S nebývalým rozsahem koronavirové krize se utkává většina vlád na celém světě. Pro několik desítek z nich však znamená tato situace také příležitost, jak zakročit proti politické i jakékoli jiné konkurenci a upevnit svou moc.

Autoritativní vůdci států od Běloruska po Venezuelu zneužívají nákazu k tomu, aby si prosadili nové mimořádné pravomoci, včetně možnosti odložit volby, pokud se jim to hodí do plánu. Zmocňují bezpečnostní síly k brutálním zákrokům, omezují svobodu slova a projevu, přestávají respektovat ochranu soukromí. Tak vidí situaci server Vice, jenž sestavil přehled 30 zemí, v nichž v důsledku nemoci COVID-19 utrpěla lidská práva a svoboda nejvíce.

OSN: Politici, varujeme vás

"Vlády po celém světě, ať už v plně autoritářských režimech, jako je Čína a Rusko, nebo v zemích, které jsou na hraně sklouznutí k větší míře nesvobody, jako Maďarsko a Filipíny, využívají krizi k rozšíření vlastní moci a k podkopávání lidských práv. Jak se pandemie zhoršuje a postupuje na jih Zeměkoule, vidíme, že je to jenom špička ledovce," uvedla pro Vice News Allie Funková, analytička výzkumu technologií a demokracie organizace Freedom House (jde o americkou nevládní neziskovou organizaci placenou vládou USA, jež za svůj cíl prohlašuje hájení demokracie, politických svobod a lidských práv a každoročně zveřejňuje ve výročních zprávách hodnocení stupně demokratické svobody v jednotlivých zemích, pozn. red.).

Ale ani vlády západních zemí nezvládají situaci bez toho, aniž by se dotkly jinak zajištěných svobod občanů - například řeší možnost "uvolnit" ochranu soukromí, aby bylo možné sledovat šíření koronaviru pomocí mobilních a jiných sledovacích aplikací, což by za normálních okolností bylo nepřípustné.

Odborníci OSN pro oblast lidských práv už minulý měsíc varovali světové vůdce, aby nevyužívali globální zdravotní krize pro posílení své moci. "Omezení by se měla úzce vázat na nákazu a být co nejméně rušivým prostředkem ochrany veřejného zdraví, aby se předešlo tomu, že tyto nadměrné pravomoci zapustí pevně kořeny v právních a politických systémech států," uvedli experti OSN.

"Podporujeme státy v tom, aby uplatňovaly při regulaci této pandemie lidský přístup založený na osobních právech každého jednotlivce," dodali. Toto varování však řada zemí nezohlednila. Server Vice tak sestavil (nikoli vyčerpávající) seznam třiceti z nich.

Seznam třiceti

Rusko: Ačkoli sledovací mechanismy aktivovala s cílem zastavit šíření koronaviru řada zemí, plán ruského prezidenta Vladimira Putina to posunul na úplně novou úroveň. "Kombinovaný sledovací systém by mohl stahovat data z (zhluboka se nadýchněte) aplikací pro sledování polohy, CCTV kamer s rozpoznáváním obličeje, QR kódů, dat z mobilních telefonů a ze záznamů o použití kreditních karet," píše Vice. Kreml by měl zveřejnit nové plány v tomto týdnu. Opozice již označila tato opatření jako „cyber-gulag“ a vyjádřila obavu, že omezení zůstanou v platnosti i po skončení pandemie.

Kambodža: Podle mezinárodní nevládní organizace sledující lidská práva Human Rights Watch představuje nouzová situace v této zemí jen "recept na diktaturu". "Zákon o správě země ve stavu nouze" obsahuje ustanovení, jež vládě dovoluje cenzurovat všechna média a sociální sítě, sledovat veškerou telefonní komunikaci, a dokonce zahrnuje i "všeobjímající" právní úpravu umožňující zavést jakýkoli nový zákon, na jaký si vláda pomyslí. Přičemž samozřejmě platí, že toto posílení moci po pominutí koronavirové krize neskončí. 

