Tradice pečení štoly navázala na monstrózní oslavu Augusta Silného, když se v roce 1730 stal panovníkem Saska. Na 30 tisíc vojáků tehdy pořádalo manévry poblíž Drážďan a v této souvislosti uspořádal obrovskou oslavu.

Zúčastnilo se na padesát evropských šlechticů a oslava měla být největším představením století. Labe prý měnilo barvy podle odpadků. Byli pozvání italští zpěváci, francouzští herci, připraveno mnoho kusů dobytka, zvěře a napečeno nejrůznější pečivo. Pekaři v Zeithainu postavili speciální pec a upekli štolu z 3600 vajec o váze 1,8 tuny, sedm metrů dlouhou.

Recept na štolu je jednoduchý – mouka, cukr, máslo, droždí, sůl, mléko, kandované ovoce, rum a přísady podle rodinné tradice. Rozinek je téměř tolik jako mouky, másla polovina mouky, rumu podle chuti. Upečená Striezel se máčí v másle a obaluje v cukru. Mouku nemůže koupit každý, jen členové spolku dostávají privilegium na nákup, cukr se používá až po roce skladování, a to i v několika druzích.

Štola se peče v celém Německu, ale drážďanská má chráněnou známku Dresdener Christstollen. Bývá 2,5 tuny těžká, tři metry dlouhá a 75 centimetrů vysoká. Peče ji několik pekařů a z jejich polotovarů se slepuje velká štola. V roce 2000 vážila čtyři tuny, loňská byla sestavena z dvou set padesáti kusů velikosti 60x40x8 centimetrů.

Štolové cihly se slepují máslem a cukrem, sestavení trvá pět i více hodin. Hotová štola se veze městem ze zámeckého náměstí vždy druhou adventní sobotu před polednem na vánoční trh. Tam se krájí nožem o váze dvanáct kilogramů a metr šedesát dlouhým.

Drážďanské vánoční trhy mají i podle štoly svůj název a tradičně se jim říká Dresdener Striezelmarkt. Konají se od počátku adventu až do Štědrého dne, kdy ve dvě odpoledne končí. Po staletí vytvářejí pro malé i velké onu nezapomenutelnou, dojemnou vánoční náladu osvětleným stromem, vysokou pyramidou, typickými svíčkovými stojany a nesčetnými figurkami, z nichž vyniká švestkový panáček, ze sušených švestek. Kdysi dávno byl dětmi prodáván na vánočním trhu.

Typické stánky nabízejí spoustu dobrot a zdobeny chvojím dotvářejí atmosféru adventu a očekávání Vánoc.
Od roku 1434 je drážďanský vánoční trh – Dresdener Striezelmarkt – v Německu nejstarším a ve světě nejznámějším. Stovky rozsvícených stánků, vůně glüwein či jinak také heurige, nejrůznějších druhů klobás a všelijakých regionálních pochoutek je na trhu nesčetně.

Na celý advent je připraven program. Herci vyprávějí pohádky, je předváděna betlémská legenda, hudba vyhrává vánoční melodie. Celé centrum Drážďan zaplavují stánky a všude je vánoční nálada.

Vedle nákupů na trhu nabízí město celou řadu obchodů, zvláště pak na Pragerstrasse, kde se nachází největší obchodní centrum a spousta dalších obchodů.

Zajímavým zážitkem může být i návštěva světově proslulého Frauenkirche, vybombardovaného kostela, jehož trosky připomínaly po léta válku. Dnes je znovu postavený ze starých kvádrů a obnoveno vnitřní zařízení. Vstup do kostela mimo koncerty je zdarma.

Užitečné informace
Letos saská vláda vydala zákaz prodeje v neděli, ale obchodníci prosadili, že budou alespoň dvě neděle trhy otevřeny.

Trhy začínají denně o desáté a končí večer v devět. Uprostřed města je mnoho příležitostí k parkování, jen o víkendu se těžko hledají místa.

V informačních centrech pohraničí lze získat brožuru Autobusem a vlakem na vánoční trhy (na internetu www.vvo- online.de/cs česky), kde jsou uvedeny podrobné informace o kulturních představeních v Sasku.

Narození Ježíška na obrazech Žitavské bible

Žitava - V pětadvacetitisícové Žitavě, nedaleko našich hranic na Liberecku, oslavují Vánoce podstatně skromněji než v kterémkoli českém městě. Je tu ovšem něco, co rozhodně stojí za vidění.

Koncem devadesátých let zdejší muzeum odhalilo postní plátno o velikosti 8x6 m s devadesáti biblickými výjevy. Bible na plátně s českým lvem se stala světově významnou sakrální památkou a přitahuje tisíce návštěvníků. Bibli namalovali žitavští mniši v roce 1472 a zapomenutá málem shořela, namále měla, když si z ní ruští vojáci udělali saunu. Po válce ji našel v lese obyvatel Oybinu a dovezl do muzea. Tam opět čekala padesát let, než byla ve Švýcarsku zrestaurována.

V roce 1999 město Žitava instalovalo bibli místo oltáře v kostele svatého Kříže, který naštěstí nepoškodili chuligáni. Nádherná stavba, podobná pražskému kostelu Na Slupi, je cílem mnoha turistů a kulturních představení.

Zásluhu na restaurování a instalaci má žitavský senátor Volker Dudeck: „Postní plátno je světovým unikátem a v době Vánoc místem, kde nachází návštěvník božský klid k rozjímání a přemýšlení o svém životě. Druhá novozákonní polovina bible znázorňuje život Ježíšův od jeho početí. Když si toto dílo pozorně prohlédneme, najdeme zde i rodiče panny Marie a zvěstování.“

Vánoce v kostele mají odlišný charakter od ostatních zprostředkovaných výjevů betlémské legendy: „V zimě zde koncerty nekonáme, kostel nelze vytápět, ale v letošním roce budeme dětem číst příběhy libereckého rodáka Otfrieda Preusslera o bratříčkovi Vincentovi a pohádkové víle. Literárně dramatické pásmo zakončí děti lampionovým průvodem k vánočnímu stromu na náměstí,“ říká Dudeck.

Před radnicí vystupují o vánočním trhu denně dětské soubory a z balkonu troubí vánoční pastorely pozounéři. Koncerty jsou pořádány městským sborem v radničním sále. Muzeum s výstavou dětských hraček za socialismu a šestisetletou historií kostela sv. Kříže může být inspirací k vánoční návštěvě: „České obyvatele rádi uvítáme v kostele sv. Kříže i o vánočních svátcích,“ říká Volker Dudeck a dodává: „ Žitavské postní plátno si budou moci prohlédnout i na Štědrý den do dvou hodin a stejně i na silvestra. Ostatní dny mimo pondělí je otevřeno od 10 do 17 hodin. Se žitavskou biblí a jejími osudy se návštěvník může seznámit v českém jazyce pomocí malého audioprůvodce se sluchátky. Soupravu zapůjčí služba v kostele.“

Vánoční Žitava se představuje návštěvníkům nejen postním plátnem, ale četnými historickými budovami, pocházejícími z dob, kdy patřila pod české království a rakousko-uherské císařství.

Dominantou je kostel sv. Jana, z jehož věže je krásný výhled na město a okolí. Příjemné posezení v cukrárně nabízí solný dům postavený Karlem IV. v roce 1468. Barokní domy s nádhernými fasádami kolorují náměstí s vévodící novorenesanční radnicí. Raritou města je také devět pískovcových kašen. Největší z nich, proti radnici, napovídá svůj původ četnými znaky českého lva.

ZPRACOVAL Milan Turek