Staré duchcovské nádraží ještě není ani celé zbourané a radnice už plánuje co s plochou, která po něm zůstane. Jako nejpravděpodobnější se nyní jeví varianta zatravněné plochy s tím, že do budoucna by zde mohla stát budova s nějakými službami, jako je třeba restaurace.

Vyloučit nelze ani park, ale to by se musel změnit územní plán. „Určitě bychom rádi tento prostor nějakým způsobem oživili. Jednou z variant je i dům občanské vybavenosti. Nešlo by o extra velkou budovu o rozměrech starého nádraží, ale o něco menšího, co by bylo pro město ekonomicky únosné,“ sdělil starosta Duchcova Zbyněk Šimbera.

S projektem na novou budovu by mohli pomoci vysokoškolští studenti architektury. „Udělali by skici toho, co by si v místě představovali. Na místní problematiku by se podívali lidé zvenčí. To by mohlo být přínosné. Návrhy bychom pak podrobili diskuzi. Už jsme si to takto vyzkoušeli před časem na zámecké zahradě, kde nám právě studenti načrtli její parkovou úpravu,“ dodal Šimbera.

Do 120 let staré budovy nádraží v jižní části města se naplno zakously bourací stroje minulý pátek. „Práce pobíhají pod dozorem stavebního úřadu. Na prach je připraven kropicí vůz,“ připomněl starosta. Stavba, která byla až do roku 2016 pod ochranou památkářů, zmizí během tří měsíců.

Město získalo na demolici chátrajícího objektu dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Firma budovu zbourá za 1,8 milionu korun, Duchcov zaplatí 400 tisíc.

Staré nádraží v jižní části Duchcova patří městu od roku 2012, kdy ho koupilo od Správy železniční dopravní cesty za 340 tisíc korun. „Koupit budovu nádraží byl od začátku špatný krok. Nebyl vůbec žádný plán, co s objektem dál. Oprava by stála desítky milionů korun,“ prohlásil starosta Duchcova Zbyněk Šimbera.

Bývalé vedení města mělo s budovou velké plány. Třeba v něm chtělo udělat muzeum telefonu, nesehnalo však na něj peníze. „Vždycky je jednodušší bourat než stavět. Rozhodnutí o demolici nepovažuji za šťastné,“ řekla už dříve exstarostka Jitka Bártová.

První vlaky zde jezdily už v roce 1867, tehdejší dřevěnou stanici nahradila v roce 1898 stavba architekta Hermanna Rudolpha. Od roku 1968, kdy byla trať Ústí nad Labem Chomutov přeložena a ve městě postavili nové nádraží, budova chátrala.

Podle historika z duchcovského muzea Jiřího Bureše přestalo tlouct srdce nádražní budovy na začátku 90. let minulého století. „Po tom, co odešla osobní doprava, jezdily ještě nákladní vlaky do místních továren. Ve výpravní budově byly drážní byty, ale třeba i lékařská ordinace. Vše skončilo v 90. letech. Dráhy se o objekt přestaly úplně starat. Následovalo několik požárů, rabování a krádeží všeho možného. Z nádraží se tak postupem let stala ruina určená k demolici,“ konstatoval Bureš.

V historii nádraží je i jeden unikát. V roce 1881 zde proběhlo první soukromé telefonické spojení v Čechách. Po telefonní lince se tehdy s nádražím spojil důl Richarda Hartmanna v Ledvicích.