Pomáhají jí k tomu expoziční panely a exponáty, mj. dobový magnetofon, samizdatová literatura ale i plakáty hudebních skupin.

Výstava Ústecké kulturní platformy 98 se přesune 10. ledna do děčínské knihovny a na vernisáž přijede i František Čuňas Stárek. A právě tento publicista, duchovní otec časopisu Vokno, disident, vězeň totality, emeritní plukovník BIS a badatel Ústavu pro studium totalitních režimů a politik poskytl Deníku rozhovor.

Co pro vás znamená, že muzeum v Ústí tuto výstavu návštěvníkům nabídlo?
Je pěkný, že jsme se mohli někde prezentovat s výstavou o českém undergroundu. I pro mladý lidi je to asi zajímavý, protože doba normalizace se do jisté míry vrací v takový operetní podobě. Tak tu mají příklady, jak je třeba se chovat v době, kdy ubývá svobody.

Ukázal byste tuto výstavu prezidentu Zemanovi?
Já myslím, že by ho moc nezajímala. On asi není příznivcem českého undergroundu.

Je neobvyklá tato výstava v rámci České republiky?
Hodně neobvyklá. Takových není mnoho a nevzpomínám si, že bych tak rozsáhlou a reprezentativní výstavu kdy otvíral.

Jakou hudební skupinu byste sem do muzea jako doprovodný program výstavy dovezl?
Na kapelu je to tu moc komorní, spíš by to chtělo písničkáře. Doporučoval bych Záviše, ten by to tu z hlediska současného undergroundu rozsvítil.

Je podle vás nejdůležitější poselství této výstavy, že underground žije?
Myslím, že z ní je vidět, že i za komunismu byli lidi, kteří nesklopili hlavu. Že všichni nebyli mainstream, že mlčící většina měla svoji oponenturu.

Je síla výstavy v detailech či celku?
Rozhodně v celku. Totiž sever Čech byl v rámci undergroundu hned druhým centrem po Praze.

Jak důležitý pro tuto výstavu je Milan Fred Pištěk, muzikant a vydavatel kulturních časopisů z Ústí?
Hodně podstatný. V Teplicích v Music Hausu bubnoval už v roce 1975 v kapele Pecka z vajíčka, tam jsem ho poznal a od tý doby jsme přátelé. A tahle výstava zvedá jeho akcie.

Na přednášce jste zmínil undergroundové baráky v Chomutově, Žatci a Lounech. A co Ústí?
V Ústí hrála snad jen kapela Špína, ale mezi Teplicemi, Mostem, Děčínem a Ústím nebyl velký rozdíl. Ale byla tady undergroundová divadla, hrály na faře. Jen když se tu tohle dělo, já zrovna seděl.

Myslíte si, že je v českém undergroundu stále co objevovat?
Samozřejmě. Já sám už sedm let pracuji jako badatel v oblasti českého undergroundu. A pořád v něm objevuji zajímavé věci.