkými (v návaznosti na domácí násilí), může být i obranou v sousedských vztazích,“ podotkl Vojtek.
A uvedl příklady takového stalkingu. Může jím být situace, pokud soused dotyčného například dlouhodobě sledoval, fotografoval či opakovaně v jeho výhledu či před svými okny provokoval svými aktivitami, které obvykle pohorší i průměrného občana, a tím více děti - například provokativními transparenty s násilím a podobně.
Tím více je pak podle Vojtka protiprávní, pokud si soused zaznamenával reakce dotyčného na tyto aktivity a následně mu je zasílal nebo je jakkoliv jinak zveřejňoval. „V návrhu soudu poškozený popisuje, v čem vidí nežádoucí sledování jeho či jeho blízkých nebo obtěžování jakýmkoliv jiným způsobem (například rozesílání e-mailů s vašimi snímky či záznamy). Takový návrh je osvobozen od soudního poplatku a soud o něm musí rozhodnout do osmačtyřiceti hodin,“ upřesnil advokát.
