Kamenolom v Měrunicích vydal svá tajemství

Měrunice/ Nejrozsáhlejší archeologický výzkum na Teplicku probíhá v současné době v kamenolomu v Měrunicích. Začal už v prosinci loňského roku a podle archeologů je po Radovesicích druhý největší, co pamatují. Dokončen by měl být do konce měsíce září.
Záchranný archeologický výzkum v kamenolomu v Měrunicích, v lokalitě Stříbrník – Třešňovka, provádí jako odborný a metodický garant Regionální muzeum v Teplicích ve spolupráci s firmou Aleš Bartes, specializující se na provádění archeologických prací.


Vedením výzkumu byl jako hlavní archeolog pověřen Luboš Rypka z Regionálního muzea v Teplicích, hlavním technikem je archeolog Kamil Novák.
Podnětem k zahájení archeologického výzkumu byl záměr investora, firmy BASALT s.r.o., rozšířit těžbu do prostoru východně od stávajícího lomu, neboť zde byly geologickými vrty v uplynulých letech zjištěny další bohaté zásoby čediče. Pro pokračování těžby je nutné odstranit všechny svrchní geologické vrstvy, aby mohlo být ložisko zcela vytěženo.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o lokalitu, ze které evidujeme od roku 1920 několik ojedinělých archeologických nálezů – spon z doby římské, které jsou uložené v Národním muzeu v Praze, bylo nutné zvolit zvláštní strategii,“ popsal postup prací archeolog Luboš Rypka.
Na ploše o celkové rozloze 2,7 ha bylo nutné nejprve provést skrývku svrchních humózních vrstev a během archeologického dohledu zjistit, zda se pod těmito vrstvami ornice a podorničí nenalézají archeologické objekty jako jámy, žlaby, půdorysy chat, hroby apod..
Již během prvního dne skrývek se domněnky potvrdily, protože stačilo dvakrát hrábnout a pod lžící stroje UDS se začaly objevovat četné sídlištní objekty. Bylo proto třeba co nejdříve zahájit vlastní záchranný archeologický výzkum, jehož předmětem je podrobné zdokumentování zjištěných pozůstatků lidských aktivit v lokalitě. Výzkum financuje investor, firma Basalt.

S investorem archeologové domluvili podrobný harmonogram prací a celá plocha byla rozdělena na jednotlivé pruhy. Ty byly po prozkoumání postupně uvolňovány, aby mohly pokračovat práce v kamenolomu. Všechny pracovníky, kterých je tu denně kolem dvaceti, bylo nutné odborně proškolit a protože se jedná o areál kamenolomu, je nutné dodržovat i zvláštní bezpečnostní předpisy.

Skrývkové práce probíhaly od 15. prosince, za každého počasí, pouze vysoké mrazy v polovině ledna přinutily archeology po dobu nejnižších teplot práce přerušit, protože půda promrzala až do hloubky okolo 40 cm a skrývkové práce by tak silně porušovaly i cenné archeologické objekty. V létě pro změnu práci komplikovaly silné deště. Jeden celý profil kvůli nim spadl ještě před dokumentací a výplň už není možné zrekonstruovat.
Poslední dva měsíce se propírá přes trojici sít různé hustoty výplň zeminy z objektů rozmíchaná ve vodě. Denně se tímto způsobem propere 20 až 30 pytlů a není to vůbec jednoduchá práce. Síta podle velikosti zachytí střepy keramiky, obilky, zuhelnatělá semena, schránky plžů a mlžů z nichž se dá odhadnout, jaké zde bývaly teplotní podmínky. Objevují se často i velké kusy uhlíků, z nichž se dá analýzou zjistit například to, jaké typy dřevin v těchto místech rostly.

Dosud bylo zjištěny dva kostrové hroby a 4,5 tisíce archeologických objektů různé velikosti, od malých (kůlové a sloupové jámy – doklady nadzemních konstrukcí, půdorysy ohnišť), středně velkých hlubších (odpadní a zásobní jámy, několik pozůstatků pecí) až po rozsáhlé (tzv. hliníky – jámy po těžbě jílu na omazávky stěn chat a pecí a na získávání hrnčířské hlíny k výrobě keramiky). Několik zjištěných půdorysů patří zřejmě zahloubeným chatám nebo větším výrobním objektům.

