Vůbec poprvé zvou během léta čeští archeologové zájemce na hromadné komentované prohlídky známých nalezišť a dalších míst spojených s tímto oborem. Vznik unikátního projektu Archeologické léto má na svědomí koronavirus: vědci totiž počítají s tím, že lidé zůstanou přes prázdniny v hojném počtu v tuzemsku. A budou se chtít podívat třeba i tam, kde nikdy nebyli.

Pod záštitou Archeologického ústavu Akademie věd ČR se na projektu podílí na tři desítky dalších institucí napříč zemí jako univerzity, Národní památkový ústav nebo řada místních muzeí. Tamní profesionální archeologové lidem přiblíží svou práci často i přímo v terénu. V Ústeckém kraji se s nimi můžete vydat na sedm lokalit. Na stránkách projektu ale určitě nepřehlédněte přinejmenším nabídku sousedních krajů, Libereckého a Karlovarského. Nabízejí neméně zajímavých 15 komentovaných prohlídek.

Prohlídky zdarma

Lidé se musí na akce registrovat prostřednictvím objednávkového formuláře na arup.cas.cz/archeologicke-leto. Na akce, se kterými experti začali na konci června a které budou pokračovat až do září v celé České republice, se dosud zaregistrovalo přes 1500 lidí. Jak informovali organizátoři, prohlídky proběhnou, i když se na ně nepřihlásí tolik lidí, kolik je jejich maximální kapacita uvedená v detailu akce. Potvrzení o registraci přijde lidem po vyplnění telefonního čísla esemeskou. Za komentovanou prohlídku se neplatí, peněženku otevřete pouze v případě, kdy se vstup na destinaci nebo do objektu běžně platí – jako třeba v případě Sázavského kláštera. „Největší zájem je o známější lokality jako Libice nad Cidlinou nebo Dolní Věstonice,“ zmínil mluvčí Archeologického ústavu Jaroslav Řídký.

„Účelem je přivést zájemce na zajímavé lokality a poučit je o práci archeologa. Například jim přiblížit, jak se odebírají vzorky z výzkumů, proč se něco interpretuje nějakým způsobem, co nového se zjistilo a podobně,“ poznamenal Řídký s tím, že čím víc lidí o archeologických památkách bude vědět, tím víc budou také chráněny. Například před hledači pokladů s detektory kovů.

Na Tříkřížovém vrchu na Litoměřicku a na Řípu na Roudnicku prohlídky povede ředitel Podřipského muzea v Roudnici nad Labem Martin Trefný. Lidé se během jeho výkladu určitě dozvědí něco nového. „Řada lidí má Říp spojený s raně středověkou minulostí a rotundou. Ale on měl svou roli už v pravěku,“ nastínil ředitel, o čem bude lidem na symbolu české národní historie vyprávět. Sraz je 15. a 29. července v 10.30 hodin u rotundy na Řípu, prohlídka bude trvat asi hodinu.

Dávná observatoř?

„Na Tříkřížovém vrchu se nacházejí jedny z nejvyšších dochovaných prehistorických valů v České republice. Budeme se bavit o tom, jaké role ta lokalita mohla mít v prehistorii,“ doplnil Trefný k druhému místu, kam vezme zájemce. Podle dosavadních archeologických nálezů nebyl Tříkřížový vrch pravidelně osídleným hradištěm. Vypadá to spíš, že kdysi dávno šlo o místo, kam se lidé mohli schovat v nebezpečí nebo kde se shromažďovali při oslavách či rituálech. „Nelze vyloučit ani to, že šlo o archeo-astronomickou pozorovatelnu, o tomhle se budeme také bavit,“ slíbil Trefný.

Sraz je 8. a 22. července v 10.30 hodin na odbočce silnice II/261 na Kamýk na úseku z Litoměřic do Libochovan, kde je i zastávka autobusu Kamýk rozcestí. A začíná tam také zelená turistická trasa, po které se na Tříkřížový vrch lidé s průvodcem vydají. I s cestou počítejte zhruba s dvouhodinovou časovou dotací.

Do projektu se zapojil také archeologický skanzen nedaleko Března u Loun. Vznikl v místech významného archeologického výzkumu z 50. až 70. let minulého století. Na asi pěti hektarech tu odborníci odkryli neolitická sídliště, dvě eneolitické, přes 100 metrů dlouhé mohyly neobvyklého tvaru, sídliště a pohřebiště ze starší doby bronzové, sídliště ze střední a mladší doby bronzové, z doby stěhování národů a raného středověku.

Cesta za antikou

Archeologické léto ale není jen o cestách do terénu. Během deštivých dnů se můžete za naší prehistorií vydat i pod střechu. V Ústeckém kraji za výstavou Okouzleni antikou na duchcovském zámku. V osmi zámeckých sálech najdete kolem 150 historických odlitků slavných i méně známých antických uměleckých děl. „Nový prohlídkový okruh je zaměřen také na odkaz a reflexi antiky v evropském výtvarném umění od renesance až po současnost,“ přiblížili tvůrci expozice z Národního památkového ústavu a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.