Čína: Peking se sice nepotřeboval při sledování svých občanů na internetu i mimo něj nijak vymlouvat na koronavirus, ale přesto tuto "příležitost" využil, aby své monitorovací systémy zdokonalil: konkrétně šlo o zavedení nové sledovací aplikace, při němž vláda přidělila občanům barevné kódy s červenými vlaječkami, s jejichž pomocí aplikace sleduje veškerý občanský pohyb a všechny shromážděné informace předává policii. 

Filipíny: Mimořádná opatření v této zemi jsou snad vůbec nejdrastičtější. Konkrétně: prezident Rodrigo Duterte rozkaz vydal rozkaz policii a armádě, aby ty členy opozice a demonstranty, kteří protestují proti Duterteho nařízením, popravovaly zastřelením. Policie na ulicích odchytávala lidi, kteří porušili zákaz vycházení, a zavírala je do klecí pro psy. Jeden policejní kapitán nutil příslušníky sexuálních menšin (LGBT), aby se líbali na veřejnosti a "sexy" tančili, přičemž policisté všechno vysílali v přímém přenosu na Facebooku. 

Uganda: Vláda provedla zátah na příslušníky sexuálních menšin a vzala do vazby 20 lidí. Zdůvodnila to tím, že údajně porušili zákaz shromažďování osob v počtu větším než 10 lidí. Podle Vice ilustruje tento incident růst nadměrné policejní brutality, využívané k vymáhání přísné karantény v celé zemi.

Polsko: Současný režim se snaží prosadit (i přes zákaz předvolební kampaně kvůli koronavirové krizi), aby se prezidentské volby uskutečnily podle původního plánu příští měsíc. Podle opozice to vysoce upřednostňuje stávajícího prezidenta Andrzeje Dudu, jenž se stal jednou z nejviditelnějších postav boje s nákazou, a jeho protikandidátům to znemožňuje se jakkoli prezentovat. Opozice proto žádá odklad voleb, čemuž ale vládnoucí strana PiS nijak nefandí.

Ghana: Prezident Nana Addo Dankwa Akufo-Addo využil epidemie k tomu, aby si uzákonil nové drakonické pravomoci, jejichž platnost není nijak omezena a v právních formulacích ani nijak nezmiňují COVID-19. "Nový zákon mu dal do ruky nabitou zbraň, kterou může použít, jak se mu zlíbí, zejména, bude-li chtít omezit pohyb lidí," řekl pro BBC Ras Mubarak, poslanec opozičního Národního demokratického kongresu.

Bělorusko: Na rozdíl od většiny vůdců z tohoto seznamu zaujal prezident Alexander Lukašenko k pandemii "uvolněnější přístup". Ale ne právě v dobrém smyslu slova. "Místo karantény ohrožuje Lukašenko životy občanů tím, že nechává zemi otevřenou, hájí udržování provozu saun a pokračování v polních pracích a doporučuje vodku jako všelék, který dezinfikuje ruce i vnitřnosti. Prezidentův přístup však nefunguje a běloruské ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo v dubnu prudký nárůst případů výskytu nemoci," uvedl server Vice. 

Venezuela: Prezident Nicolas Maduro nepřipouští jakékoli zpochybňování připravenosti své země čelit pandemii nebo zmiňování nedostatku zdravotnických či jakýchkoli jiných potřeb. Podle agentury Reuters se vládní úřady v Caracasu pokusily zatknout celkem sedm různých kritiků, upozorňujících na nedostatečnou vládní přípravu při boji s nákazou.

Thajsko: Protože se thajský král uchýlil do izolace v luxusním švýcarském letovisku, dostal v zemi volnou ruku premiér Prajutch Čan-Oča. Ten nyní může díky novým zákonům o mimořádných událostech svévolně vyhlásit zákaz vycházení a cenzurovat zpravodajská média. Vláda už začala zastrašovat a žalovat novináře, kteří kritizovali její reakci na výskyt nákazy. 

Chile: Vládní rozhodnutí uzákonit "stav katastrofy" sice může reagovat na pandemii koronaviru, ale pro chilskou vládu jde zejména o vítanou příležitost, jak umlčet zuřivé protivládní protesty tím, že vyšle do ulic armádu. 

