Spojilo se hnutí ANO s KSČM?
Ne, vůbec. Netuším, proč se na to ptáte.

Protože předseda vašeho hnutí Andrej Babiš poslední dobou pořád hovoří o tom, že stát nic nemá, když se všechno zprivatizovalo. „Tradiční strany rozprodaly Českou republiku,“ rozčiluje se. Asi ho stejně jako komunisty štve, že je všechno v soukromých rukách.
To určitě ne. Nepochybně je dobře, že reálný socialismus skončil a převahu získalo soukromé vlastnictví. I proto jsem v roce 1989 chodila s kočárkem se synem na náměstí a zvonila klíči. Pan Babiš to myslel jinak. My jsme dnes v těžké energetické krizi a každý den vidíme, jak stoupají ceny pohonných hmot. A ačkoliv podporujeme veškeré sankce proti ruskému agresorovi, klademe si otázku, co s tím vlastně můžeme dělat. Kde má Česká republika nějakou svoji ropu a plyn nebo aspoň rafinérii? Všechno je v cizích rukou. A prodaly to bývalé vlády.

Český premiér Petr Fiala.
Premiér Petr Fiala: Tvrdé sankce ano, ale nesmějí nás zničit

I Zemanova, která privatizovala Transgas.
Ano, byly to vlády ODS a ČSSD, pan Babiš to říká spravedlivě. Znamená to, že dnes nemáme v těchto klíčových surovinách na nic vliv. O tom, co půjde do rafinérií v Litvínově a Kralupech, rozhodují firmy, v nichž má čtvrtinový podíl maďarský a polský stát. Tyto země si u strategických surovin ponechaly svůj vliv. My ho nemáme. Totéž platí ve vodárenství.

Nevede Andreje Babiše k té kritice hořká vzpomínka na to, že se mu nepodařilo zprivatizovat Unipetrol, který nakonec koupil polský koncern PKN Orlen?
Tu historii detailně neznám, ale Unipetrol se zajímal v době, kdy byl podnikatelem a ani ve snu neuvažoval o tom, že by šel do politiky.

Zajisté, ale tehdy mu privatizace státní firmy nevadila.
To je pravda. Nebyla jsem u toho, nesvítila jsem mu, takže k tomu nemůžu nic říct. Vím jen, že o Unipetrol měl zájem a pak od toho ustoupil. To ale nic nemění na tom, že mu principiálně vadí, že se stát zbavil klíčových firem.

Jako bývalé ministryni financí vám to také vadí?
Jednoznačně. Kdyby stát v těchto odvětvích držel významný vlastnický podíl, měl by na spoustu věcí vliv, který nyní nemá. Mohl by rozhodovat o tom, jakou ropu a plyn budeme brát, a možná zasahovat i do cenotvorby. Když jsem byla ministryní financí, vadilo mi to u vody, protože jsem řešila řadu věcí kolem vodného a stočného. Mrzelo mě, že francouzská firma zprivatizovala české vodárenství, ale do jeho rozvoje nic neinvestovala, jen inkasovala dividendy a posílala ročně stovky milionů korun do zahraničí. Vím, že to probíhalo podle platné legislativy a evropské dividendové směrnice. Jako právník to nezpochybňuji, ale vím, že je to špatně a mělo to aspoň částečně zůstat ve státních rukou. Naše vláda nezprivatizovala vůbec nic.

Ale také nic nevykoupila, aby kýžený vliv získala. Proč jste třeba nevyplatili minoritní akcionáře ČEZ, jak to nyní doporučujete Fialově vládě?
To by bylo velice vhodné, byť to není jednoduchá záležitost. Za naší vlády jsme čelili jiné než energetické krizi, konkrétně covidové a zdravotní, takže to nebylo naší prioritou. Dnes je to jinak. I v ČEZ, který z šedesáti procent vlastní stát, je určité napojení na Rusko, ne velké, asi za 1,5 miliardy. Proto by vykoupení minoritních akcionářů mělo být pro vládu na pořadu dne, aby aspoň v této firmě měl stát stoprocentní vliv. My jsme uvažovali o podobném postupu ve vodárenství, ale covid zcela změnil naše plány.

