Na sociálních sítích se objevily Hanzou objednané vizuály, na kterých je představa nové tváře centrální plochy v lázeňském městě z různých úhlů pohledu vyobrazena. „Naznačuje to, jak by se toto místo mohlo stát plnohodnotným náměstím, které bude naše město zdobit, zachová všechny současné funkce a umožní i vytvoření nových míst,“ okomentoval Hanza zveřejněný návrh.

Benešovo náměstí, kterému ale většina říká zkráceně Benešák, je místem, které denně využije mnoho obyvatel i návštěvníků Teplic. V průběhu let procházelo různými přeměnami a úpravami až do současné podoby. „Zvláštní a do jisté míry už nevyhovující podoby. Je třeba to zásadně změnit,“ uvedl dnes už první náměstek primátora Hanza.

Horní rybník v Zámecké zahradě v Teplicích je bez vody.
Zámecký rybník zůstane bez vody, přes zimu bude čekat na revitalizaci

S jakými hlavními myšlenkami přicházejí vizuály, které si Hanza soukromě objednal za 20 tisíc korun u teplického architekta Petra Sedláčka? Centrální část náměstí je třeba otevřít, umožnit uživatelům přehledný, bezpečný a dobře průchozí prostor. Velká část náměstí se proto má stát pěší zónou nikoliv okružní křižovatkou. Průjezdnou zůstane pouze ulice Školní a propoj podél průmyslovky do ulice Kapelní. Zachovány by měly být na náměstí veřejné toalety, v důstojnějším charakteru, než tomu bylo doposud. Stávající zastávky MHD budou přestavěny do podoby bezbariérového a funkčního terminálu se všemi moderními technologiemi pro pohodlné odbavení cestujících. Na náměstí se změní zeleň. Součástí plánu je také podzemní parkoviště pod centrální plochou náměstí.

Vzpomínka na protesty

Dominantou Benešáku by měl být vzpomínkový pylon. Vysoký sloup uprostřed náměstí by nahradil stávající kašnu. Připomínat bude 11. listopad 1989, významný den v dějinách města Teplice, kdy se právě na Benešově náměstí scházeli lidé a požadovali čistý vzduch v regionu v rámci ekologických demonstrací.

Nákresy zveřejněné na Facebooku nemusely na kladné i záporné reakce dlouho čekat: „Nelíbí se mi to, je to studené. Proč se nepracuje s původní výsadbou? Fontána taky může přeci zůstat. Stromy jsou jen na zastávce a u školy. Byla bych pro více zeleně a květin než mít plochu betonu. Když už bude kavárna, ať je na co se koukat. Keňa by mohla zůstat, jen zlepšit,“ vybíráme z komentářů. „Nevidím lehátka pro bezďáky a stojánky na krabičák,“ poukazoval jeden z přispěvovatelů na současnou situaci ohledně skupinek bezdomovců, kteří se na náměstí aktuálně sdružují, a lidem to je trnem v oku.

Nastíněná budoucnost Benešáku si na druhé straně vah našla ale i své příznivce. Moc pěkné, tohle by Teplicích určitě slušelo,“ okomentovala nový vzhled například Lucie Beyerová.

Podle dalšího teplického architekta Jan Hanzlíka se takový nápad jeví jako na hranici realizovatelnosti. „Spíš možná těsně za její hranicí. Chápu to jako takové nahození tématu,“ připojil se do diskuze pod nákresy. „Na to, aby nad parkingem mohly růst stromy, by musel být hluboko pod terénem. I za předpokladu, že se nad něj má vejít ukotvení a technologie toho pylonu. Pokud by nerostly stromy nad parkingem, tak jedině po obvodu, kde budou zase kvůli parkingu muset být „nasáčkované“ všechny sítě,“ napsal.

Brána do města

Hanza od svého nápadu neupustí. „Budu to nadále prosazovat stejně jako svou myšlenku „vstupní brány do města“. Náměstí je totiž její součástí,“ poznamenal a vzápětí vysvětlil, co bránou do města myslí: „Ze zrekonstruovaného nádraží návštěvníci procházejí pěší zónou ulicí 28. října přes zrekonstruované Tržní náměstí až na zrekonstruované Benešovo náměstí, které je včetně nového Informačního centra přirozeným rozcestníkem do centra a lázeňské části.“ Tržní náměstí je podle něj už vyprojektované a bude se realizovat, infocentrum je v projektu také v podstatě hotové a městu se podařilo na něj získat dotaci. Zbývá zahájit přípravné práce na Benešově náměstí a následně ještě upravit ulici 28. října. „Moje vize se probouzí do reality. Dokud nebude hotová, tak v ní nepolevím,“ uzavřel Hanza.

Benešovo náměstí v Teplicích.Benešovo náměstí v Teplicích.Zdroj: Deník/Zdeněk TraxlerBenešovo náměstí se postupem času vyvinulo z původního volného prostoru za městem až do dnešního nejrušnějšího komunikačního uzlu města. Na jeho západní straně stojí budova obecné školy, postavené v l. 1860-62, která také dala náměstí jeho první pojmenování – Školní náměstí. Východní část tvoří zadní část hotelu dříve zvaného Korunní princ Rudolf, Dittrich či Thermia. Vedle typicky městské zástavby zde našly prostory další hotely, restaurace, obchody a provozy. Dnes je náměstí pojmenováno na počest 2. československého prezidenta Edvarda Beneše.