Ale kdo z Čechů může říct: Jsem vlastenec, aniž bych to musel dávat okolí okázale najevo? Takového muže znám. Svoji práci, jak sám říká, má rád.

Tomáš Rotbauer je strážníkem Městské policie v Třebenicích na Litoměřicku. Jediným jejím členem. Svou funkci vykonává natolik dobře, že ho vyznamenal policejní prezident. A teď ho přijal i ministr obrany.

Pocta letcům

Proč ministr právě tohoto resortu? Tomáš je totiž velký fanda československé vojenské historie a zvláště pak obdivovatelem našich válečných letců.

Mnoho let shromažďoval fotografické materiály, studoval archivy a snažil se najít žijící příbuzné příslušníků československých stíhacích a bombardovacích perutí britských R. A. F., Královských vzdušných sil. Inicioval vznik pamětních desek letcům, kteří pocházeli z regionu Litoměřicka.

Hlavně díky jeho zanícení byly od září 2009 odhaleny desky na památku Antonína Zimmera v Třebenicích a Otovi Bauerovi a Ottovi Sulkovi v Lovosicích.

„Národ zapomíná, je třeba připomenout si významné hrdiny, kteří se zasloužili o naši svobodu a dobrovolně nasadili svůj život,“ vysvětluje motiv svého snažení. Slova, která někomu mohou znít až příliš pateticky. Vězte však, že jsou míněna upřímně a se vší vážností.

Chystá se dotisk

V loňském roce Tomáš Rotbauer společně s Annou Starou a Zdeňkem Najmanem vydali publikaci „Českoslovenští letci v RAF“, která přibližuje osobnosti a osudy 22 válečných letců. Náklad činil 500 výtisků a z informačních center měst na Litoměřicku knížka pomalu, ale jistě mizí. „Nečekal jsem takový zájem. Chystáme dotisk,“ hlásil minulý týden Tomáš.

Své „pátrací sklony“ má v úmyslu uplatnit při přípravě další knihy – o Židech z Litoměřicka, kteří zmizeli během druhé světové války v nacistických koncentrácích.

Vzplanou ohně?

V neposlední řadě usiluje o vzříšení tradice tzv. Masarykových vater v Česku.

Co to je? Právě dobrovolní hasiči z Třebenic vyzývali své kolegy už v roce 2008, aby ke kulatému výročí vzniku ČR vatry zapálili. Masarykova vatra měla být zapálena tehdy 25. října ve 20 hodin jako předzvěst výročí republiky u všech sborů dobrovolných hasičů, které měly zájem se vyjádřit a přihlásit se k odkazu prvorepublikového dobrovolného hasičstva.

Masarykovy vatry poprvé vzplály 6. března 1935, kdy se dobrovolní hasiči rozhodli u příležitosti 85. narozenin prvního československého prezidenta přejmenovat původní vatry Jana Husa. Druhých vater v roce 1937 už bylo 8 836 s účastí 195 287 hasičů a 1,8 milionu obyvatel.

Posledních, třetích vater 6. 3. 1937, se rozzářilo na 10 000. Po válce vatry hořely ještě v roce 1947. Tradici pak nadlouho přerušil nástup komunistického režimu. Některé dobrovolné hasičské sbory v Česku k jejímu obnovení přistoupily v roce 2001.