Ukrajinci už došli. Po pracovní síle z východu touží i Německo

„Mariupol byl letos o novoročních svátcích obzvlášť krásný, takový vánoční strom a trh jsme tam ještě neměli,“ říká nadšeně o přístavním městě na východě Ukrajiny.

Při omezení dotací EU nejde o Babiše. Ohroženo je české zemědělství

To od fronty s proruskými separatisty dělí pár desítek kilometrů. Svůj uklízecí byznys má už dnes dobře rozběhnutý a uvažuje co dál. „Jsem rozvedená, takže doma na Ukrajině mě drží jen dcera a vnoučata. A moře, to tady nemáte,“ usmívá se.

Podobných příběhů dnes můžete vyslechnout po Česku desítky tisíc. Ukrajinci se už před několika lety stali nejpočetnější menšinou v Česku, když přeskočili Slováky. Jejich počet každý rok stoupá, jen mezi roky 2017 až 2018 se jejich počet zvýšil ze 115 tisíc na 131 tisíc. Zároveň jich tu část žije i nelegálně, pracuje na krátkodobá víza či na základě lehce získatelných polských povolení.

Zdroj: Deník„Počet dvě stě tisíc, o němž se často mluví, mi přijde jako maximální. Přece jen doba, kdy na jednoho legálně pracujícího Ukrajince byl jeden, který tu pracoval na černo, je už minulostí. Kontroly jsou přece jen o dost přísnější,“ uvádí Jana Leontijeva ze Sociologického ústavu AV ČR.

Pět milionů už v cizině pracuje

Podle ukrajinských odhadů dnes v zemích Evropské unie pracuje hodně přes dva miliony Ukrajinců. I díky bezvízovému styku s EU. Počty Ukrajinců, kteří našli práci v Unii, se už blíží počtu těch, kteří pracují v Rusku. Nejvíce Ukrajinců, i díky velmi liberálním podmínkám, pracuje dnes v Polsku. Téměř dva miliony Ukrajinců, kteří tam v posledních letech přišli za prací, ale jen vykrylo „díru“ na trhu, kterou vytvořil odchod stejného množství Poláků do Velké Británie a Německa.

Právě Spolková republika, kde dnes chybí na milion pracovníků, připravuje otevření svého pracovního trhu pro Ukrajince.

To může zásadně změnit poměry a Češi a Poláci, kteří jsou v mnoha směrech na „svých Ukrajincích“ závislí, o ně mohou přijít. „Záleží, jaká místa Německo nabídne. Jazyková bariéra je pro Ukrajince v Česku a Polsku o hodně menší než v Německu,“ říká však Leontijeva. Podle ní ale ohlášený zájem Němců donutil české zaměstnavatele i českou společnost jako celek, aby se tématem ukrajinské pracovní síly začal konečně seriózně zabývat.

Motor EU přidává na rychlosti. Paříž a Berlín se víc propojí

„Češi se často na ukrajinské dělníky dívali jako na věc, kterou si přivezou, když ji potřebují. A pak, když ji potřebovat přestanou, zase vrátí,“ uvádí. Jedním z motivů, proč vyměnit Česko za Německo, tak podle ní nemusí být jen mzda, ale i lepší přístup a sociální podmínky k životu obecně.

Ukrajinci, jak ukazují průzkumy nejen v Česku, ale i Polsku, totiž většinou nechtějí v EU jen vydělat peníze, ale také se tu usadit. Česko je pro ně i mentálně velmi příjemnou zemí. Pokud je něco odrazuje, tak je to přístup českých úřadů.

„Celkově ale nemyslím, že by se tu Ukrajinci necítili dobře,“ říká ukrajinistka Lenka Víchová. Současně však dodává, že masivní odchod lidí za prací do EU může vyvolat velký problém na Ukrajině. „Pro Ukrajinu by bylo lepší, kdyby spíše přicházely investice a občané Ukrajiny nemuseli migrovat. V opačném případě Ukrajina už za pár let bude muset řešit otázku, kým nahradit pracovní sílu, která emigrovala,“ uvádí Víchová.

Hospodářská komora odmítá platové zvýhodnění pro Ukrajince

To si uvědomuje i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. „Já bych samozřejmě byl radši, kdyby tito lidé nacházeli práci na Ukrajině. Ale je to svobodná vůle, kdo kde chce pracovat,“ uvedl na dotaz Deníku. „Já jako ministr však udělám vše proto, aby se tito lidé na Ukrajinu zase vrátili. Proto, že tu najdou dobré podmínky k práci a k životu,“ dodává. Ukrajinští odborníci před plány Čechů či Němců na masivní dovoz ukrajinské pracovní síly varují. Počet Ukrajinců ochotných odjet za prací do ciziny totiž klesá. I díky lepšící se situaci Ukrajiny, růstu ekonomiky a mezd.

Čím vás EU štve?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. V čem vás Evropská unie zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či v okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha - Jinonice, email: lubos.palata@denik.cz.

Evropští Piráti spojili síly. Věří v úspěch i v Německu