Prezident Miloš Zeman (vpravo) jmenoval nového guvernéra České národní banky Aleše Michla, 11. května 2022, Praha.
Novým guvernérem České národní banky se stal Aleš Michl. Koruna začala ztrácet

Hnutí ANO navrhuje, aby stát mimořádný zisk ČEZ, který v prvním čtvrtletí letošního roku činil šestadvacet miliard, rozpustil mezi lidi. Proč na to ministr financí Zbyněk Stanjura neslyší?
Jsem zvědavá na novelu zákona o státním rozpočtu a na to, jak s touto částkou na příjmové straně rozpočtu ministr hodlá naložit. Určitě se ho na to budeme ptát. Podle mě by ji měl využít pro pomoc lidem ohroženým chudobou. Při mém posledním rozpočtu na rok 2021 dividenda ČEZ dělala něco kolem osmnácti miliard a teď bude nepoměrně vyšší. Stát tyto příjmy potřebuje, aby mohl pomáhat občanům, malým a středním firmám, ale vlastně všem, protože důsledky zdražování pociťuje každý. Z různých firem a podniků mi píšou, jak jim dramaticky stouply náklady na elektřinu, posílají mi kopie faktur za pohonné hmoty. Senioři si zase stěžují, jak výrazně rostou ceny potravin. To je naprosto zoufalá situace.

Možná je zoufalá, ale přece nemůžete chtít po pravicové vládě, aby změnila svůj hlavní cíl, jímž je snížit zadlužení České republiky a mít zdravé veřejné finance. Radíte jí porušit slib voličům?
Jím se dostala do pasti. Jako ministryně financí jsem byla velmi hrdá, že až do covidu byla naše vláda rozpočtově velmi odpovědná a snižovala státní dluh, takže jsme se dostali na osmadvacet procent HDP. Končili jsme s vyrovnaným rozpočtem nebo mírným přebytkem. Zajisté to byla doba obrovského růstu, ale také jsme k tomu přispěli systémovými opatřeními, díky nimž se lépe vybíraly daně. Když přišel covid, stáli jsme před rozhodnutím, zda nikomu nic nedat, s čímž bych neuměla žít, nebo masivně expandovat. Zvolili jsme druhou variantu jako všechny země Unie.

Až na to, že podle závěrečné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jen deset procent vašich výdajů souviselo s covidovou pomocí.
Já s tím nesouhlasím. Za covidová opatření nelze vydávat jen přímou pomoc podnikatelům, firmám, občanům a zaměstnancům. My jsme například historicky nejvíc snížili daň z příjmů. I to byla pomoc lidem, kterým zůstalo víc peněz v peněženkách.

Zároveň to ovšem byla rána pro příjmovou stranu rozpočtu ve výši sto miliard ročně.
Jen připomínám, že to bylo schváleno i díky poslancům ODS, kteří pro to s námi hlasovali. Naše vláda ale také oddlužovala státní nemocnice za 6,5 miliardy, navyšovala rozpočtové určení daní, díky čemuž jsou obce a kraje v přebytku, dramaticky jsme zvýšili finance pro sociální služby a platby za státní pojištěnce. Tím jsme zásadně posunuli zdravotnictví kupředu.

A položili bytelný základ dnešní dvojciferné inflace.
Rozhodně ne.

