Dobrovolníků, kteří životně nezbytnou tekutinu darují, v létě ubývá. Úrazů je ale naopak oproti zbytku roku více. Akutní nedostatek krve hlásí v těchto dnech nemocnice ve Zlíně, Plzni, Klatovech a výzvu k větším odběrům vydala i nemocnice v Liberci. Zdravotníkům v Ústeckém kraji krev zatím nechybí.

„Každý rok v létě, v době dovolených, bývá méně dárců. Nikdy se ale nejedná o kritickou situaci,“ vysvětluje primář oddělení hematologie a krevní transfuze Ústřední vojenské nemocnice Miloš Bohoněk. Za kritickou situaci označují lékaři stav, kdy je nutné kvůli nedostatku krve například odkládat plánované operace.

Vlak RegioJet. Ilustrační foto.
Revoluce na železnici. Soutěž o lokálky v Ústeckém kraji vyhrál RegioJet

Dostatek krve je i v nemocnicích Krajské zdravotní, pod níž spadá pět největších špitálů v kraji. „Zásoba krve jednotlivých skupin není v současné době příliš velká, ale situace se pozvolně zlepšuje,“ říká primář transfúzního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jiří Masopust.

Nejvíce je v létě poptávka po krvi skupiny 0 negativní„ která je univerzálně použitelná. „Protipólem jsou dárci AB pozitivní, kteří se s ohledem na spotřebu odebírají třeba jen jednou ročně,“ doplňuje Masopust.

V Ústeckém kraji podle lékařů darují krev převážně muži. Primář Bohoněk však poukazuje na to, že se jedná o celosvětový trend. „V ČR tvoří muži přibližně 70 procent všech dárců,“ říká lékař. Jejich věk se pohybuje nejčastěji od 30 do 50 let.

Dobrá situace v regionu ale rozhodně není přesným odrazem celorepublikové situace. Český červený kříž (ČČK) nedávno zveřejnil statistiku dárcovství, ze které vyplývá, že odběrů provedou transfúzní centra stále méně. Od roku 2007 došlo k poklesu z přibližně 300 tisíc dárců na současných 250 tisíc.

Parkování v Duchcově. Ilustrační foto.
V Duchcově vybudují více než stovku nových parkovacích míst

„Stávající počet dárců je dostatečný pouze k tomu, abychom pokryli potřeby pacientů, avšak chybí rezerva dárců pro případ mimořádného výdeje krve například v případě chřipkové epidemie,“ říká předsedkyně Společnosti transfuzního lékařství Dana Galuszková. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by v zemi o velikosti ČR mělo darovat krev 400 tisíc dárců ročně.

Za úbytkem stojí i odchod dobrovolných dárců ať už krve či plazmy z transfúzních zařízení do komerčních, takzvaných plazmaferetických center. Ty za odběry platí. Pro řadu studentů z Mostu či Ústí nad Labem, kde tato centra fungují, je to vítaný výdělek. Sandra Kozlíková z Chomutova chodila darovat plazmu pět let, od nástupu na vysokou školu.

„Na odběry jsem chodila do Sanaplasmy v Ústí nad Labem. Každý měsíc jsem dostala za dvě návštěvy 800 korun, které se mi během studií hodily. Byl to rychlý a jednoduchý výdělek v době, kdy se za hodinu v rychlém občerstvení platilo 60 korun,“ vysvětluje dárkyně.

Podle odborníků je ale v darování krve v obou typech zařízení podstatný rozdíl. „Krev darovaná v nemocničních transfúzních zařízeních pomáhá výhradně pacientům zdravotnických zařízení v ČR a nelze ji ničím nahradit ani zajistit dovozem,“ vysvětluje prezident ČČK Marek Jukl.

„Zatímco krevní plazma odebraná v plazmaferetických centrech slouží jako farmaceutická surovina vyvážená z České republiky, která je v současnosti ve vývozu plazmy evropskou velmocí,“ dodává Jukl.

Ilustrační foto.
Nezaměstnanost na Teplicku opět klesla. Firmám chybí lidi