Charakterizuje ji oválný ambit s kaplemi. Z kostelních věží v minulosti znělo do okolí osm zvonů. O jejím vzniku vypovídá legenda, která je zachycena na malbách v křížové chodbě.

CENTRUM POUTNÍKŮ

Dodnes zůstává centrem poutníků. Taková je bazilika Panny Marie Bolestné v Krupce, kterou letos vláda zapsala na seznam národních kulturních památek.

„Je to zajímavá stavba. Vnímám celý tento komplex jako historickou součást města,“ hodnotí církevní místo Romana Slánská, která už přes dvě desítky let žije v Krupce.

Pro samotné město je prohlášení baziliky za národní památku novým přínosem v podpoře cestovního ruchu a také jedním z podpůrných argumentů pro případné zapsání celé krupské hornické kulturní krajiny na seznam UNESCO.

Podle starosty Zdeňka Matouše se celému areálu coby nově prohlášené památce otevřely cesty k finančním zdrojům. „Vidím v tom možnosti pro specifické finanční dotace, které by pomohly k urychlení obnovy a oprav v areálu. Věřím, že se diecéze coby vlastník objektů o to pokusí,“ komentuje rozhodnutí vlády čelní představitel města.

A co Krupce pomohlo? „Téma letošního seznamu národních kulturních památek je nastaveno tak, že zahrnuje významná poutní místa, která představují architektonické dominanty různých typů staveb v krajině včetně dochovaného duchovního významu nikoliv pouze poutní areály jako takové bez širších vazeb,“ popisuje kritéria výběru ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.

OKUPANTI A SAMOZVANÍ NÁJEMNÍCI

Dnešní podoba areálu vyhlášeného poutního místa, které je ve správě litoměřické diecéze, se pomalu, ale jistě mění k lepšímu. A to navzdory krutému osudu, který se na bazilice podepsal během posledních sedmdesáti let, kdy se v ní vystřídali samozvaní nájemníci a předtím i okupační vojsko.

O určité vzkříšení nezvanými návštěvníky zdevastovaného areálu s bazilikou se už před lety zasloužil páter Josef Cukr, který v Krupce působil a podílel se na obnově poutní tradice ve městě.

„Osobnost pátera Cukra má své navěky trvající poselství v podobě zdejšího vynikajícího biskupského gymnázia. Díky tomuto římskokatolickému knězi byla u nás ve městě oživena i poutní tradice, kdy se u nás od roku 1993 konají Mariánské poutní slavnosti,“ vzpomíná na mimořádné zásluhy duchovního otce starosta Krupky Zdeněk Matouš. Právě za svůj přínos byl zmíněný Cukr prohlášen v minulých letech čestným občanem města.

Barokní bazilika Panny Marie Sedmibolestné se nachází v centru města Krupky ve čtvrti Bohosudov. Je dílem italských architektů Giulia a Octavia Broggiových z let 1701-1706. Nedílnou součástí poutního kostela je komplex bývalého jezuitského kláštera s biskupským gymnáziem založeným v roce 1679.

Kromě bohosudovské baziliky se na seznam památek dostala ještě další dvě poutní místa v litoměřické diecézi, a to areál s kostelem Navštívení Panny Marie s farou a zvonicí v Horní Polici na Českolipsku a areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích na Liberecku.