Brali vše, co lidé vyhodili ke kontejnerům a mohlo se ještě hodit. Do letošního června pohoda. Teď ale partička z teplické Mlýnské ulice po letech squatterského života musela kvůli demolici pryč. Kam půjdou, nevědí. „Mělo by se o nás postarat město,“ domnívá se Michala. Společně s dalšími spolubydlícími bezdomovci seděla o víkendu na hromadě kufrů na chodníku před ruinou v Mlýnské. Jejich dosavadní bezplatný „bejvák“ za nimi rozebíraly demoliční stroje.

Řadu let chátrající soukromou ruinu koupil letos teplický podnikatel Jaroslav Třešňák a posílá ji k zemi. Místo ní chce postavit bytový dům a poté celou lokalitu mezi lázeňskou částí a centrem Teplic postupně zvelebit. O provizorní bydlení zde přišly desítky bezdomovců, které v Mlýnské měly své zázemí. Michala, Marcel, Petra, Pepa a nebo Monika. Deník s nimi mluvil, přečtěte si příběhy některých z nich.

Michala přišla do Mlýnské před třemi lety. „Skončila jsem na ulici. Vzali mě tu do party, takže to bylo dobré. Naučila jsem se tu žít. Člověku prakticky nic nechybělo. Co ale bude se mnou dál, to nevím. Mám tady jen pár kufrů s oblečením, vařič a košík s tím nejpotřebnějším. Je to pro mě stejné, jako když se stěhuju. Akorát s tím rozdílem, že vůbec nevím, kam jít,“ řekla umouněná mladá žena na chodníku v Mlýnské.

Podle informací městské policie a také z neziskových organizací Květina a White Light, které se snaží pomáhat lidem na ulici, přežívala v ruině až padesátka lidí. Třeba pro Marcela byla Mlýnská „srdcovkou“. Žil tu totiž přes 20 let. „Lidí okolo mě se tu za ty roky vystřídala celá řada. Já tu ale vydržel snad nejdéle. Šel bych bydlet do bytu, ale kde ho sehnat. Práci mám, ale to na bydlení nestačí. Bohužel jsem si dřív nadělal hodně dluhů, což mi zkazilo život,“ přiznal muž, který zrovna pokládal ke hromadě věcí velký černý pytel. „Ten je snad poslední. Už tam zpět nejdu,“ povzdychl si. V očích měl slzy. „Přeci jen to pro mě byl kus života,“ vyřkl.

Provizorního bydlení obklopeného odpadky využila v minulých letech také Monika. Na ulici se střídavě potuluje už skoro dvacet let. Do Čech přišla ze Slovenska. „Chtěla bych práci, ale nevím jak. Nemám žádné doklady. Párkrát jsem to někde zkoušela, ale nevydržela jsem tam. Takže žiju tady s kamarády na ulici a vybíráme popelnice,“ vyprávěla, když s ní reportér Deníku nedávno hovořil. V Mlýnské přežívala zimní období. Teď v létě žije jinde ve městě.

Teplická radnice ve spolupráci s místními sociálními organizacemi nabídla obyvatelům ruiny ubytování v azylových domech. Většina bezdomovců to ale odmítla. „Nabídli jsme jim také pomoc s obnovou občanských průkazů, ale bez výsledku,“ komentoval teplický primátor Hynek Hanza.

Pomoc bezdomovcům nabízí nezisková organizace Květina. Ne všichni lidé na ulici ale mají o služby zájem. „Problém je, že ti lidé z Mlýnské na vše rezignovali. Bylo jim jasné, že nemají co ztratit. Zpočátku nám ani nechtěli věřit, že to budou muset opustit,“ uvedla Barbora Bočková z Květiny.

Městská policie bude kontrolovat místa, kde všude se bezdomovci pohybují. „Problém je, že někteří vůbec nemají zájem spolupracovat. Berou život na ulici jako svůj styl. Řada z nich si to zvolila dobrovolně,“ zmínil ředitel teplické městské policie Michal Chrdle.

Nová čtvrť

Důvod, proč by se měl postarat o náhradní bydlení pro lidi, které vystěhoval ze svého pozemku, developer Jaroslav Třešňák nevidí. „S tím nic neudělám. Proč taky. Byli tam dobrovolně, prostě museli pryč,“ reagoval.

Na místě nedostavěné lázeňské ubytovny, která zde stojí od 80. let minulého století, plánuje postavit 20 domů s 300 byty, obchody a kavárnami. Chybět nemá ani supermarket a menší hotel. „Vytvořit v Mlýnské novou čtvrť, aby toto místo v Teplicích zase ožilo svým životem,“ podotkl teplický podnikatel.