Ve vodách křídového moře se zde před desítkami milionů let pískovce zrodily a byla to opět voda, která je vymodelovala do dnešní podoby. A voda je za pomoci slunce, větru a mrazu stále přetváří. Vznikly tak jedinečné skalní útvary, hluboké soutěsky i skalní plošiny s výhledem do kraje. Spolu s Národním parkem České Švýcarsko a Národním parkem a chráněnou krajinnou oblastí Sächsische Schweiz tvoří nejrozsáhlejší pískovcovou oblast ve střední Evropě.
Kolébka turistiky
Už v první polovině 18. století hrabě Jan Josef Thun na děčínském panství ukládal řádné hospodaření v lesích, zakazoval v nich pastvu či těžbu dřeva po část roku, aby měla zvěř klid ke svému vývoji. Obdobně tomu bylo později i na sousedních panstvích. V 19. století vznikl v Děčíně první turistický spolek a začalo se s budováním turistických stezek, mostů, laviček a věží.
Nahoře slunce, dole mlha
Mimořádně pestré klimatické podmínky ovlivňují i to, co zde žije a roste. V hlubokých údolích dochází k teplotním zvratům, kdy nejnižší polohy jsou nejchladnější s typickou horskou květenou a zvířenou, a naopak vyšší polohy skalních plošin a okrajů jsou osídleny teplomilnými druhy.
Na skalních okrajích a plošinách se zachovaly rojovníkové bory s vřesem obecným, brusinkou, borůvkou, rojovníkem bahenním a metličkou křivolakou. Ve studených roklích najdeme přirozená smrková společenstva, doprovázená nejen kapradinami, mechy a lišejníky, ale i devětsilem bílým nebo čípkem objímavým. Na vlhkých loukách se daří třeba prstnatcům či upolínům.
Návrat lososa
V Labi žije na 40 druhů ryb. Namátkou třeba parma obecná, podoustev říční, candát obecný či úhoř říční. V polovině minulého století byl ale vyhuben losos – krásná ryba, která po staletí k řece neodmyslitelně patřila. Proto od roku 1999 probíhá pokus o jeho návrat. Každoročně se vypouštějí desítky tisíc rybiček do říčky Kamenice, které by se po dlouhé pouti do moře měly zase vrátit zpět do Labe.
V Labských pískovcích také hnízdí více než 100 druhů ptáků. Pravidelně zde vyvádí své mladé čáp černý a sedm druhů sov. V posledních letech je na spáleništích pozorován lelek lesní. Početná je populace ledňáčka říčního a skorce vodního.
Sokol stěhovavý zde opět hnízdí od poloviny devadesátých let minulého století, o třicet let dříve ale zcela vymizel. K jeho návratu bezpochyby přispívá hlídání hnízd, které organizují ochránci přírody – sokoly totiž ohrožuje nejen vybírání vajíček a mláďat, ale také vyrušování během hnízdění. Tento krásný pták se stal symbolem mizející ohrožené přírody i následně její úspěšné ochrany. Podrobněji se můžete s chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce seznámit na internetových stránkách www.labskepiskovce.nature.cz.
Zachovalé vesnice i drobné památky
Většina zdejších tradičních domů nese znaky severočeské lidové architektury svědčící o síle tradice a citu pro přírodní prostředí.
Typické je použití dřeva, pískovce a dalších přírodních materiálů, skloubení technologie hrázděných a roubených stěn a snad již od 16. století se objevující venkovská patrová zástavba. Z pískovce jsou i kříže a kapličky u cest, ale i v lesích, kde připomínají dřevorubecká či jiná neštěstí nebo jsou vzpomínkou na úlovky vzácné zvěře.
Kam se vydáte na výlet?
Jeden z nejkrásnějších výletů vede po úbočí Labského kaňonu. Začíná na Stoliční hoře nad Děčínem, vede přes Růžový hřeben zpět do Děčína. Nabízí nezapomenutelný pohled na zákruty Labe, skalní hřbety i ojedinělé vysoké skály se tyčí v úctyhodné výšce až 300 metrů nad hladinou řeky. Právě svou hloubkou je Labský kaňon největším pískovcovým kaňonem v Evropě.
Teplota na skalách v parných letních dnech dosahuje až 60° C?
Rozhledna na Vysokém Sněžníku byla postavena už v roce 1864?
Místo, kde řeka Labe opouští naši republiku, je se 115 m nejnižším místem v ČR?
Připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o přírodu, zejména chráněné krajinné oblasti, maloplošná zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Více na www.nature.cz