„Dotyčný se nejprve vloupal do barové části restaurace v Bílině. Odcizil dvě bezpečnostní kamery a světelný projektor. Poté restauraci obešel, vyskočil na zídku a přelezl přes přístřešek vedlejšího domu k oknu restaurace,“ popsala Ilona Gazdošová z teplické policie. Aby se dostal dovnitř, vytlačil okno. Vlezl přes něj do kuchyně, odkud se odnesl notebook. „Na místě ale zanechal několik stop, které neunikly pozornosti kriminalistického technika. Po jejich vyhodnocení se podařilo ztotožnit zloděje,“ poznamenala mluvčí policie.

Dotyčnému muži hrozí vězení a v případě odsouzení tam nepůjde poprvé. „Byl už několikrát za podobnou trestní činnost odsouzený. Vzhledem k této trestní minulosti může strávit ve vězení další tři roky,“ naznačila Gazdošová, co hrozí lapkovi z Duchcova.

Kradlo se hlavně za covidu

Vloupání do restaurací sice není na denním pořádku v oblasti trestních činů, nicméně v policejních statistikách figurují. Vykradená restaurace v Bílině je letos třetím případem v rámci teplického okresu. Což je stejný počet jako loni za celý rok. Rekordní byl v tomto ohledu rok 2020. To se podle dostupných čísel, která zveřejnila teplická policie na portálu Policie ČR, zloději činili.

Ilustrační fotografie.
V Bílině zloděj odsál z kamionu 150 litrů nafty, poničil při tom nádrž

Kriminalisté od ledna do prosince roku 2020 vyšetřovali dvě desítky případů vloupání do restaurací, případně pouličních stánků. Situace na Teplicku v té době kopírovala celorepublikový trend. Česko bylo v nouzovém stavu, řada restaurací byla zavřená kvůli covidu. „Samotné nás to překvapilo. Těžko říct, zda to je tím, že jsou restaurace zavřené,“ komentoval tehdy velký nárůst vloupání do restaurací mluvčí Policejního prezidia ČR Ondřej Moravčík.

Otisky po zlodějích jsou jedním z vodítek, které pomáhají při objasňování trestných činů. Patrně jako první si typických znaků na otiscích prstů (papilárních linií) povšimnul italský lékař a přírodovědec Marcello Malpighi (1628–1694), ale kromě konstatování jejich rozmanitosti se jimi dále nezabýval. Hlavní zásluhu na tom, že se s otisky začalo pracovat v oblasti kriminalistiky, měl londýnský policejní komisař Edward Henry, pověřený vedením daktyloskopického oddělení Scotland Yardu. Na základě unikátnosti papilárních linií u lidí usvědčil vraha v případě mordu staršího manželského páru v Londýně.