Kdo nic nemá, nic neprodá
Obavy ztoho, zda po vyrovnání státu scírkvemi bude muset svůj nově nabytý movitý majetek rozprodat, protože nebude mít dostatek peněz na jeho udržování, Církev československou husitskou příliš netrápí. „Obecná tendence vnaší církvi je majetek nerozprodávat, neboť ho nemáme tolik, jako církev římskokatolická. Pokud bychom eventuálně chtěli něco prodat, nejspíš by se jednalo ofarní objekty vdezolátním stavu. Ale na Teplicku to vplánu nemáme,“ říká farářka Daniela Zdislava Klimešová.
Židovská obec Teplice patřila před II. světovou válkou unás knejpočetnějším a nejbohatším. Vsoučasné době však provádí průzkum, zda vůbec ještě nějaký majetek má. „Daleko od Teplic vlastníme kus pole. To pronajímáme zemědělcům, alespoň nám ztoho plyne nájem. Ale obávám se, že co se objektů týká, vTeplicích a nejbližším okolí už nemáme nic,“ konstatuje Alexandr Lebovič.
Jan Opočenský, farář Církve českobratrské evangelické vTeplicích rovněž přiznává nevelký majetek. „Patří nám dvě budovy a zahrada, takže nespoléháme na to, že bychom se uživili odprodejem nebo pronájmem.“ Otěchto věcech ve sboru rozhoduje jedenáctičlenné staršovstvo. „Řídíme se pokynem zústředí naší církve a ten zněl, zříci se doposud nevydaného majetku. Ale jak říkám, my vlastníme jen to nejnutnější,“ zdůrazňuje Opočenský.
Jasno nemají ani katolíci
Nejvíc věřících na Teplicku se hlásí kcírkvi římskokatolické. Ani její představitelé netuší, co jim vyrovnání se státem přinese. „Nevím, co bychom udělali třeba spolnostmi, pokud by nám nějaké připadly, zda by je automaticky převzal stát? Nejsme vobraze,“ přiznává vikář František Pospíšil zDěkanství církve římskokatolické vTeplicích. To spravuje kostely vTeplicích, Modlanech, Křemýži, Světci a Kostomlatech pod Milešovkou. Far, které knim patřily, se už církev zbavila.
Když prodat, tak do dobrých rukou
Barokní faru ve Světci koupila obec od církve vroce 2001.Po komplikovaných jednáních spamátkáři, neboť se jedná okulturní památku, ji nákladem 13milionů korun zdařile zrekonstruovala do podoby multifunkčního společenského centra. Kostomlatskou faru, rovněž kulturní památku, koupil Ladislav Faigl jr. a upravil ji pro potřeby rodinného bydlení. Stejně jako Světečtí si při rekonstrukci vede scitem. „Fara vKřemýži nemá žádnou památkovou hodnotu. Prodali jsme ji zájemci zBíliny, který tam bude tam stavět,“ doplňuje otec František.
Zvlastního jen kape
Děkanství vTeplicích vloňském roce zvlastních finančních prostředků, jež nedosáhly částky 100tisíc korun, opravilo podlahu a vybavení oratoře vchrámu Jana Křtitele na Zámeckém náměstí. Duchovní prostor umocňuje dojem zpříležitostných výstav, které se tu pořádají.
Bez přispění státu se neobejdou
Díky dotaci zministerstva kultury a za přispění místní církve byl vprůběhu dvou minulých let restaurován červotočem poškozený oltář vpamátkově chráněném barokním kostele vKostomlatech, jehož část je románská. Když restaurátor odsunul oltář od stěny, odkryla se mu barokní freska, jejíž zakonzervování si vyžádá další finanční prostředky. „Jestli na to budeme mít peníze, nevím,“ krčí rameny Pospíšil.
Novou střechu by nutně potřeboval kostel ve Světci, který vykazuje stopy románského, gotického sbarokního slohu. Levý boční oltář nechala církev zrestaurovat, na pravý střechou teče. „Hrozí akutní nebezpečí, že ho napadnou tesaříci a červotoč,“ dodává otec Stanislav Jonášek.
Budoucnost? Třeba vnadacích!
Do odvážného projektu za záchranu svého kostela se pustili vModlanech. Starosta Pavel Rajčan, podnikatel Petr Hubený, litoměřická diecéze a teplický vikariát založili Nadaci P. Aloise Švece. Jako generální partner do ní vstoupila firma Knauf Insulation. „Naším cílem je rekonstrukce kostela sv. Apolináře, fary a zahrady pro potřeby občanských a církevních aktivit,“ říká autor ideové studie rekonstrukce, teplický výtvarník Martin Tomášek. Podle otce Jonáška jde opilotní projekt, sjakým se dosud nesetkal. Sám Jonášek vede jednání steplickým magistrátem za záchranu kostela sv. Alžběty vŠanově. „Miliony na jeho opravu naše církev nesežene. Proto bychom chtěli, aby ho spravovalo město a my ho měli pronajatý na bohoslužby,“ vysvětluje Jonášek.
Také architekt Stanislav Flesar vidí budoucnost kostelů vjejich paralelním využití ipro jiné účely. „Zatím jsem neslyšel, že by se církve na Teplicku chtěly zbavit nějakého svého objektu. Ale obávám se, že to ještě přijde. Některé jsou vpodstatě nevyužité,“ tvrdí Flesar. Podle něj památkáři rozhodně ožádný kostel nestojí: „Máme dost svých zámků a hradů, na jejichž opravy a údržby nemáme peníze.“ Stejně jako otec Jonášek iFlesar vítá nadace na záchranu církevních památek. Po Modlanech vznikla další vMukově. Její představitelé už zažádali ofinanční prostředky ze střešního havarijního fondu. „Ministerstvo kultury je rozděluje prostřednictvím národních památkových ústavů. Letos jsme na Ústecký kraj dostali 9milionů, což je slušná částka,“ soudí Flesar.
