Botanická zahrada v Teplicích v současné podobě vznikla přestavbou areálu původně městského zahradnictví. Tehdejší skleníky sloužily především lázním, k zimnímu uskladnění teplomilné okrasné květeny a pěstování řezaných květin. Ty se podařilo díky úsilí Marie Sternthalové počátkem sedmdesátých let minulého století opravit a znovu otevřít, tentokrát jako botanickou zahradu v březnu 1975. V té době ovšem byla součástí technických služeb a tento podnik měl převážně jiné poslání a to výrobu parkové sadby.
„Musíme si uvědomit, že skutečná botanická zahrada je tady až od roku 2002, říká Jiří R. Haager, současný ředitel zahrady. „Dřívější skleníky neplnily ten účel, co má plnit botanická zahrada, ať se jedná o záchranu ohrožených druhů rostlin, či vzdělávací program."
Jsou zde výstavní skleníky, výstavní plocha a zásobní skleníky. Ve výstavních sklenících se nachází čtyři a půl tisíce druhů rostlin, na výstavní ploše jich je také tolik. Zhruba šest tisíc jich je v zásobních sklenících, kde jsou buď pěstovány ze semenáčů, nebo se sbírají na expedicích.
„Toto je hlavně vědecký materiál." Oproti staré zahradě, kde bylo zhruba dva tisíce druhů, se má botanická zahrada v Teplicích čím chlubit. Sbírky se stále vyvíjejí a obměňují.
„Je tady jedna veliká změna, oproti dřívějšku. Rostliny jsou vysazeny tak, jak spolu rostou v reálu. Tak se již nemůže stát, že vedle sebe návštěvník uvidí sukulent z Jemenu a třeba kaktus z Mexika. To znamená, že máme exempláře sesazené podle místopisu. Čeká nás ještě jedna výrazná změna a to, v chladném skleníku kde se nachází květena od Mexika po Chile. Tam bude jen Chile a to konkrétně Valdiviánský les, v suchém, xerickém skleníku zase poušť Atacama, což je nejsušší místo na světě. Nasbírali jsme v Chile kolekci osmi set druhů a tu tady uplatníme," dodává Jíří R. Haager.
Botanická zahrada tímto celkovým uspořádáním bude tedy plnit i vzdělávací funkci. Ačkoliv botanické zahrady mívají specializaci, nesmí to být zase tolik vidět. Kvůli široké veřejnosti tu je široká rozmanitost ukázek.
„Máme tu takovou zajímavost pro lidi, a to je křížovkářský záhon. Tady můžou návštěvníci vidět rostliny které znají jako slovo z křížovek, ale nikdy je neviděli. Ttřeba kolu, anonu," usmívá se ředitel botanického areálu. Podle jeho tvrzení jsou to velice zajímavé rostliny, leckteré z nich jsou ale prudce jedovaté, proto není dobré je otrhávat či dokonce konzumovat.
Kdo se v botanické zahradě opravdu dívá, může vidět velmi zajímavé věci. Člověk se v jednom místě ocitne v tropické džungli, kde slyší vřískání ptáků a další zvuky, a o kousek dále stojí na prahu mexického domečku, kde chudý peón zapomněl poncho a sombrero. V akváriích na nás vybafne malý rejnok a o kousek dále se zase můžeme podivovat kráse orchidejí.
Další věc, která stojí za pozornost je pravěký les na Teplicku z období třetihor. Teplická botanická zahrada poskytuje opravdu rozsáhlý pohled na různá společenstva rostlin ze všech možných částí světa. Opravdu stojí za návštěvu.
SIEGFRIED NEUMAIER