Potom se po nově upraveném chodníku a staré silnici na Turnov dostanete až k zámku. Mírnou pěší chůzi je to asi 15 minut.

Než se dostanete k budově zámku, vstoupíte do zámeckých zahrad. Zámek je obklopen menším přírodně-krajinářským parkem s drobnými kamenickými prvky z období romantismu.

Je to nádherně upravený park s jezírkem, ve kterém si můžete kromě několika vzácných stromů (například platan javorolistý) prohlédnout také sochy světců pocházející z 18. a 19. století a romantickou umělou jeskyni nad skalním srázem.

Je zde plno laviček, kde je možné si odpočinout a načerpat nové síly třeba na prohlídku zámku.

Zámek pak nabízí v současné době dva okruhy - první vás zavede do historické části a druhý spíše do sklepení, orientu a vrchnostenských kanceláří.

Pohodlná renesance

Zámek Hrubý Rohozec má ve svých zdech zaznamenán čas více než sedmi staletí. Původně stával na místě dnešního zámku středověký hrad, založený někdy kolem roku 1300 Havlem z rodu Markvarticů. Mezi další majitele tohoto hradu patřili páni z Michalovic. Konrád Krajíř z Krajku se svou sestrou Johankou zde udělali rozsáhlé stavební úpravy, které daly zdejšímu hradu charakter pozdně gotického sídla.

Z východní strany byl chráněn strmým srázem a na ostatních stranách měl hluboké příkopy, které dodnes na několika místech naznačuje terén zámeckého parku zejména na jihozápadní straně. Z původního hradu se dochovala do skály tesaná sklepení s gotickým ukončením portálů a okének pod dnešním zámkem.

Další velkou renesanční přestavbu uskutečnil Karel z Vartenberka, který tu panoval v letech 1585 - 1612. Nechal výškově sjednotit celou stavbu, severní věž byla snížena o dvě patra a přistavena k ní dvě obytná křídla, padací most se změnil na kamenný a na nádvoří byly postaveny sloupy a třípodlažní arkády. Tyto úpravy změnily původní hrad na pohodlný renesanční zámek.

Pohnuté osudy zdejších majitelů

Jednotlivá historická období zámek stavebně ovlivnila, a to goticky, renesančně, barokně a také empírově, což je sloh na budově zámku nyní nejvíce patrný. Hrubý Rohozec má bohaté interiéry, do současnosti se dochovaly dvě knihovny, jídelna a zelený salon, které jsou s původním dobovým vybavením.

V roce 1623 byl zámek prodán Albrechtovi z Valdštejna a v roce 1628 získal zámek Hrubý Rohozec vojevůdce Mikuláš Des Fours. Rod Des Fours vlastnil zámek až do roku 1945, kdy byl na základě tzv. Benešovských dekretů zkonfiskován.

Poslední majitel byl Karel Bedřich Des Fours Walderode (1904 – 2000). V dětství byl velmi neduživý, hubený a často nemocný. Při studiích na právech na Karlově univerzitě v Praze vedl velmi rozmařilý a zahálčivý život. Na Hrubém Rohozci se zdržoval málo a potom odešel do Rakouska.

Roku 1947 se přestěhoval na Hrubý Rohozec a přijal československé občanství. A proto do dnešní doby nejsou vyřešeny majetkové poměry mezi rodem Des Fours a státem.

ZAJÍMAVOSTI

Když přijdete na zámek, určitě vás zaujme již u vstupní brány na vás shlížející Johanka z Krajku, podporovatelka a ochránkyně Jednoty bratrské.

Na nádvoří je do zdi vsazená náhrobní deska Albrechta Maxmiliána Des Fours, který byl ověnčen mnoha tituly. Svou vojenskou kariéru zakončil v hodnosti generálmajor. V zámecké obrazové galerii se setkáme s Ludvíkem Des Fours, lotrinským vyslancem u dvora císaře Rudolfa II. a také s Marií Adélou Des Fours, dlouholetou přítelkyní Jana Evangelisty Purkyně.

V jídelně vás bude sledovat pronikavý pohled válečníka z Valdštejnovy armády, Mikuláše Des Fours. S obdivem se zahledíte v Loveckém saloně na všechny čtyři poslední majitele tohoto zámku – Františka Vincence, Theodora Gabriela, Mikuláše Vladimíra a konečně i Karla Bedřicha.

Pokud budete chtít vědět více informací o zdejším zámku a o rodu Des Fours, který na zámku žil více než 300 let, navštivte jej a určitě budete spokojeni.

ZPRACOVALA Lenka Košková

NAPIŠTE NÁM!
Severní Čechy poskytují spoustu možností na krátké výlety a každý z vás má určitě oblíbené místo, které navštívil a kam se rád vrací.

Nyní máte možnost se o své zážitky podělit a získat za to navíc celou řadu hodnotných cen.

Napište nám: kam se vydat
- čím je toto místo zajímavé/ proč stojí za návštěvu
- jakým způsobem (autem, vlakem, na kole) se dostat na výchozí bod výletu
- vaše postřehy, dojmy i rozšiřující informace

Příspěvky o rozsahu 20 – 30 řádek s alespoň 2 fotografiemi o velikosti 1 MB posílejte na e-mail: vylety@denik.cz. Nezapomeňte uvést své jméno a pro potřeby redakce také adresu a telefon!

Každý zveřejněný příspěvek bude umístěn i na webech Deníku. Každého autora navíc oceníme dárkovým balíčkem v hodnotě 500 Kč a mapou Cyklotrasy severu.

Deset nejúspěšnějších příspěvků, které vyberete při webovém hlasování po prázdninách, odměníme pěti komfortními spacími pytli a pěti špičkovýcmi karimatkami.