Amazonie, jež v mnohých očích platila za symbol panenské přírody, v posledních desetiletích stále výrazněji ustupuje silnicím, dřevorubcům, těžařům i zemědělcům. O důsledcích prudkého odlesňování oblasti již bylo napsané mnohé, lidský zásah do biotopů zvířat však s sebou nese i méně diskutovaná rizika.

Vědci intenzivně zkoumají nový koronavirus.
Vědci objevili u netopýrů další virus, je v úzkém vztahu se SARS-CoV-2

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE 

Podle vědců je totiž právě urbanizace kdysi divoké krajiny jednou z příčin zvyšujícího se počtu zoonotických onemocnění, tedy těch, jež jsou přenosná ze zvířat na člověka. Mezi ně patří i nový koronavirus SARS-CoV-2, jehož původcem byli s největší pravděpodobností netopýři. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění centrální čínské provincie Chu-pej bylo jen otázkou času, kdy se onemocnění – zřejmě prostřednictvím jiného zvířete – přenese z netopýrů na člověka.

Obrovská zásobárna virů

Podle brazilského ekologa Davida Lapoly, který se zabývá vlivem lidské činnosti na deštný prales, však obdobný scénář v budoucnu hrozí i v Amazonii. „Amazonie je obrovskou zásobárnou virů,“ řekl vědec agentuře AFP. „Raději bychom neměli pokoušet vlastní štěstí,“ dodal.

Vědci intenzivně zkoumají nový typ koronaviru.
Vědci objevili nové mutace koronaviru. Jedna z nich je znepokojivá

Amazonský deštný prales se přitom doslova ztrácí před očima, když zalesněné oblasti ubývají alarmující rychlostí. Jak připomněl server Science Alert, v loňském roce vzrostlo odlesňování brazilské Amazonie o více než 85 procent, když bylo vykáceno území o rozloze deseti tisíc čtverečních kilometrů. Pro srovnání: přibližně stejnou rozlohu zaujímá Libanon.

Také honduraská džungle je domovem mnoha živočichů. Podívejte se: 

Situace se nezlepšila ani letos. Během prvních čtyř měsíců roku nenávratně zmizelo 1,2 kilometru čtverečních pralesa, což podle brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru (INPE) stanovilo nový rekord.

Špatná zpráva pro Zemi i zdraví

„Není to jen špatná zpráva pro planetu, ale i pro lidské zdraví. Když vznikne ekologická nerovnováha, může se virus přenést ze zvířat na člověka,“ varoval Lapola. Podle něj přitom podobným způsobem vznikly všechny viry, které se následně nekontrolovaně rozšířily – například HIV, ebola, nebo horečka dengue.

Vizualizace prehistorického deštného pralesa.
Na Antarktidě býval deštný prales. Nový nález podle vědců nemá obdoby

Až doposud byla většina ohnisek podobných onemocnění soustředěna v jižní Asii a Africe, přičemž jejich původci byly zřejmě některé druhy netopýrů. Podle Lapoly by ale obrovská biologická rozmanitost oblasti mohla z Amazonie v budoucnu učinit „největší zásobárnu koronavirů na světě“ – a řeč přitom není pouze o v současnosti nejčastěji skloňovaném koronaviru SARS-CoV-2.

„Musíme znovu nastolit rovnováhu mezi lidstvem a deštným pralesem, jinak bude svět čelit dalším pandemiím. A ty jsou velmi složitými procesy, jejichž následky lze jen obtížně předvídat,“ uzavřel Lapola.