To už je trošku pravěk. Psal se rok 1982-1983. Ta doba byla srandovní a pro někoho dnes už nepochopitelná. Anglické názvy byly zakázané. A kdyby tehdy nechtěli pustit název Kabát, tak bychom to otočili a byl by z toho Tabák. Trošku ptákovina. (smích) Ale pro soudruhy jsme byli závadová mládež. A možná vznik názvu ovlivnilo trochu i to, že jsme nosili hubertusy. To byly takový silný, dlouhý kabáty,“ zavzpomínal Martin Uhrik.
close info Zdroj: Archiv zoom_in
Vidět ho můžete poměrně často na Hvjezdě. Dělá tam totiž hudební dramaturgii, se kterou mu pomáhá David „Karboš“ Urban. „Asi před deseti lety mě požádal kamarád, jestli bych mu na Hvjezdě neudělal koncert jeho oblíbené kapely Uriah Heep revival k narozeninám. Vymýšlet program mě začalo bavit,“ dodal.
close info Zdroj: Archiv zoom_in
Od roku 1984 pracuje v Dolech Bílina. „Na šachtě jsem začal jako revírník, jak my říkáme štajgr, pak jsem dělal dispečera provozu a posléze zase revírníka, akorát už na jiné pozici. A teď dělám…, říkejme tomu třeba administrativní pracovník. To zní nejlíp,“ usmál se Uhrik.
close info Zdroj: Archiv zoom_in
Výběr kapel, které má rád, je docela pestrý. „Začínal jsem na Deep Purple, Uriah Heep, Black Sabbath, Motörhead, AC/DC. Následovali Metallica, Judas Priest apod. Až později jsem přišel na chuť kapelám Led Zeppelin, Pink Floyd a Jethro Tull. Hrají poctivý bigbít. Kytary, basa, bicí a někdy klávesy. Žádný „ajn kesl buntes“ a žádná diskotéka! Desky těchto kapel byly před rokem 1989 nedostupný, a proto mě možná i více zajímaly,“ doplnil.
close info Zdroj: Archiv zoom_in
Srdcovou skupinou jsou pro něho ovšem Kabáti. „Ty mám hodně rád a pak třeba ještě Dogu, Arakain, Gaia Mesiah a Horkýže Slíže. Ti se mi moc líbí a taky jsou vlastně skoro naši (úsměv).“
close info Zdroj: Archiv zoom_in