Zatím je viděly stovky návštěvníků zámku. Nález z roku 2002 zpracovávali odborníci osm let, aby ho mohli památkáři před necelým měsícem, 11. června, představit na zámku Velké Březno na Ústecku veřejnosti.

Umělecké sbírky Státního zámku Velké Březno se totiž rozrostly o tři kufry plné stovek fotografií z majetku hraběcí rodiny Chotků, které byly před padesáti lety odstěhovány na zámek Líčkov a zpět se vrátily až nedávno.

Tři kufry ze sklepa

„Po II. světové válce byl zámek konfiskován a připadl státu. Od roku 1951 v něm sídlila politická škola. Všechen mobiliář byl odvezen na zámek Líčkov poté, co byl proveden jeho soupis.

Dražší věci šly však jinam a už se nenašly. Poté byl na velkobřezenském zámku dětský domov a pak se z něj stal armádní sklad, což pochopitelně přineslo jeho devastaci,“ připomněl neblahý osud zámku Velké Březno od války až po sovětskou okupaci jeho současný kastelán Miloš Musil.

V roce 1969 si objekt vzal na starost Stanislav Talaváňa a začal pracovat na jeho zpřístupnění veřejnosti jako památky.

To znamenalo především dovézt z Líčkova zpět do Velkého Března nábytek. „Na něco ale pan Talaváňa zapomněl. Teprve v roce 2002 totiž ve sklepě na Líčkově objevil kastelán Krásného Dvora tři kufry se stovkami fotografií. Ty se budou ještě léta zpracovávat,“ řekl Miloš Musil.

Zhotoveno 1839

Nicméně nemálo obrazové dokumentace ze života hraběcí rodiny už mají návštěvníci zámku možnost vidět, a to nejen snímky z rodinného alba, které pořídilo několik generací hraběcího rodu. V horním patře zámku Velké Březno jsou vystaveny i umělecké snímky a záběry z cest. Autorem většiny z nich je Karel Maria Chotek, předposlední majitel zámku, který byl výtečným a uznávaným fotografem.

Jeden ze vzpomínaných kufrů obsahoval i obrovskou vzácnost – nejstarší portrétní fotografii na českém území, která je také druhým nejstarším snímkem v Česku.

Pochází nejspíše ze 4. listopadu 1839 a je na ní rodina majitele zámku, nejvyššího purkrabího Českého království hraběte Karla Chotka s doprovodem. Jde zároveň i o jednu z nejstarších portrétních fotografií na světě.

Daguerrotypie

Daguerrotypie je technika fotografie vynalezená Louisem Daguerre, při které je obraz exponován přímo na lesklý stříbrný povrch pokrytý světlocitlivou vrstvičkou halogenidů stříbra vzniklou usazením jodových výparů.

V dalším vývoji byly používány také výpary bromu a chlóru umožňující kratší dobu expozice. Daguerrotyp je negativní obraz, ale vyleštěný povrch světlo odráží a ve správném osvětlení vypadá jako pozitiv. Proto je daguerrotypie přímá metoda fotografie bez možnosti duplikace snímku.

Daguerrotypie byla používána v letech 1839 až přibližně 1859, vzácně i později.

Zdroj: www.foto–wiki.cz

Fakt, že snímek je tak vzácný, historici potvrdili až po několika letech bádání. Milada Sekyrková z Národního technického muzea totiž v denících Karla Chotka a jeho syna našla poznámky o jejich cestě po Evropě a o tom, že se rodina nechala v Mnichově na konci října a začátkem listopadu 1839 fotografovat metodou zvanou daguerrotypie.

Zrcátko v trezoru

Podle historika fotografie Pavla Scheuflera jde o první v praxi používanou metodu fotografování, která pochází z roku 1839, Její technické podrobnosti byly zveřejněny 19. srpna 1839.

První snímky měly i několikaminutovou expozici, proto se k fotografování portrétů příliš nevyužíval, protože lidé se nesměli celou dobu pohnout. Dodal, že v Česku existuje pouze jediná starší fotografie, která je umístěna na zámku Kynžvart.

Originál fotografie Chotků, který vypadá jako zrcátko, návštěvníci zámku nemají možnost vidět, je uložen v trezoru ve speciální atmosféře, aby se nepoškodil. Ve Velkém Březně je vedle řady dalších snímků či jejich kopií vystavena jeho reprodukce.

Podle kastelána historikové budou nad nalezeným snímkem ještě bádat, protože se jim sice podařilo identifikovat členy hraběcí rodiny, ale jejich doprovod nikoli.

Existují prý i spekulace, že jednou z osob na snímku může být František Palacký, který byl jistou dobu vychovatelem dětí hraběte Chotka, jeho žena a dcera. Není to ale jisté, protože další důkazy naznačují, že tomu tak není.

ZPRACOVALI Ivo Chrástecký a ČTK