Minulý týden se rodiče dětí, které trávily prázdniny v Rudolfově na Liberecku, rozčilovali kvůli nedostatečně hygieně.

Teď na vedoucího tábora Zdeňka Sládka podávají trestní oznámení pro ohrožení výchovy dítěte. „Trestní oznámení přijali policisté ve Šluknově, nyní celý spis musí předat na obvodní oddělení Ruprechtice, tam se jím začnou zabývat tamní policisté,“ uvedl děčínský policejní mluvčí Vojtěch Haňka.

Děti se totiž v domácím prostředí zbavily strachu a začaly mluvit. „Učil nás sprosté písničky,“ přiznala po pár dnech doma dvanáctiletá Tereza. Její matka Ludmila Navrátilová byla z textu písně v šoku.

„Jen jsem valila oči, jenže šokujícím zprávám nebyl konec,“ přiznala žena. Dcera ji po dalších několika dnech, jen tak mezi řečí řekla, že pan vedoucí je bral do stanu, kde si museli svlékat triko, on jim prý pak prohlížel štípance od komárů.

Trička dolů

„Dceři je dvanáct let, měl tam praktikantku, proč jí teda neošetřila štípance ta dívka, není na tom přeci nic odborného,“ rozčilovala se žena.

Vedoucí tábora Zdeněk Sládek se brání tím, že jako zdravotník je povinný děti prohlížet. „Musel jsem zjistit, zda nemají třeba klíště. Jsem zdravotník a vše se odehrávalo v mém stanu, protože jsem nechtěl, aby se dívky musely svlékat před ostatními,“ tvrdil Sládek. Dívky prý ale do ničeho nenutil. „Prostě jsem jim řekl, ať si svléknou tričko. Nikdy s tím nebyl problém,“ dodal Sládek.

V šoku zůstávali také rodiče osmileté Nikol. „Stezku odvahy jsme měli na hřbitově a vedoucí nám řekl, že to nikdy nesmíme nikomu říct, protože nás vzal i do márnice a dostal by prý pokutu od policie. Tu noc jsem se moc bála, plakala jsem,“ vyprávěla Nikol.

Podivných historek přibývalo. Martin Kejkliček, otec osmileté Nikol, začal jednat. „Pokoušel jsem se kontaktovat další rodiče malých táborníků. Nakonec jsme trestní oznámení podaly čtyři rodiny,“ řekl Kejkliček.

Podařilo se mu zkontaktovat i šestnáctiletého praktikanta Jaroslava Šimka. Ten ale tábor v Rudolfově opustil už čtvrtý den jeho konání.

„Bylo to děsné. Hygienické podmínky byly naprosto otřesné a přístup pana Sládka ještě horší. Asi si mě spletl se zedníkem a kuchařem, protože po mně vyžadoval, ať mu na baráku pracuji. Chtěl abych ohodil zeď a pak, že mám jít udělat dětem něco k jídlu,“ uvedl mladý muž. O všem, co se na táboře děje informoval ihned po svém příjezdu rodiče, v Rudolfově totiž zůstal jeho mladší bratr.

Špína a smrad

„Ihned jsem se tam rozjeli. Byl to prostě hnus. Lednice vypnutá a smradlavá. Všude neuvěřitelný nepořádek a smrad. Jídlo pro děti skladoval v jakési staré a špinavé skříni,“ pokračovala Jaroslavova matka Eva Konfrštová. V době, kdy ona dorazila do tábora se v něm nenacházel nikdo z dospělých.

„Vedoucí prý se dvěma dívkami odjel taxikem na nákup, děti hlídala asi patnáctiletá dívka, která do Rudolfova dorazila místo mého šestnáctiletého syna,“ vzpomínala Konfrštová. Děti několikrát hlídal i její šestnáctiletý syn. „Nedovedu si představit co by se dělo, kdyby se některé z dětí třeba zranilo. Nikdo přeci nemůže svěřit patnáct dětí jednomu puberťákovi a ještě si za to nechat platit,“ rozčilovala Konfrštová.

Děti toho prozrazují stále více, rodiče se jenom diví. „Musely jsme dělat kliky, třeba když se nám stýskalo a plakaly jsme. Vedoucí nás také tahal za vlasy a strašil nás. K jídlu jsem dostávaly nejčastěji párky a chleba. K pití jsme každý den dostaly velkou láhev limonády. Nejvíce jsme se bály chodit v noci na záchod, u kadibudky totiž nebylo žádné světlo,“ vyprávěly obě dívky.

Zdeněk Sládek obvinění dětí odmítá: „Nejsem si vědom, že by se dělo něco neobvyklého. Fyzické tresty byly jen zcela výjimečně a děti nedělaly kliky, ale dřepy. Za vlasy jsem je netahal a ani nepohlavkoval. Přiznávám, že stezka odvahy se odehrála na hřbitově, ale pořádám ji tam každoročně. Ostatní obvinění jsou lež.“

Dětský tábor v Rudolfově na Liberecku se stal terčem nejen médií, ale i policie a hygieny před více než týdnem.ČTĚTE ZDE>>> Místo slibovaného penzionu, děti bydlely v polorozpadlém domě, v nevyhovujících hygienických podmínkách, bez tekoucí vody a s jediným suchým záchodem se starým kobercem namísto dveří.