Rok 1995 byl pro východní polokouli rokem nebývalé seizmické aktivity. Ještě během zimy se stalo obětí ničivého zemětřesení Japonsko, kde zahynulo více než pět tisíc lidí. Ruští seismologové očekávali, že další úder přijde na Kamčatce nebo na Dálném východě. Nikdo však nepředpokládal, že zemětřesení postihne právě Něftěgorsk. Severní Sachalin, v němž se těžební město nacházelo, byl vždy považován za oblast s nižší seizmickou aktivitou než jižní část Sachalinu nebo například nedaleké Kurilské ostrovy.

Otřesy, který přišel v noci z 27. na 28. května hodinu a čtyři minuty po půlnoci, byly proto zcela nečekané a zničily městečko až děsivě rychle. Zemětřesení, dosahující síly 7,6 stupně Richterovy stupnice, proměnilo všechny budovy v Něftěgorsku v hromadu trosek a pohřbilo spící obyvatele města pod nimi.

Ke škodám přispěl nekvalitní beton

Sedmnáct pětipatrových prefabrikovaných domů s 800 byty určených pro těžební dělníky šlo okamžitě k zemi. Všechny totiž byly vyrobeny z málo kvalitního betonu, a vzhledem ke zdánlivě nízkému riziku seizmické aktivity nebyly vůbec navrženy tak, aby zemětřesení odolaly. Jedna z přeživších místních obyvatelek Marina Minina později uvedla, že zaslechla jednoho záchranáře, jak si přímo postěžoval na to, že se mu beton doslova rozpadá v rukou, jak je mizerný.

Zničena byla i veškerá infrastruktura včetně mostů a silnic. Zemětřesení nepřečkala ani jediná místní škola a bohužel ani většina jejích žáků - ze 26 frekventantů jich přežilo pouze devět. Zničen byl také místní klub, opět jediný, který se v městečku nacházel.

Většinu obětí zabily právě trosky jejich hroutících se domů. Pod sutinami zůstalo více než 2300 lidí, z nichž se záchranářům podařilo zachránit jen zhruba 400 osob. Třicet sedm vyproštěných bohužel zemřelo později v nemocnici na následky zranění. Celková tragická bilance zemětřesení nakonec činila 2040 mrtvých z celkových 3197 obyvatel městečka. Zraněno bylo 720 osob.

Záchranné práce nebyly jednoduché. Prvním úkolem bylo vůbec zjistit, zda mohl někdo přežít. Záchranáři k tomu využívali pěti minut ticha, kdy nejdřív vyzvali možné přeživší pod sutinami k tomu, aby o sobě dali vědět, a pak na pět minut zastavili veškeré práce a naslouchali, zda se někde neozve zvuk signalizující, že pod troskami je někdo živý. Záchranné práce trvaly řadu dní. Emotivním okamžikem záchrany bylo zejména nalezení malého chlapce, který byl zavalen sutinami, ale přežil.

Město znovu z popela nepovstalo

Po katastrofě padlo rozhodnutí město, přejmenované na Něftěgorsk v roce 1970, znovu neobnovovat, ale vybudovat na jeho místě pamětní komplex. Na místech zničených domů tak dnes najdou případní návštěvníci jen pamětní desky s jejich někdejšími domovními čísly a se jmény mrtvých. Památník doplňuje kaple se zvonem. Nedaleko bývalého městečka se také nachází hřbitov, na němž byly pochovány oběti katastrofy.

Přeživší těžební dělníci se zčásti rozptýlili po celém ostrovu Sachalin, zčásti se usadili na pevnině. Stále se ale scházejí u hrobů svých příbuzných, kde si připomínají jednu z největších katastrof novodobých ruských dějin.