Český premiér Petr Fiala.
Změny v ČNB? Zeman je zjevně přesvědčen o Michlově kompetenci, řekl Fiala

Mnozí ekonomové mají opačný názor, když tvrdí, že ji má do značné míry na svědomí vaše štědrá výdajová politika a takzvané helikoptérové peníze, jak říká ministr průmyslu Jozef Síkela.
Mnozí jiní ekonomové to popírají. Expanzivní politiku zvolily všechny země EU a v rámci evropského trhu byly naše výdaje kapkou v moři. Ta nemohla ovlivnit inflaci takovým způsobem, aby dosahovala téměř patnácti procent. Jak mohla naše covidová pomoc zavinit prudký růst cen energií, které se určují na světových burzách? A to je gró, které se podepsalo na inflaci.

Čili souhlasíte s novým guvernérem České národní banky Alešem Michlem a prezidentem Zemanem, kteří říkají, že inflace je z větší části nákladová?
To říkám od chvíle, kdy ČNB začala zvyšovat úroky. Zpočátku jsem jako ministryně financí byla zdrženlivější, ale pak jsem začala mluvit hlasitěji. Česká národní banka je nezávislá instituce, avšak není to posvátná kráva, kterou nelze kritizovat.

Její dosavadní šéf Jiří Rusnok si nebral servítky a řekl, že tomu nerozumíte.
Jeho názor respektuji, ale samozřejmě s ním nesouhlasím. Jsem ráda, že pan prezident Zeman, jehož si coby ekonoma velmi vážím, má podobný pohled jako já. A pana Michla vnímám jako svěží vítr, jeho jmenování jsem velmi uvítala a slibuji si od něj, že v ČNB zavládne větší pragmatismus, byť roli guvernéra nepřeceňuji, neboť je to jen jeden ze sedmi.

Na občany dopadá několik krizí najednou a ve společnosti to začíná vřít. Neměli by se v takové napjaté situaci politici spíš mírnit a společně se pokoušet udržet v zemi sociální smír?
My se o to snažíme. Od začátku jsme podporovali vládu v její politice vůči Rusku a na pomoc Ukrajině. Z hnutí ANO nikdy neuslyšíte ani slovo proti válečným uprchlíkům.

To je pravda, ale také jste neprotestovali, když šéf SPD Tomio Okamura hodinu řečnil o nebezpečí, jaké uprchlíci představují, o zátěži pro zdravotní systém, o drahých autech v nichž jezdí, infekčních nemocech, které sem donesou…
Ve sněmovně jsme neměli možnost, protože do přednostního práva nelze zasahovat. Hned poté jsme ale s paní místopředsedkyní Mračkovou Vildumetzovou vystoupily na tiskové konferenci, kde jsme řekly, že se s výroky předsedy SPD neztotožňujeme. Zároveň jsme uvedly, že chceme dosáhnout jednání o vládní strategii v této věci. Hodláme se dobrat odpovědí na věcné otázky. Do nikoho nebudeme kopat, ale musíme vědět, co máme říkat našim voličům. A ti se nás ptají na kapacitu školek, ubytování, možnosti dostat se k pediatrům a zubařům. To není nic proti uprchlíkům, o které se musíme postarat, ale chceme znát vládní plán.

Jak je možné, že starostové, primátoři a hejtmani i z vládních stran nevědí, kolik ukrajinských běženců je na jejich katastru? Víza strpění jsou v pořádku, ovšem pak už jejich pohyb nikdo nesledoval, takže nevíme, kolik se jich usídlilo v Brně, Praze nebo Vyškově. Tamní starostka Karin Šulcová je aktivní a uprchlíkům pomáhá, ale teď řeší otázku maďarských Romů s ukrajinskými pasy, s nimiž jsou velké problémy. Na otevřený dopis premiérovi a ministru vnitra se odpovědi nedočkala.

