Oba parky spolupracují a v rámci jednotné oblasti Labských pískovců pořádají různé akce, přeshraniční programy a informačně vzdělávací projekty.

Park byl založen 1. října roku 1990 a jeho rozloha zaujímá 93,5 km². Rozlohou patří sice mezi nejmenší národní parky v Německu, ale je bezpochyby jedním z nejatraktivnějších. Nachází se v oblasti pískovcových skal, na území mezi Pirnou a česko-německou hranicí. Na jihozápadě je ohraničen přítoky Labe, řekami Bahra a Gottleuba, na severovýchodě městy Hohnstein a Sebnitz. Na jihovýchodě národní park sousedí s českým Národním parkem České Švýcarsko. Správa Národního parku (a též chráněné krajinné oblasti) Saské Švýcarsko sídlí v Bad Schandau, kde je i Dům národního parku s multimediální expozicí pro návštěvníky.

Prvenství v rozvoji a šíření turismu

Region Saského Švýcarska je považován za první oblast v Evropě, kde začal fungovat turistický průmysl. Cestovní ruch zde má dlouholetou tradici, počátky objevování této oblasti zasahují až do roku 1800. Již tehdy vznikaly první popisy a cestopisné průvodce. To je spojeno především se dvěma jmény místních obyvatel Wilhelmem Leberechtem Götzingerem a Carlem Heinrichem Nicolaiem, kteří značnou měrou přispěli k popularizaci tohoto regionu a k prosazení často kritizovaného názvu „Saské Švýcarsko“.

Tento název oblasti dali dva švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří byli tehdy povoláni na nově zřízenou Akademii umění v Drážďanech. Zdejší krajina jim totiž připomínala jejich rodnou zem. Od roku 1790 můžeme již název Saské Švýcarsko najít v literatuře.

Za vše mohou nejen známí malíři

K rozvoji a popularizaci Saského Švýcarska přispěly také obrázky a malby této krásné krajiny. Známí umělci z období romantismu, jako například Caspar David Friedrich a Ludwig Richter, procestovali oblast od zámku Pillnitz až k Pravčické bráně. Tato stezka, která vedla poté po Labi zpět do Drážďan, byla nazývána Malerstraße (Cesta malířů). Postupně zde vznikala místa k přenocování, nejprve ve mlýnech a hostincích, později vznikaly i domy sloužící přímo k ubytování.

Velký příliv návštěvníků souvisel především s rozvojem plavby parníků po Labi (první vyplul v roce 1837) a rovněž s dokončením železnice (v roce 1851). Koncem 19. století dochází tak k velkému nárůstu návštěvnosti a s tím souvisí i zvyšující se počet ubytovacích zařízení. Pro turisty vznikaly také zcela účelově nové rozhledny, výhledová místa či turistické trasy.

V 60. letech 19. století se začíná rozvíjet horolezectví, které je nyní neodlučitelnou součástí tohoto regionu. Tento sport si zde získal přední místo i mezi zahraničními turisty.

Na počátku byla dnes slavná Bastei

V lednu roku 1938 bylo okolí Bastei vyhlášeno chráněnou oblastí, dva roky poté se k ní přidalo i údolí Polenztal. V srpnu roku 1956 vyhlásila okresní rada v Drážďanech oblast Saského Švýcarska o rozloze téměř 400 km² chráněnou krajinnou oblastí. Tím byla poprvé zákonem ustanovena ochrana tohoto území. Národním parkem bylo Saské Švýcarsko vyhlášeno na podzim roku 1990 a stalo se tak s rozlohou 93,5 km² třetím nejmenším národním parkem v Německu (z celkového počtu 15).

Skály, hory i údolí

Saské Švýcarsko ročně navštíví přes dva miliony turistů, k nejvyhledávanějším a nejnavštěvovanějším místům patří pevnost Königstein, dále Lilienstein, Bastei, městečka Bad Schandau, Hohnstein, Kurort Rathen a mnoho dalších. Této jedinečné krajině Saského Švýcarska dominují pískovcové skály, stolové hory, hluboce zaříznutá údolí a propasti.

Zvláštní postavení má i řeka Labe, která vytváří mezi Bad Schandau a městem Wehlen dva velké zákruty. V současné době se může příroda svobodně rozvíjet na zhruba čtyřiceti procentech rozlohy národního parku.

Tramvají dojedete až k vodopádu

Kromě rozmanité fauny a flóry nabízí Saské Švýcarsko návštěvníkům zhruba 400 km značených turistických stezek, v některých místech také se žebříky a mosty, samostatně značené horské stezky a 36 km značených cyklostezek. V parku se můžeme také setkat s řadou kuriozit. Jako jediný národní park nabízí výlet tramvají. Jedná se o tzv. Kirnitzschtalbahn, jejíž trasa vede z obce Bad Schandau k vodopádu Lichtenhainer Wasserfall a cestující při ní urazí 8 km. Adekvátně k provozu v chráněné oblasti je 30 % spotřebované elektrické energie vyráběno ekologicky pomocí solárních článků.

Další zajímavostí je výtah (tzv. Ostrauer Fahrstuhl), pomocí něhož je možné překonat padesátimetrový výškový rozdíl mezi obcí Bad Schandau a její částí Ostrau. Výtah byl postaven stejným způsobem jako výtah u jezera Vierwaldstätter See v „opravdovém“ Švýcarsku, jen ve čtyřikrát menším měřítku.

Velmi známý a navštěvovaný je také most Basteibrücke, který byl původně postaven celý ze dřeva. K jeho přestavbě do dnešní podoby z pískovce došlo až v letech 1850 51 a jedná se tak o první stavbu v Evropě postavenou jen pro turistické účely.

Národní park Saské Švýcarsko

An der Elbe 4
D-01814
Bad Schandau

Spojení:
Telefon: (0049-35022) 900-600
Fax: (0049-35022) 900-666

V kalendáři akcí je možné najít pestrou nabídku koncertů, výstav, lidových slavností a jarmarků od ledna až do silvestra. Kulturní rok se otevírá tradičním „Schifferfastnacht“ (masopustem lodníků), během kterého se s velkou podívanou vyhání zima ze všech měst a městeček v labském údolí.

V Národním parku Saské Švýcarsko se nachází rovněž jedno z nejhezčích přírodních divadel. Od května do září zve „Skalní divadlo Rathen“ všechny návštěvníky do malebné skalní kotliny u Rathenu k prožití napětí a zábavy. Díky svému strategickému umístění uprostřed národního parku je toto přírodní divadlo právem označováno jako nejhezčí v Evropě. Už od roku 1936 si každoročně tisíce návštěvníků vychutnávají jedinečnou symbiózu přírody a umění.

Členové správy Národního parku Saské Švýcarsko nabízí čtyřikrát týdně vycházky s průvodcem k rozdílným tématům týkající se národního parku, při kterých se návštěvníci dozví zajímavé informace o „pralese zítřka“ a poznají jedinečnou přírodu.

Další informace najdete na: www.saechsische-schweiz.de

Zpracovaly B. Pohajdová a L. Veselá