Těch, kteří mají děti, se od ledna týká nový rakouský systém „indexace“ rodinných dávek, který stanoví, že ve srovnání s Rakušany jsou nyní asi o 43 procent nižší. Nový rakouský systém je ale podle Evropské komise v rozporu s unijním právem, jenž zaručuje kdekoli v Unii všem občanům EU práva jako občanům daného členského státu. Brusel proto žene Rakousko k Evropskému soudu, jenž může Vídni nařídit zrušení indexačního mechanismu.

Indexace totiž znamená pro Čechy pracující v Rakousku citelné krácení příjmů, a to i u lépe placených profesí, jako jsou třeba počítačoví odborníci.

Váš „pan Evropa“

Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Například manžel paní Andrey pracuje v IT sektoru ve Vídni už několik let. Mají dvě děti a indexací rodinných dávek přicházejí podle svých slov oproti loňskému roku měsíčně v přepočtu o téměř osm tisíc korun. „Vnímáme to jaké neférové a je nám líto, že kvůli indexaci vzniká mezi Českem a Rakouskem napětí,“ popisuje Andrea. Spolu s manželem se obrátili na příslušný finanční úřad v Rakousku, kde vznesli stížnost. „Zatím bez odezvy,“ uvádí Andrea.

Jako nespravedlivé vnímají snížení dávek i další Češi či Slováci. Pro některé z nich je to dokonce důvod, proč se rozhodli práci v Rakousku ukončit a vrátit se zpět.

Třeba personální agentury na Slovensku, odkud do Rakouska odešly tisíce žen dělat domácí ošetřovatelky, hlásí od počátku roku velký úbytek zájmu o tuto práci. Dodávají, že snížení rodinných dávek, v kombinaci s vysokými rakouskými odvody z příjmu, v tom hraje důležitou roli. Průměrné slovenské ošetřovatelce s jedním dítětem se totiž její příjem snížil o víc než 70 eur, což je při měsíčním příjmu kolem tisíce eur už hodně cítit.

Podle Rakouské komory práce se pak přímo Čechům pracujícím v Rakousku průměrně snížily rodinné přídavky asi o 40 eur na jedno dítě, tedy asi o tisíc korun. Nejmenší snížení bylo u Němců, tam šlo o tři eura, nejvíce Bulharům, tam to bylo rekordních 63 eur. Jako základ výpočtu indexace posloužily výdaje v dané zemi, kde děti lidí pracujících v Rakousku žijí.

Opatření, které v již rozpadlé rakouské vládní koalici prosadila ultrapravicová strana Svobodných, má Rakousku ročně ušetřit 100 milionu eur, v přepočtu 2,6 miliardy korun. Z toho na Češích 128 milionů korun.

Brusel stojí na straně Čechů

InfografikaNa rozdíl od stovek tisíc dalších cizinců pracujících v Rakousku našli Češi, Slováci a další občané EU zastání u Evropské komise. „Náš jednotný trh je založen na spravedlnosti a rovném zacházení. V EU nemáme žádné pracovníky druhé kategorie. Pokud mobilní pracovníci přispívají do systému sociálního zabezpečení stejným způsobem jako místní pracovníci, měli by obdržet stejné dávky, a to rovněž i v případě, když jejich děti žijí v zahraničí. V EU nemáme žádné děti druhé kategorie,“ uvedla Marianne Thyssenová, eurokomisařka pro zaměstnanost a sociální věci.

Postup Rakouska vyvolal protesty i mezi českými europoslanci. Ti tlačí na Evropskou komisi, aby co nejrychleji zjednala nápravu .„Indexaci přídavků na děti, kterou Rakousko přijalo, zcela odmítám. Vídeň tím naprosto zbytečně vytváří další překážky na vnitřním trhu, brání volnému pohybu osob a rozděluje Evropu,“ uvádí třeba europoslankyně Martina Dlabajová.

„Rodiče, kteří pracují v Rakousku, ale jejichž děti zůstávají doma v Česku, se na mě neustále obracejí a ptají se, kdy se celá záležitost vyřeší. Tyto rodiny totiž budou po celou dobu přicházet o rodinné dávky, na které mají podle práva EU nárok,“ říká. Evropská komise před dvěma týdny odmítla argumenty Rakouska a dala Vídni poslední šanci na zrušení indexace, která je podle Bruselu jednoznačně diskriminační. Po vypršení časově omezené lhůty pak bude následovat žaloba k Evropskému soudu. Soud může Vídni přikázat zrušení indexace.

Co vás zajímá na Evropské unii? 
Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz