Okreska široká tak akorát, aut jen pomálu. Lesíky, sem tam jezírko, na horizontu kopce – prostě idylka. Že je co by kamenem dohodil povrchový hnědouhelný lom Bílina, to jen místy připomene výhled na velkorypadlo. Vy jste ten ikonický kolos ještě neviděli? Tak si pospěšte. Symbol dobývání uhlí v severních Čechách pravděpodobně už za pár let zmizí s vyhlíženým koncem těžby. Ekologové si poskočí a těžaři ze Severočeských dolů (SD) i energetici z ČEZ možná nakonec oddechnou: zbaví se plateb za čím dál dražší emisní povolenky a budou se moct o kus dál naplno věnovat dobývání lithia. Jásat zato určitě nebudou ve dvou obcích v bezprostřední blízkosti dolu, v Mariánských Radčicích a Braňanech. Reportéra Deníku zajímalo, proč.

Těžba v dole Bílina se momentálně nejvíc řítí na Mariánské Radčice. Pokud se bude těžit až do roku 2035, velkostroje se mají zastavit jen půl kilometru od vsi. Ačkoli to zní trochu strašidelně, v skoro pětsetihlavé obci s tím prý mají problém jen jednotlivci. „S šachtou vycházíme dobře, jednání jsou férová,“ shrnuje Jaroslav Sikora, který je tu už 12. rokem starostou za sdružení Svobodné volby Mariánské Radčice.

Že si lidé z Radčic s těžaři rozumí, není náhoda. Historicky jde o hornickou vesnici. Valná část místních se měla velmi dobře díky práci na hlubinném dolu Kohinoor. Když ho roku 2002 zavřeli, přišla velká vlna nezaměstnanosti. Až postupně lidé našli práci v menších fabrikách v regionu, v chemičce v Záluží – a také na dole Bílina. Nejen jako přímí zaměstnanci, ale jako zámečníci či elektrikáři v roli subdodavatelů.

Premiér Petr Fiala přijel do Košťan a Újezdečku prohlédnout si lokalitu, plánovanou pro postavení závodu na zpracování lithia.
Fiala přijel do Košťan jednat o lithiu. S transparentem ho vítal Pepa z Teplic

Že je důl tak blízko, tu dnes skoro ani nevnímají. Monotónní hluk nepřetržité těžby se nedá srovnávat s tím, když člověk bydlí ve městě u silnice. Během dne to neslyšíme, řeknou vám místní. Večer a v noci trochu ano, ale na to jsme si už zvykli. Prach z dolu se vesnici vyhýbá. A kdyby se to změnilo, pro jednání s doly to černé na bílém doloží data z každodenního monitoringu, který měří i hluk.

Podobných jednání s doly, která dopadla k její spokojenosti, má obec už za sebou vícero. Těžaři vsi podle starosty vyšli vstříc například instalací nových válečků do pásových dopravníků. O tom, že se SD k vesnici, u níž těží, nechovají nijak macešsky, svědčí i ochranná opatření. A to včetně náhradní výsadby, lesních pásů nebo zelené protihlukové stěny.

Severočeské doly v obci také postavily volnočasový areál se sportovištěm, malou nádrží a bistrem. Jak je zjevné z loga dolů na plakátu oblíbené Mariánské pouti, těžaři tu podporují i kulturu. Každoroční dobrovolný příspěvek v jednotkách milionů dostávají Radčice od SD podobně jako ostatní obce v okolí dolu a používají ho také na revitalizaci obecního majetku.

Miliony z těžby na katastru chtějí spořit

Zlatý hřeb ale Radčice teprve čeká. Jakmile těžaři najedou na žílu v bývalých Libkovicích na katastru obce, musí vsi poskytnout podíl z vytěženého nerostu. Podle Sikorových propočtů by to mohlo být ¾ průměrného ročního rozpočtu obce, který bývá kolem 20 milionů. Žádný velký mejdan tu ale zatím nechystají. V úvahách o tom, co s prostředky, které jim spadnou do klína, se drží spíš při zemi.

Obec má 17 bytových domů, které musí udržovat. Nabyté peníze Radčice chtějí pumpovat do jejich energetických úspor. Zatím bez větších podrobností starosta nastiňuje, že tu chtějí také vytvářet příležitosti či pobídky pro firmy, dosud navázané na těžbu, aby v obci zůstaly. Vedení vesnice mluví i o spoření na investičních fondech, kde se rezervní prostředky zúročují.

Další peníze může obec napumpovat do zasíťování nových parcel. Zájem o bydlení tady je vysoký, svědčí o tom i vyšponované ceny pár domů na prodej. Lidé volají na úřad, ale obec žádné volné pozemky nemá, bude se moct rozšiřovat až po odchodu těžařů. S ním jí ale zmizí nadstandardní příjmy. Co pak? „Budeme prostě jako každá druhá obec žít jen z rozpočtového určení daní,“ shrnuje starosta.

Braňany těžba jen líže, přesto z ní těží

Na těžaře si nestěžují ani v Braňanech o kus dál. „Když máme jakýkoli problém, zavoláme a řeší se to,“ shrnuje Petr Škanta z KSČM, který obec vede 9. rokem. Na úřadu mu přizvukuje i místostarosta Lukáš Šťastný, kterého lidé zvolili za Sdružení pro společný rozvoj Braňany. Jako příklad oba funkcionáři uvádějí, jak doly omezily prašnost v obci: zastřešily hlavní tahy v šachtě, více skrápí.

Braňany jsou rozrostlé do sídliště, které původně vyrostlo pro zaměstnance dolu Bílina, ještě když se jmenoval Maxim Gorkij. I teď je tam řada lidí pořád zaměstnaných. Samotný katastr obce těžba jen „líže“, a jak připomíná Šťastný, obec z ní má „nula nula nic“. Přesto příjem obce po konci těžby klesne. Doly sem, i když by nemusely, posílají každoroční příspěvek, který obec využívá na sport, kulturu a revitalizace.

O chystané těžbě a zpracování lithia jednali dnes na krajském úřadu.
Lithium v zorném poli. Těžbu i zpracování řešili s kritiky na krajském úřadu

Částka se podobně jako v Radčicích pohybuje v jednotkách milionů. Přesto představuje pro obec značnou vzpruhu, jinak by prý musela řešit existenční potíže. Hodně financí spotřebuje zejména údržba obecních bytovek pro stovky lidí. Doly, ale i ČEZ nad rámec podpory obci přispívají také ještě místní škole na poznávací zájezdy, školu v přírodě. A jejich loga jsou i na dvou hřištích.

V Braňanech se nerozpakují říct, že konec těžby vyhlížejí s obavou. Ačkoli nějaké peníze v rezervě mají, vědí, že můžou být rychle pryč. I Braňany může potkat osud obcí bez privilegia dobývacího prostoru za humny, které žijí jen z rozpočtového určení daní a některé se i zadlužují. Vesnici hrozí i nezaměstnanost, když nejspíš kolem stovky lidí v dolech pracuje a další podnikají v subdodávkách.

S nezaměstnaností může pomoct lithium

U Skupiny ČEZ je podle údajů představitelů firmy zaměstnáno kolem 6 200 lidí, nejvíce právě v Severočeských dolech. Na nedávném setkání s novináři zástupci společnosti dokonce řekli, že je kvůli ekonomickému tlaku nyní otázkou, jestli se podaří udržet uhelné elektrárny do roku 2030. I proto teď ČEZ upíná pozornost na budování alternativních zdrojů energie jako lithium.

To se má těžit na Cínovci a zpracovávat v Újezdečku. V současnosti se hovoří o tisících pracovních místech, které by provozy mohly nabídnout. Braňany a Radčice jsou od plánovaných koridorů těžby, zpracování i transportu rudy daleko, nejspíš tak nedosáhnou na povinné či dobrovolné kompenzace, budou-li v regionu nějaké.

Alespoň s nezaměstnaností by ale oběma dvěma vesnicím lithium mohlo pomoct.