Bolívie: Prozatímní prezidentka Jeanine Áñezová vydala minulý měsíc dekret, jenž podle organizací dohlížejících na lidská práva definuje vládní pravomoci příliš širove a prakticky umožňuje vládě stíhat kohokoli, kdo kritizuje její politiku. Dekret tak porušuje ochranu svobody projevu.

Izrael: Premiér Benjamin Netanjahu schválil využití chráněných dat mobilních telefonů ke sledování šíření nákazy. Vysoce personalizované informace bude využívat Státní bezpečnostní kabinet. Za porušení pravidel karantény hrozí až šest měsíců vězení. Netanjahu také nařídil kvůli infekci uzavření všech soudních budov, čímž oddálil své vlastní stanutí před soudem pro obvinění z korupce. 

Bangladéš: Vláda v Dháce zakazuje jakoukoli kritiku řešení pandemické reakce. V posledních týdnech za to zatkla nejméně tucet lidí, včetně jednoho lékaře, opozičních aktivistů a studentů. Většina z nich byla zadržena na základě drakonického zákona o digitální bezpečnosti.

Srbsko: Předsedkyně srbské vlády Ana Brnabićová schválila dekret, poskytující vládě během krize úplnou kontrolu nad šířením informací. Zároveň ocenila tvrdá opatření Číny. Nařízení odvolala teprve poté, co byl jeden z reportérů zatčen kvůli zpravodajskému pokrývání situace v nemocnici ve městě Novi Sad.

Myanmar: Vládní orgány v Myanmaru využily koronavirovou nákazu k tomu, aby rozšířily cenzuru informací blokováním stovek webových stránek ve jménu boje proti dezinformacím. Zablokovány však byly i weby registrovaných etnických zpravodajských agentur, včetně několika médií v Rakhinském státě, kde už dříve vláda přísně omezila přístup k internetu. Zatčeni byli také tři pouliční umělci, údajně kvůli tomu, že jejich zobrazení ponuré postavy symbolizující šířící se vir připomínalo buddhistického mnicha.

Keňa: Aktivisté hájící lidská práva vyjádřili vážné obavy z nových pravomocí, jimiž byla vybavena keňská policie. Tyto obavy ještě výrazně vzrostly poté,  co policie zastřelila dospívajícího chlapce vyhlížejícího z balkonu vlastního domu a zdůvodnila to tím, že chlapec prý porušil zákaz vycházení. "Řvou na nás a mlátí nás jako dobytek, ale my jsme občané dodržující zákony," uvedl chlapcův otec. Keňští policisté byli také několikrát zachyceni na kameru při bití lidí obušky a při jejich rozhánění slzným plynem.

Zdroj: Youtube

Paraguay: Lidi porušující pravidla karantény nutila policie skákat roznožky a vyhrožovala jim taserem. Dalším policisté rozkázali, aby si lehli na břicho obličejem k zemi a přitom opakovali: "Neopustím svůj dům". To vše si policisté sami natáčeli na videa, která pak sdíleli na sociálních sítích. Jejich přístup k "trestání provinilců" ocenil osobně paraguayský ministr vnitra. "Blahopřeji jim. Neoplývám takovou kreativitou jako tvůrci videí, “řekl Euclides Acevedo.

Turkmenistán: Země, kterou Reportéři bez hranic umístili v globálním žebříčku hodnocení míry svobody slova v loňském roce na poslední místo, zaujímá k pandemii jedinečný přístup: ignoruje ji. Navzdory tomu, že v sousedním Íránu zemřela spousta lidí, zůstává Turkmenistán jednou z posledních zemí na světě, která žádné případy výskytu koronaviru nehlásí. Prezident Gurbanguly Berdimuhamedow namísto toho údajně nabádá policii, aby zatýkala lidi, kteří se odváží bavit se veřejně o pandemii.  

