Klub přátel krušnohorské železnice Most - Dubí - Moldava obdržel informaci od Klubu českých turistů z Litvínova, že mezi turisty a cestující veřejností koluje petice za znovuotevření budovy nádraží na Moldavě v Krušných horách.

Otevřít

„Hlavně v těchto vynikajících lyžařských podmínkách, kdy železnicí na Moldavu jezdí velké množství cestujících což jsme zdokumentovali na www.moldavskadraha.cz, by možná bylo žádoucí nádraží otevřít. Bohužel budova je úplně uzavřena a pro cestující není zajištěn ani jiný vhodný přístřešek,“ uvádí Martin Müller, předseda KPKŽ Most - Dubí - Moldava o.s.
Čekárna v budově na Moldavě patřila k vyhledávanému útočišti nejen lyžaři v zimě, přes léto také turisty.

Severočeská železniční trať z Mostu přes Dubí do Moldavy v Krušných horách s napojením do sousedního Saska byla postavena ve druhé polovině 19. století. Její stavba byla vynucena stále se zvyšující potřebou spojení mezi severočeskou hnědouhelnou pánví v oblasti měst Duchcova a Mostu s Prahou, středočeským krajem a hlavně se sousedním Saskem, kde se nacházela vhodná odbytiště uhlí.

Železnice na Moldavu by se mohla také dočkat propojení s německou stranou. Probíhají jednání na příslušných místech.
Dubský starosta Petr Pípal je předsedou dopravní komise Euroregionu Krušnohoří. A tak je v jeho kompetenci rozvoj železniční trati na Moldavu. Ten zahrnuje také případné propojené trati na české a německé straně. Mezi koncem trati v Čechách a německým Holzhau, na které by se železnice napojila, je zhruba osmikilometrový úsek. Dlouhá léta se pouze mluví o tom, že by bylo dobré trať propojit. Nyní se vše rozhýbalo a postupně nabývá konkrétní podoby.

Možnost společného projektu se nabízí již léta. Závěr je od začátku jasný: Propojení je možné. Teprve v posdlední době se však začalo něco dít a záměr obnovy byl oficiálně projednán na obou odpovědných ministerstvech.

Oživení provozu na trati na Moldavu by jistě pomohlo také právě budově nádraží. A to i provozu čekárny, která by už nemusela být uzavřená.
V případě nákladů na případné propojení tratí se předběžně na české straně hovořilo o částce, která přesahovala tři sta milionů korun.