Předchozí
1 z 5
Další

Alois LněničkaAlois LněničkaZdroj: Archiv Aloise Lněničky

„Začínal jsem v osmi letech v Trnovanech. První gól? Byli jsme na soustředění a já jsem každou snídani nebo svačinu musel mít rohlík s máslem. Dodnes tuhle kombinaci miluju. Byl jsem, a pořád jsem jedlík. Po soustředění jsme měli mistrák v Chlumci a trenér Marian Sláma mi slíbil za každý gól tři rohlíky. Já dal za prvních 20 minut hattrick. Byly to moje první góly v mladších žácích, ale pak jsem šel do branky,“ vzpomíná obdivovatel Michala Doležala.

Alois LněničkaAlois LněničkaZdroj: Deník/František Bílek

Z Trnovan šel do Proboštova, kde zažil parádní dorostenecké období. „Hráli jsme krajský přebor, po půlce jsme byli tabulce druzí. Pak jsem se ale zranil, tým se rozpadl. Někteří kluci šli zaslouženě do áčka Proboštova. Až bude ten pravý čas, tak bych se tam chtěl vrátit. Cítím se tam jako doma, ten klub mám v srdci. Naučil jsem se díky Proboštovským, že to není jen o fotbale, ale i o partě. Klidně půjdu do béčka, chci být součást té proboštovské rodiny. Fotbal v obci se hodně zvedá. Vzal to tam Ráča, fakt to jde nahoru.“

Alois LněničkaAlois LněničkaZdroj: Deník/František Bílek

Nyní je Lněnička v SK Dubí, kde je parta také velmi dobrá. „To je taky velká rodina, všichni se navzájem podporují. Jsem tam ale krátce, ani jsme spolu pořádně netrénovali. Chtěl jsem se tam po zranění rozehrát a zjistit, jak na tom vlastně zdravotně jsem. To zranění se mi stalo v teplické hale při fotbale. Dojížděl jsem balon u postranní čáry. Jak jsem byl zpocený, tak jsem se pěkně projel, zastavily mě až betonové schody hlediště. Naštěstí jsem měl chrániče, ale i tak to skončilo čtrnácti stehy.“

Alois LněničkaAlois LněničkaZdroj: Deník/František Bílek

Fotbalový fanda i aktivní sportovec se snažil dostávat do formy i během vládních zákazů, které fotbal nedovolovaly. „Mám partnerku, která mi v tomhle hodně pomáhala. Kopal jsem si doma na zahradě, s tou mojí jsme chodili na betonové hřiště v Bystřanech. Ale byly to jenom takové zahřívací cviky. Třeba mi házela balon, když jsem ležel a dělal při tom sklapovačky. Byl jsem rád i za to. Víte, partnerku nesmíte zanedbávat. Když tomu tak je, tak vám to vrátí. A doma pak je vše v pohodě,“ usmívá se brankář Lněnička.

Alois LněničkaAlois LněničkaZdroj: Deník/František Bílek

Sám o sobě říká, že nikdy nebyl dobrý gólman. Ale díky obrovskému zápalu a lásce ke kopané u něj i přes různé nástrahy zůstává. „A ještě mám futsalový tým. Příští sezonu budeme hrát s Elite krajský přebor. V dnešní době je to těžké, hlavně vinou slabého zájmu sponzorů. Uvidíme, co bude dál.“