Ekonomka a předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová
Danuše Nerudová: Nepotřebujeme prezidenta, který si chce plnit svoje sny

Tento bod se nakonec ve sněmovně probral, jenže spousta jiných zamrzla. Vy jste navrhli několik mimořádných schůzí, ale vládní koalice neschválila jejich program, takže se nedostalo na EET, ceny energií nebo potravin. K čemu to tedy je?
Doufám, že se to trochu pohnulo. My jsme vždycky přicházeli s podanou rukou. Všechny sociální zákony, které vláda navrhla, jsme aktivně odhlasovali nebo jsme přednesli pozměňovací návrhy. Podpořili jsme nouzový stav, byť jen na třicet dnů.

A možná podpoříte jeho prodloužení do konce června? (rozhovor vznikl před čtvrtečním hlasováním sněmovny, která prodloužení nouzového stavu nakonec odsouhlasila - pozn. red.)
Pokud budou na stole relevantní argumenty, tak ano. S lex Ukrajina jsme bezvýhradně souhlasili. V rozpočtu, pro nějž jako celek jsme nehlasovali, jsme zvedli ruku pro posílení vnitra i armády. Nelze nám nic vytýkat. Vládní koalice ovšem musí pochopit, že hnutí ANO zastupuje milion a půl voličů. Proto s námi má mluvit a nemůže předpokládat, že čtyři roky budeme mlčet. Přicházíme i s vlastními návrhy, například snížením DPH na energie. Předložíme sociální balíček, v němž navrhneme zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc, jednorázový bonus šest tisíc korun pro každého starobního či invalidního důchodce a zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 korun na dva tisíce. Uvidíme, jak se k tomu koalice postaví. Věřím, že se třeba bude inspirovat a nebude se nám vysmívat, jako když jsme přišli s dvanácti body proti zdražování.

Oni se vám vysmívali proto, že návrhy pana Babiše by vyšly na 250 miliard korun, což je přímá cesta ke státnímu bankrotu.
Je to zhruba 120 miliard, záleží na intenzitě těch opatření, z nichž řada by byla jen dočasná. Nemuseli akceptovat všechny náměty, ale vybrat si aspoň některé. O návrhu na zvýšení existenčního a životního minima už uvažují. Za naší vlády obě vzrostla o třináct procent při tříprocentní inflaci, proto jsme teď navrhovali dvacet při téměř patnáctiprocentní inflaci. Vláda je zvýšila o deset a teď mluví o dalších pěti. Proč to takto kouskuje, když jde o pomoc těm nejpotřebnějším, neboť minima vstupují do osmi druhů sociálních dávek, které se tím zvýší? My tedy nekopeme, ale přicházíme s reálnými recepty.

Souhlasíte s názorem Andreje Babiše, že vláda tady nastolila totalitu, neboť vám nenaslouchá a válcuje opozici 108 hlasy?
Já nikdy – a tím se od Andreje Babiše liším, byť máme korektní, pracovní a přátelský vztah – nepoužívám tyto výrazy. Narodila jsem se v totalitě a žila jsem v ní do pětadvaceti let. Nic podobného bych svým dětem nepřála. Jsem si jistá, že pan Babiš tu totalitu nemyslel doslova. Stejně jako on vím, že žijeme v demokratické společnosti, a já si toho nesmírně vážím, ale není to zadarmo a každý den musíme demokracii kultivovat. A zaráží mě, když za mnou přijde někdo z vládní koalice a off record mi řekne, že když to takto bude pokračovat, omezí nám ve sněmovně přednostní práva. A já odpovídám, ať to nedělají, protože jednoho krásného dne budou v opozici zase oni.

Kdy ten krásný den nastane? Za tři a půl roku, nebo věříte v předčasné volby?
Beru to tak, že proběhne celý čtyřletý cyklus. Ale ať to bude, kdy to bude, jednou ten den přijde. Proto by se na tyto věci sahat nemělo. My jsme také měli v minulém volebním období zálusk na některé zásahy do jednacího řádu, protože jsme byli naštvaní, že opozice obstruuje a zdržuje naše zákony. Ale nikdy jsme to neudělali.

