Při pohledu od severozápadu připomíná profilem obličej ležící postavy (čelo, nos, brada), proto se též nazývá Obličejová hora nebo Obří hlava. Z vrcholového skaliska, které končí strmými srázy z „nosu“, je jihozápadním směrem pěkný pohled na Chřibskou přehradu a okolní kopce. Zajímavý pohled je na vrchol Jedlové, ale i do hlubokého údolí, jímž prochází železniční trať.



Z vrcholových plošin lze pozorovat vrcholy Českého Švýcarska, Labských pískovců, Lužických hor i Českého středohoří. Hřbet Malého Stožce, táhnoucí se směrem k Jedlové, je rozvodím dvou moří, toky směřující k severu odvádí Odra do Baltského moře, vody tekoucí k jihu odvádí Labe dále do Severního moře.


Neprávem opomíjený vrch


Na vrchol ze severu nás dovede žlutá tvarová značka, která odbočuje ve Stožeckém sedle ze žluté pásové značky, která vede od nádraží v Chřibské k nádraží v Jedlové (končí v Jablonném v Podještědí). Na vrchol lze vystoupit náročnější neznačenou strmou cestou kamennou sutí z jižní strany.

Odměnou jsou nádherné pohledy, mimo jiné na horu Studenec (736 m, 21. 6. 2009 na něm byla slavnostně předána veřejnosti nově zrekonstruovaná druhá nejstarší rozhledna v ČR), údolní vodní nádrž zásobující pitnou vodou pro Šluknovsko, ale i na staré solitéry převážně buků, bříz a jeřabin. Další zajímavostí této cesty, kterou začneme v místě, kde se lesní cesta a masiv Stožce nejvíce přibližuje k železniční trati, je jeskyňka Komora. K tomuto místu, jehož původní název byl Rauch Friedels Kamer (komora Fridolína Raucha), se váže lidová pověst.

Puklinová sluj se nalézá pod samostatným pilířem, před vchodem je velký balvan, vstup do jeskyně je patrný až když k ní vystoupáme. Do skalní dutiny lze vstoupit jen po čtyřech schodech, jeskyně má klínovitý tvar, u vchodu je 1,50 m široká a dále se zužuje, vysoká je až čtyři metry a dlouhá 10 m.
Malý Stožec je vzhledem k sousední Jedlové neprávem opomíjenou horou mající jako jeden z mála vrchů na Děčínsku výstupovou cestu vysokohorského charakteru. Je skvěle dostupný vlakem. Výchozím a cílovým bodem je jedna ze stanic ČD (Chřibská - Jedlová).

Zajímavost

Pověst, vztahující se k jeskyni Komora, líčí život chudého sirotka, jehož nechal odsoudit bohatý sedlák, u kterého sloužil, za údajnou ztrátu koně. Byl obviněn, že koně prodal a byl odsouzen k trestu smrti oběšením. Hodní lidé mu pomohli utéci z rumburského vězení. Nejprve se skrýval ve staré stodole, pak si našel úkryt v jeskyni.

Z nezbytnosti se stal loupežníkem, který bohatým bral a chudým dával. Lidovým podáním byl idealizován, vyprávělo se o něm, že tajně docházel na faru za cvikovským farářem, kde se učil číst a psát. Za to dával duchovnímu za každou hodinu dukát. V zimě z jeskyně nevycházel, aby jej neprozradily stopy ve sněhu. Lesníci o jeho skrýši věděli, ale nikdy ji nevyzradili.

Rauch v jeskyni měl žít 15 let. Když se dlouho neukazoval, vydali se lidé k jeho úkrytu, ale v jeskyni jej nalezli mrtvého. Jeho tělo pohřbili v tajnosti pod nedalekým dubem. V lidovém podání se traduje, že vrchnost nechala z jeho skrýší odvést tři plně naložené vozy cenností. Podle jiné verze obýval jeskyni podivín stranící se lidí.

K reálné části pověsti patří dochovaný rozsudek z roku 1747, který za „hrdelní svatokrádežní čin“ posílá na šibenici Friedricha Raucha. Ortel apelačního soudu v Praze, kterému byl případ postoupen soudem v „Oudolu svatého Jiří“ (Jiřetín pod Jedlovou), zněl: „…Kvůli svému těžkému zločinu, jiným na postrach a za příklad, jemu samému pak za zasloužený trest, provazem jej od života k smrti odpraviti a potom spolu s šibenici spáliti“. Rozsudek byl vykonán na Galgenbergu (Šibeniční vrch) u Jiřetína pod Jedlovou.
Severní Čechy poskytují spoustu možností na krátké výlety a každý z vás má určitě oblíbené místo, které navštívil a kam se rád vrací. Nyní máte možnost se o své zážitky podělit a získat za to navíc celou řadu hodnotných cen. Podmínky soutěže najdete ve čtvrtečním vydání Deníku.
Soutěž o hodnotné ceny

Václav Hieke