Štolu Starý Martin najdeme u Krupky v Krušných horách, pod vrcholem Komáří vížka, deset kilometrů od Teplic. Je to jedno z nejvýznamnějších starých důlních děl krupského revíru. Otevírá severozápadní část žíly Lukáš, která v dávné minulosti náležela mezi nejdůležitější cínové rudní žíly a se svou délkou 2 km byla nejdelší v České republice a střední Evropě. Zapsána je na seznamu kulturních památek.

„Uvidíte zde ukázku ražení historických dlouhých důlních děl. Dozvíte se o způsobech dobývání cínové rudy, které dokumentují rozvoj technologií těžby. Doplněním jsou expozice s sbírkami historických předmětů," láká průvodce Alexej Tehlár.

Turisty na začátku prohlídky vítá pozdravem Zdař bůh. Po stručném seznámení se zdejší historií zavírá za návštěvníky vstupní dveře a vydává se s nimi na prohlídkovou trasu ve skále. Čeká je šest set metrů dlouhá štola s různými zastávkami. Atrakcí lze nazvat Pramen štěstí v útrobách hory.

Kdo se z něj napije, může čekat, že se mu bude v životě dařit. „Za upozornění stojí také krápníková výzdoba, výstavka kahanů," upozorňuje Alexej Tehlár. Návštěvníkům dokáže o historii hornictví vyprávět ve štole po celou dobu prohlídky, která trvá přibližně 45 minut.

Za historií hornictví do Krupky

Nejstarší dobývací práce zde spadají pravděpodobně do 14. století. První písemná zmínka pak pochází z Krupského horního řádu z roku 1482, který zmiňuje ražbu a udržování hluboké dědičné štoly Dürrholz. Naposledy byla zmáhána v roce 1704. S ražbou štoly Martin započali báňští podnikatelé Lewald a Schiller, kteří zakoupili krupské doly roku 1864. Cínová ruda se v této štole těžila až do roku 1922, kdy byl provoz zastaven.

V době 2. světové války byla štola znovu vyzmáhána včetně dobývek, byl také ražen překop pod Komáří vížku jako průzkumné důlní dílo. Koncem 50. let těžební organizace prostor opustila a od roku 1956 se štola stala nepřístupnou.

Současnost a snaha o zápis do UNESCO

Svého oživení se Starý Martin v Krupce dočkal až po roce 1999. Rekonstrukce proběhla v rámci projektu „Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Altenberg-Geising", který byl zařazen do projektů podporovaných Evropskou unií a z velké části byl financován z programu PHARE. Veřejnosti jako muzeum hornictví ve skále slouží od roku 2000.

Prohlídková trasa měří půl kilometru tam a zase zpět. Jakmile se za vámi zacvaknou vstupní dveře, připadáte si jako v minulosti. V dáli dřevem vyztužené a potemnělé chodbě můžete očekávat ušpiněné horníky, kteří proti vám budou tlačit po okraj naložený vozík. Při větší představivosti narazíte při prohlídce i na permoníky. V rámci projektu Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří se štola Starý Martin jako součást revíru Preisselberg, stala jedním z hlavních statků nominace pro zápis na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

„Pro město je to prestižní záležitost. Určitě to pomůže dalšímu rozvoji cestovního ruchu a dostane štolu ještě do dalšího povědomí turistů a nejen z české republiky," říká starosta Krupky Zdeněk Matouš.

Na nějaký nezájem ze strany návštěvníků si v tomto nevšedním muzeu hornictví v Krušných horách rozhodně stěžovat nemohou. „Vloni naší štolou prošlo přes pět a půl tisíce turistů," vypočítává z návštěvnické knihy Lenka Navrátilová z krupského městského úřadu, pod jehož správu Starý Martin patří. „Z třiceti procent to byly zahraniční návštěvníci. Na exkurze sem jezdí školy," doplňuje.

Podzemní expozici doplňuje venkovní výstava hutních strojů

Ke štole Starý Martin se nejlépe dostanete autem, po cestě z Krupky na Komáří vížku. Pro návštěvníky je k dispozici velké parkoviště. Zázemí pro čekající na prohlídku poskytuje místnost s výstavkou hornických potřeb a s propagačními materiály města. Součástí zázemí je sociální zařízení. Za příznivého počasí mohou návštěvníci využít venkovní terasu. Dobu čekání na prohlídku si mohou zkrátit návštěvou venkovní volné expozice, kde jsou vystaveny různé hutní stroje a další zařízení využívané dříve při dolování. Značená cesta sem z nedaleké Krupky vede i pro milovníky pěší turistiky.