Jiné děti jsou ale v databázi pohřešovaných i mnoho měsíců nebo i let. Přibližně dvě desítky z nich hledá policie jako děti v ohrožení. Ať již kvůli tomu, že potřebují léky, nebo má policie poznatky, že by jim někdo mohl ublížit.

Není prakticky dne, aby policie ve své databázi neměla pohřešované dítě také z Ústeckého kraje. Nejinak je tomu i v současné době.

Například policisté na Děčínsku hledají patnáctiletou Bohuslavu Valentovou z Varnsdorfu, která minulý týden odešla do školy a od té doby o ní nikdo neslyšel. Nedorazila ani do školy.

Velkou část pohřešovaných dětí se ale podaří velmi rychle najít, nanejvýše v řádu dnů. Ne všechny pohřešované děti utečou přímo od rodin. Do statistik jsou totiž zahrnuté i děti z dětských domovů nebo diagnostických ústavů. Ty často utíkají i opakovaně, a tak se mohou do statistik dostat i několikrát ročně.

V policejních databázích jsou ale i děti mnoho let, některé by dokonce dnes již mohly být dospělé. To je případ například Jana Štefuci z Chomutova. Ten se ztratil na jaře roku 2005 jako ani ne devítiletý chlapec. I po dvanácti letech je stále zařazen v policejní databázi pohřešovaných osob, dnes mu tak může být již téměř 21 let.

Dva roky pátrají policisté i po Laře Kolmanové z Litoměřicka. Její osud je ale s největší pravděpodobností lepší než u ostatních pohřešovaných dětí, o jejichž osudu nikdo nic neví. Podle informací Deníku je totiž Lara u jednoho z rodičů v zahraničí. Policie ale tuto informaci nechtěla potvrdit.

Únos dvou dětí se šťastným koncem řešila policie loni v létě. Na konci srpna unesl Zdeněk Hryščenko se zbraní v ruce dívku a chlapce z Litoměřicka, následně je deset dní držel zavřené v jedné z garáží na ústeckém Střekově. Na stopu unesených se pátrači dostali poté, co chlapec napsal dopis rodičům. V tom popsal přibližné místo, kde je únosce drží.

Další velké pátrání po ztraceném dítěti trvá více než čtyři měsíce a také je spojené s Ústím nad Labem. Michaela Patricie Muzikářové se ztratila 11. ledna, od té doby o ní nikdo neslyšel. Do pátrání se zapojily nejméně desítky lidí, včetně dobrovolníků. K jejímu vypátrání to zatím nevedlo.

Na konci května se po celém světě slaví Mezinárodní den pohřešovaných dětí, tak zvaný Pomněnkový den. Pomněnkový den se zrodil v roce 1983 ve Spojených státech amerických jako den, který má připomínat osud pohřešovaných dětí. Prvním, kdo den takto označil, byl tehdejší americký prezident Ronald Reagan.

Ztraceným dětem, případně těm, které se dobrovolně rozhodnou odejít z domova, často pomáhá Linka bezpečí. Ročně se na ni obrátí přibližně 400 dětí, které utečou z domova. Na Linku bezpečí tak volá nějaké takové dítě prakticky každý den.

„Často jsme první, s kým děti mluví. Nejčastěji volají v první den útěku či v situaci, kdy o něm přemýšlejí," říká vedoucí Linky bezpečí Peter Porubský.

Podle jeho slov by rodiče v případě, kdy se jim ztratí dítě, neměli ztrácet čas a co nejrychleji se obrátit na policii.

„Jako první opatření je možné zavolat kamarádům, rodičům kamarádů, jestli u nich náhodou dítě není. Pokud se rodič následně obrátí na policii, je potřeba říct základní údaje včetně toho, co se stalo krátce předtím. Zda nebyl doma například nějaký konflikt," dodává Porubský.