Evropa proti koronaviruZdroj: DeníkPředstavte si situaci, kdy k vám přijdou vaši rodiče a řeknou vám, ať jim napíšete seznam toho, co byste „potřebovali“. A na otázku za kolik, odpovíte, že za čím víc peněz, tím lépe.

Takový seznam připomíná „Návrh národního plánu obnovy“, který na základě návrhů jednotlivých ministerstev, s výjimkou ministerstva obrany, sestavilo ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením vicepremiéra Karla Havlíčka.

Důležité zřejmě nebylo ani tak to, zda se program vejde do 172 miliard korun, které nám v podobě grantů Evropská unie ze svého Fondu obnovy přislíbila. Celkový součet je totiž o padesát tři miliard vyšší. Na jeho pokrytí může Česko ale použít i výhodné úvěry ručené Unií, a to až do výše 450 miliard korun.

Klíčové bylo, kolik z projektů půjde dát do kolonky „ekologické“, protože podle červencového rozhodnutí unijních států musí být 37 % plánu obnovy určeno právě na tuto oblast. Havlíček tvrdí, že plán toto kritérium splňuje. „V zelených projektech máme 40 procent a ještě o tři procenta překračujeme povinnou kvótu. Podíl 20 procent splňujeme i v digitalizaci,“ uvádí Havlíček.

Více než sto padesát stránek projektů obsahuje důležité a prospěšné věci, ale i zjevné bizarnosti. Za tři sta milionů korun se má z fondu obnovy pořídit zařízení pro audiozáznamy ze soudních síní. Volně přeloženo: diktafony a možná mikrofony.

EU nabízí granty i půjčkyZdroj: Deník

Stejná částka má pak putovat na nákup lodí na „alternativní pohon“, čímž se zřejmě myslí vodík. Desetinásobná suma má pak být vynaložena na nákup vodíkových lokomotiv. Přitom ve stejné kapitole jsou miliardy určeny na elektrifikaci železnic.

Obrovské sumy v rámci digitalizace putují cizinecké policii na zlepšení registrace migrantů a cizinců v Česku. Kapitola digitalizace, jedna z nejrozhazovačnějších, se obecně vyznačuje velice nekonkrétně popsanými záměry, vedle kterých se objevují často miliardové sumy, většinou pro digitalizaci státní správy.

Jsou tam však i projekty, které by mohly přinést něco málo i nám, konkrétním občanům. Plán konstatuje, že 36 %, tedy přes milion šest set tisíc bytů, nemá dnes připojení k rychlému internetu. Na „budování VHCN přípojky“, která by měla rychlé připojení umožnit, dává plán 1,5 miliardy korun.

Co vás zajímá na Evropské unii?

Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Například čím vás EU zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mít mladí Češi možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka?

Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy, Deník, VLM, U Trezorky 921/2, 158 00, Praha-Jinonice. E-mail: lubos.palata@denik.cz

Půl miliardy na distanční výuku

Nemálo mohou občané teoreticky získat i z některých bodů kapitoly, která řeší investice v oblasti životního prostředí. Devět miliard má jít na kotlíkové dotace, deset miliard na energeticky úsporné renovace budov. Ve školství se zřejmě počítá s tím, že dnešní vzdělávání na dálku přes počítače přetrvá i po dnešní koronavirové krizi. Například do českých univerzit má jít na vybavení k distanční výuce tři a půl miliardy korun.

Slušné částky mají směřovat z plánu obnovy do zdravotnictví. Tři miliardy do pražských nemocnic na „superspecializovanou péči“, sedm miliard na „národní onkologická centra“ a 2,5 miliardy na „vytvoření národního centra pro studium nádorových onemocnění“.

Předložený plán je teprve nástřel, hotový se bude odevzdávat až v polovině dubna. Problém je, že velkou část peněz z něj musí Česko použít už v příštích dvou letech.

Babiš proti penězům podle míry nákazy

Špatnou zprávou pro Česko v jeho současné epidemiologické situaci je, že se při rozdělování peněz z fondu obnovy nebude přihlížet k tomu, jak byly jednotlivé země zdravotně postiženy. Tedy ani na současnou situaci Česka, které je na tom nejhůře v EU. Nejhlasitějším odpůrcem tohoto principu byl na jaře, kdy se plán vytvářel, premiér Andrej Babiš.

„Bylo by nespravedlivé, kdybychom kvůli tomu, že jsme byli úspěšní, byli penalizováni,“ tvrdil v květnu Babiš. A odmítl kritérium, aby peníze dostaly na základě počtu obětí a nakažených nejpostiženější země, v té době Itálie a Španělsko. Proto bude těžké to nyní prosadit.