Egypt: Poté, co byl egyptský prezident Abd al-Fattáh as-Sísí obviněn tiskem ze zlehčování rozsahu nákazy, zrušila egyptská vláda akreditace dvou novinářů za to, že informovali o odhadu kanadských epidemiologů, podle nějž už koronavirus nakazil v Egyptě více než 19 tisíc lidí. 

Maďarsko: Maďarský premiér Viktor Orbán mimořádné situace skutečně využil: nejenže může díky schválení nových právních předpisů vládnout prostřednictvím svých dekretů, ale nikde není ani uvedeno, kdy tento stav skončí. I to tedy nyní záleží na jeho rozhodnutí. 

Jemen: Jemenský prezident Abd Rabú Mansúr Hádí reagoval na pandemii tak, že zastavil vydávání novin. Jeho ministr komunikací Muammar Al-Aryani vydal minulý měsíc nařízení, v němž se uvádí: "Vydávání vládních i soukromých papírových novin bude pozastaveno, vycházet budou pouze elektronické kopie." Podobné vyhlášky byly vydány také v Ománu, Jordánsku a v Maroku.

Spojené arabské emiráty: Zpravodajský web The Gulf News začátkem dubna informoval, že "lidé rozšiřující fámy mohou být uvězněni na jeden rok, pokud šíří nepravdivé informace.“ Aktivisté bojující za lidská práva se nyní obávají, že vládní úřady zneužijí COVID-19 jako záminku k uvěznění některých blogerů a internetových aktivistů, na něž se zaměřuje státní bezpečnostní aparát.

Írán: Írán patří mezi země, jež nákaza zasáhla vůbec nejvíc. Dosud potvrdil více než čtyři tisíce úmrtí v důsledku výskytu nového typu koronaviru. Podle protivládních kritiků je však skutečný počet mrtvých ještě mnohem vyšší. Íránská vláda je kritizována také za to, že uprostřed vrcholící krize spustila aplikaci, o níž tvrdila, že může detekovat přítomnost koronaviru v těle - ve skutečnosti však pouze zjišťovala informace o aktuální poloze uživatelů, a ty také v reálném čase zasílala ministerstvu informací. Bez jakéhokoli vysvětlení, k čemu by tato data měla sloužit, kdo k nim bude mít přístup a jak dlouho budou archivována.

Arménie: Parlament v Jerevanu schválil začátkem dubna nový zákon, který uděluje zodpovědným orgánům velmi široké pravomoci při využívání údajů o mobilních telefonech za účelem údajného sledování výskytu případů koronavirové nákazy. Zákon také umožní policejním a dalším orgánům přístup k důvěrným lékařským informacím o osobách vystavených viru.

Severní Korea: Také severokorejský vůdce Kim Čong-un se podobně jako jeho turkmenistánský protějšek rozhodl čelit pandemii tím, že odmítne připustit její existenci. Severní Korea oficiálně žádné případy výskytu nákazy nemá a od zbytku světa se zkouší izolovat uzavřením hranic, což má zabránit šíření viru. Podle neoficiálních zpráv však zemřely na COVID-19 již stovky severokorejských vojáků. Země má také jeden z nejhorších zdravotnických systémů na světě. Odborníci se proto obávají, že Pchjongjang je na boj s pandemií špatně vybaven a Kimovo ignorování daného stavu věcí situaci pravděpodobně ještě výrazně zhorší.

Indie: Celý svět obletěla videa, na nichž jsou zachyceni indičtí policisté, kteří mlátí holemi indické dělníky a rolníky cestující za prací, a proto nedodržující pravidla karantény.

Zdroj: Youtube

Indie byla za tento způsob jednání s lidmi ostře kritizována, ale ochránce soukromí ještě více znepokojuje jiná věc - a sice doslova exploze nových aplikací určených ke sběru biometrických údajů občanů bez jakéhokoli právního rámce a bez jakéhokoli dohledu na jejich další užití. Jedna z těchto aplikací, spuštěná v Karnátace, svazovém státě v jihozápadní Indii, například nutí lidi v domácí karanténě, aby každých 30 minut odesílali selfie, jímž potvrdí, že dodržují pravidla izolace.