Nejvíce objektů pochází z období pozdně haltštatského až laténského, z přelomu starší a mladší doby železné, menší část sídlištních jam lze datovat do období kultur popelnicových polí pozdní doby bronzové a pouze několik málo objektů patří pravděpodobně do období pozdní doby kamenné – eneolitu. Nejstarší nálezy patří do kultury kulovitých amfor.

Některé objekty byly silně porušeny hlubokou orbou a kořeny stromů, protože v minulosti tu bývala pole a sad. V 80. letech byla navíc část plochy hluboce skryta a poté opět zahrnuta, takže některé archeologické objekty tak byly nenávratně zničeny.
Mnoho zjištěných půdorysů objektů se vzájemně překrývá, což svědčí o dlouhodobějším charakteru zdejšího osídlení, kdy se dá prokázat kontinuita tří generací, které zde v průběhu zhruba 150 let žily. K nejčastějším nálezům patří samozřejmě keramické střepy a zvířecí kosti.
V několika případech se podařilo v odpadních jamách objevit celé či rekonstruovatelné tvary nádob, nejčastěji misek a hrnců. Ze žárových hrobů se podařilo zachránit téměř celé nádoby nebo alespoň jejich spodky. Musely jich být desítky, ale hluboká orba mnoho zničila. Nádoby už jsou nyní v konzervátorských dílnách v Regionálním muzeu v Srbicích. Odvezeno bylo už na šedesát beden od banánů materiálu.

Keramické přesleny, kterých je velké množství, kostěná šídla, jehly, zlomek hliněného závaží tkalcovského stavu, člunek nebo tkalcovský hřeben dokládají rozvinutou textilní výrobu na lokalitě. Zarážející je ale pro archeology minimální nález kovových předmětů. Nejvýznamnější je keltský jednosečný bojový nůž, trojboká šipka a zlomek bronzové jehlice a sekerky.

Poloha lokality byla pro osídlení poměrně výhodná, ze západu a severozápadu byla chráněna strmými svahy Stříbrníku, jako zdroj vody sloužil protékající Lužický potok. Až na malou část plochy bylo zjištěno osídlení na většině zkoumaného území.
V 80. a 90. letech, během těžby v kamenolomu byly odtěženy asi tři čtvrtiny kopce, bohužel bez dohledu archeologů, takže celkový rozsah osídlení na Stříbrníku nebudou bohužel archeologové už zřejmě nikdy schopni spolehlivě rekonstruovat.

Po ukončení výzkumu v terénu budou mít archeologové 1,5 až 2 roky na to, aby vše zpracovali a získali výsledky analých a poté je čeká napsání nálezové zprávy. Analýzy zjistí například jaká byla skladba jídelníčku lidí, kteří tu žili, jakou zvěř chovali a lovili ale i to, jaká byla průměrná teplota v obydlí, v němž žili.

Radiokarbonovou analýzu budou dělat v San Diegu v USA. Je to prý nejen nejrychlejší, ale i nejlevnější. Ostatní analýzy budou prováděny v Čechách.

Při stavbě rodinných domů se dostali do doby bronzové

Bystřany/ Archeologové na Teplicku se nezastaví. Krize se ve stavebním boomu příliš neprojevila a zdejší region je na archeologické nálezy štědrý.
V místech, kde mají vyrůst čtyři rodinné domky a přilehlá komunikace v Bystřanech, se při stavebních pracech narazilo na střepy z doby bronzové. Archeologický výzkum financuje Regionální muzeum v Teplicích s padesátitisícovým příspěvkem z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. Hlavním archeologem je Luboš Rypka z muzea, hlavním technikem archeologického výzkumu je archeolog Kamil Novák z firmy Aleš Bartes.
„Objevili jsme sídlištní objekty, odpadní a kulové jámy, jeden z objektů by mohla být chata, uvidíme. Jde o nálezy z doby bronzové, období popelnicových polí,“ informoval archeolog Luboš Rypka. Podle jeho slov půjde nejspíš o pokračování sídliště, které bylo objeveno v Bystřanech při archeologických výzkumech v 80. letech.


