Se žlučníkem skončila nedobrovolně před lety v teplické nemocnici například 53letá Miluše. Přivezla ji sanitka poté, když už nemohla vydržet bolesti břicha. Za pět dnů byla po operaci zpět doma. „Vše proběhlo bez komplikací. Z doby hospitalizace před operačním zákrokem si toho moc nepamatuji, po operaci se o mě starali dobře. Personál se docela střídal,“ uvedla žena. Teplickou nemocnici si jako akutní pacientka nevybírala sama, s ohledem na její zkušenost by ji ale mohla doporučit.

A jak se v lázeňském městě léčí? Deník získal od Kanceláře zdravotních pojišťoven exkluzivní čísla za předminulý rok, jak si nemocnice napříč republikou poradily s běžnou laparoskopickou operací žlučníku. Teplický špitál spadající pod společnost Krajská zdravotní udělá ročně 100 až 200 těchto operací. Průměrně pacient stráví na lůžku 5,7 dne a 2 % operací zkomplikuje nějaká nenadálá událost.

Dostupná čísla, které Deník v rámci průzkumu zpracovával, vypovídala také například o operacích slepého střeva, což patří k častým zákrokům v oblasti chirurgie. V teplické nemocnici ročně řeší operativně potíže s apendixem u 40 až 50 lidí. Průměrný věk pacienta je 29 let, běžná doba hospitalizace pět dnů, což je krajský průměr. 

Bez komplikací proběhla operace slepého střeva například u Martiny. Zákrok u ní proběhl podle klasického scénáře – předoperační vyšetření, operace a krátká kontrolní hospitalizace. Když střeva po operaci pracovala, jak mají, a stehy byly v pořádku, pustili ji domů. „Bolesti břicha mi v nemocnici utlumili. Když jsem si pak pořádně uvědomila, že ležím na posteli, bylo po všem,“ vylíčila žena z Bíliny.

Ne každý v teplickém okrese patří k příznivcům zdejší nemocnice. Její vrátnicí dovnitř nejspíše už nikdy neprojde 46letý Lukáš. „Ležel jsem tam jednou na interně a už mě tam nikdo neuvidí. Nikdo tam skoro nemluvil pořádně česky, sestry dávaly najevo, že je ta práce vůbec nebaví. Byl jsem naopak už několikrát v Ústí a tam byla pohoda,“ popsal Tepličan.

Nemocnice modernizuje

Nemocnice v lázeňském městě prochází postupnou modernizací. Od listopadu loňského roku má novou emergency, jež slouží jako urgentní příjem. Důvodem pro novinku byla centralizace akutních příjmů pacientů a zlepšení organizace práce. „Pacienta kompletně ošetříme na jednom místě bez zbytečných převozů a ztráty času. Nový urgentní příjem je pro nás jedním z klíčových provozů v nemocnici,“ uvedl při zahájení provozu ředitel nemocnice Tomáš Hrubý.

V areálu zdravotnického zařízení se chystá záchytka s celokrajským dosahem. Letos v létě by měly být dokončené nové operační sály s jednotkami intenzivní péče.