Tomáš Pojar
Většina Rusů věří v imperiální Rusko, říká Tomáš Pojar

Dobře si ty choutky pamatuji. Andrej Babiš chtěl dokonce zrušit Senát.
Tento názor nesdílím. Senát beru jako pojistku a také jsem ji využila. Když mi v divoké daňové noci poslanci prohlasovali daňový balíček za 300 miliard, obrátila jsem se na senátory jako na záchranu, a tak také zafungovali. Současná koalice by měla pochopit, že demokracie je o vyjednávání.

Když se kyvadlo po příštích volbách překlopí na vaši stanu, s kým chcete vládnout, když s vámi nikdo?
Uvidíme. To se řeší po volbách a do té doby se může stát spousta věcí. Když se dnes podíváte na současnou koalici, některé strany začínají být pohlcovány ODS. Možná to povede k přirozenému sloučení, možná se objeví někdo nový. My teď chceme hlavně pracovat.

Kdo z vlády si podle vás zaslouží pochvalu nebo dobrou známku?
Asi nečekáte, že budu rozdávat jedničky s hvězdičkou, protože se mi principiálně nelíbí vládní politika, kterou vnímám jako dost asociální a jsem z toho spíš smutná. Vadí mi arogance některých ministrů. Kdybych ale měla být spravedlivá, musím říct, že velmi slušnou práci odvádí premiér Fiala. Zejména v zahraniční politice, kde mu není co vytknout.

Koalice zatím váhá s představením svého prezidentského kandidáta. Hnutí ANO ho má, ale pan Babiš se ne a ne vyslovit. Bude kandidovat?
Jsem s ním téměř každý den po osm let, znám ho velmi dobře. Právě proto mohu říct, že opravdu není rozhodnutý.

Měl by do toho jít?
Myslím, že by byl dobrý prezident. Nálepka, která je mu často dávána, není spravedlivá, on je velmi sociální člověk, miluje tuto zem a v podstatě žije jen pro práci.

Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury
Profesor Petr Konvalinka: V energetice budou chybět tisíce lidí

Nezatěžovaly by ho všechny jeho kauzy? Je obžalovaný, má střet zájmů, byl členem KSČ…
Mnoho z těch věcí je hodně nafouknutých. O kauzu Čapí hnízdo jsem se nikdy příliš nezajímala, ale když jsem se dočetla, že po osmi letech navrhuje státní zástupce podmínku, byla jsem docela překvapená. Není to příjemné, ale věřím, že to nakonec skončí osvobozujícím verdiktem. Projít si tím musí sám. Určitá zátěž to bez diskuse je a nepochybně o tom přemýšlí. Zajisté by do toho nešel bez podpory rodiny, která z jeho případné kandidatury není nadšená. Přes to všechno si myslím, že by byl dobrý prezident. My jsme konzervativní národ a jsem přesvědčená, že lidé vyberou na Pražský hrad politika, s nímž mají zkušenost.

Nerozpadlo by se pak hnutí ANO?
Ne, už je v něm dostatek silných osobností.

Kdo je Alena Schillerová:

* Narodila se 18. března 1964 v Brně.
* Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, tamtéž získala malý i velký doktorát.
* V roce 1991 začala pracovat na Finančním úřadu Brno-venkov, kde se o tři roky později stala vedoucí právního a exekučního oddělení. V letech 2006–2012 byla jeho ředitelkou. V letech 2014–15 byla ředitelkou Odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
* Dne 1. ledna 2016 byla jmenována náměstkyní ministra financí Andreje Babiše pro daně a cla. Je spojena především se zaváděním EET, jehož legislativní a technickou přípravu měla na starost.
* Po volbách v roce 2017 byla jmenována ministryní financí v jednobarevné Babišově vládě a zůstala jí i po sestavení koaliční vlády ANO a ČSSD.
* Po loňských volbách, které poslaly ANO do opozice, se stala předsedkyní nejsilnějšího poslaneckého klubu se 72 členy.