„Další koncentrace keramiky lužické kultury byla zjištěna na sousedních polích,“ ukázal nám Luboš Rypka na plochu za místem, kde se bude stavět první soukromý rodinný dům.
Prostor, kde bude vést komunikace, opustí archeologové už tento víkend a přesunou se do míst, kde bude stát první soukromý dům. Ty další tři by se měly začít stavět až příští rok.
„Máme pětadvacet lidí a ještě jsme museli na prázdniny přibrat brigádníky. Staví se po celém okrese a Teplicko je na archeologické nálezy velmi bohaté,“ loučil se s námi Kamil Novák a pospíchal na další z míst, kde momentálně probíhají archeologické výzkumy.

V Lipové ulici archeologové provádějí výzkum hřbitova

Teplice/ První etapa archeologického výzkumu začala v Lipové ulici v Teplicích. V červenci tu byly při rekonstrukci elektrického vedení náhodně objeveny lebky, kosterní ostatky a keramické střepy. Práce byly okamžitě přerušeny.
Nálezy pocházejí z bývalého hřbitova

Vedením výzkumu byl pověřen Michael Soukup z Regionálního muzea v Teplicích jako hlavní archeolog, hlavním technikem archeologického výzkumu je Kamil Novák z firmy Aleš Bartes.
„V současné době se provádí dokumentaci řezu a uvidíme, zda narazíme na vrstvy pravěké a středověké. Nalezené ostatky pocházejí ze starého hřbitova o kterém víme, že byl ještě v 19. století v provozu a jeho podobu známe ze starých litografií. Mírně zasahoval až do Lipové ulice. V každém případě víme, že v roce 1845, když se dělalo mapování, šlo ještě o uzavřený hřbitov. Teď jsme narazili na pozůstaky jedné z jeho zdí,“ ukázal nám na místě Michael Soukup. Jak uvedl, snaží se nyní získat z výkopu co nejvíce informací.
Archeologové touto činností vlastně suplují to, že neexistuje žádná důkladná dokumentace a na nich nyní je, aby vymezili z historického hlediska cenná území, která se ve zdejším regionu nacházejí.

První etapa výzkumu bude trvat zhruba měsíc

„Musím říct, že ČEZ byl k nálezu vstřícný a reagoval příkladně. My se na oplátku budeme snažit výzkum co nejvíce urychlit, věřím, že první etapa by měla být do měsíce dokončena,“ dodal Soukup a zavzpomínal při té příležitosti na méně vstřícný přístup s nímž se osobně setkal, kdy archeology honil rozlícený majitel pozemku s vidlemi v ruce.

Druhá etapa archeologického výzkumu poté bude pokračovat v parku u Krušnohorského divadla.
Při výkopových pracích v Lipové ulici se bohužel hodně věcí porušilo, takže archeologové vlastně zachraňují co se ze zbytků hrobů, kosterních ostatků střepů zjistit dá.

Doby, kdy se na polích nacházely celé keramické nádoby jsou bohužel minulostí a díky těžké technice se stará kulturní krajina se ztrácí v nenávratnu. Minulost tak musí archeologové skládat už jen z nalezených střepů.
„K nejčastějším nálezům patří samozřejmě keramické střepy a i v Lipové ulici jsme nalezli hodně keramiky od 15. století výš. Uvidíme, jak bude výkum pokračovat a jestli se nám podaří něco zajímavého nalézt,“ uvedl technik Kamil Novák.
Nalezené kosterní ostatky od teplických archeologů převezme antropologické muzeum Národního muzea v Praze, kde budou podrobeny dalšímu výzkumu právě z hlediska antropologického.

Archeologové pracují na řadě míst Teplicka

V poslední době došlo na Teplicku k celé řadě zajímavým archeologickým nálezům. Například v Lahošti došlo k nálezu zbytků domů z mladší doby bronzové, v kamenolomu v Měrunicích byly objeveny nálezy z doby železné, pozdní doby bronzové i pozdní doby kamenné. Pokračuje i práce archeologů na hradě v Krupce.