Nejvíce Čechů (18,6 procenta) odhaduje, že jejich starobní důchod bude dosahovat 51 až 60 procent jejich předchozího příjmu. Jen o něco méně lidí (16,3 procenta) si myslí, že důchod dosáhne úrovně 61 až 70 procent příjmů. Přes 12 procent respondentů bylo ještě optimističtějších a uvedlo, že očekává starobní důchod ve výši 71 až 80 procent předchozího příjmu.

„Průměrný starobní důchod vyplácený v ČR se přitom letos pohybuje okolo 11 700 korun, což je pouze necelých 42 procent hrubé průměrné mzdy, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosahovala 27 899 korun,“ upozorňuje Michal Knapp, generální ředitel společnosti Broker Trust.

Ještě více zkreslené představy panují o výši invalidních důchodů. Nejvíce respondentů (15,1 procenta) očekává, že v případě nejvážnější invalidity by od státu dostávali 71 až 80 procent předchozího příjmu. Přes dvanáct procent lidí dokonce uvedlo, že by jim stát vyplácel 91 až100 procent příjmu. Realita je ovšem opačná, průměrný invalidní důchod třetího stupně je nižší než průměrný starobní důchod.

 „Zvláště u klientů s nadprůměrným příjmem jsou vyplácené důchody nedostačující pro zachování jejich standardní životní úrovně. K obtížné zdravotní či rodinné situaci se tak přidávají i finanční komplikace. Neočekávaným událostem nedokážeme zabránit, můžeme se ale efektivně chránit proti finančním ztrátám v jejich důsledku, například vhodnou formou životního pojištění, kdy vyplácené pojistné plnění kompenzuje výpadek příjmů,“ říká Michal Knapp.

POJISTNOU ČÁSTKU VYPOČÍTAJÍ SNADNO

„Správná pojistná částka pro případ invalidity se vypočítá velmi snadno. Jediné, co potřebujeme znát, je informace o tom, kolik korun měsíčně utratí klient za chod domácnosti,“ vysvětluje Martin Podávka z Allianz pojišťovny.

To pojišťovacímu poradci stačí k tomu, aby pomocí počítačového programu spočítal vhodnou výši pojistného plnění pro případ invalidity.

Pokud tedy někdo měsíčně spotřebuje například 20 tisíc korun a jeho invalidní důchod by dělal 10 tisíc, pak by mu stejná částka měsíčně i scházela. Jestliže je mu 35 let, znamenalo by to do 65 let naspořit každý rok 120 tisíc korun. Což dohromady dělá 3,6 milionu korun. Na první pohled to vypadá jako obrovská suma, která bude stát hodně peněz. Nemusí to tak ale být.

„Klienti i poradci totiž někdy dělají chybu v tom, že tuto částku uzavírají jako konstantní, tedy po celou dobu stejně vysokou a tím nutí klienta platit příliš vysoké pojistné. Když se však blíží termín odchodu do penze, už je třeba pokrýt mnohem kratší dobu. Jinak řečeno – na začátku je třeba mít pojistnou částku vyšší, ale postupně by měla klesat,“ dodává Podávka.