„Vše před námi tajil. Až při vyklízení jeho pracovny jsme našli pečlivě schované výhružné dopisy, které dostal v souvislosti s jeho plánem vycestovat do Tchaj-wanu. Jeden byl od Číňanů, další přímo z prezidentské kanceláře. V obou na něj vyvíjeli obrovský tlak, aby nikam nejezdil. Hrozili mu v nich důsledky, které prý přijdou, když cestu uskuteční,“ sdělila Kuberova dcera Vendula Vinšová. Proč a čím mu hrozili? Jaký byl Kubera v soukromí? Šetřil i doma?

Útočné dopisy, nepříjemné telefonáty. Takové jsou negativní dopady vysoké politiky. Teprve až po smrti Jaroslava Kubery se jeho rodina postupně dovídá, jakému politickému tlaku musel předseda Senátu a bývalý primátor Teplic čelit bezprostředně před svým tragickým kolapsem 20. ledna. V dopisech byly různé výhruužky. Rodina o nich do poslední chvíle nevěděla. Žila ve strachu, kterého se nezbavila ani po smrti milovaného manžela a tatínka.

V exkluzivním rozhovoru, který Vendula Vinšová Deníku poskytla, se rozpovídala nejen o kritických chvílích, kdy měla celá rodina strach z toho, co bude, ale také třeba o radostnějších zážitcích z dětství. Nebo o mamince Věře, která byla svému manželovi ve všem oporou.

Tady malá ochutnávka:

 „Umožnila tátovi, aby si mohl žít svůj sen. I když ve finále doma rozhodovala vlastně ona. S tátou to totiž skvěle uměla. Vždycky říkala, že když chce něčeho dosáhnout, tak musí po něm chtít pravý opak toho, než co má na srdci. Táta tak měl pocit, že je po jeho, ale ve výsledku toho vlastně docílila maminka. Byla to s ním vždycky taková hra. Ale on měl od přírody dar, že mu vše vycházelo. Když se to nepodařilo, uznal to,“ pootevřela dveře do soukromí v domu Kuberových mladší z dcer.

Na svého otce nedá dopustit. Váží si především jeho vstřícnosti k lidem a přístupu k různým zákazům a nařízením.

Táta zemřel za svobodu

„A to do poslední chvíle, co žil. Táta zemřel za svobodu. Stála mu za to. Nemohla bych být pyšnější dcera na svého otce,“ zmínila s tím, že s lidmi neřešil vždy jen politiku. „Zajímal ho i běžný život. Jednou u nás zazvonila paní, že nikde nemůže sehnat tvaroh, aby s tím něco udělal. Tak se táta oblékl a šel. Někde po Teplicích ho prostě koupil, aby paní vyhověl,“ přidala jednu z historek Vendula.

Jaký vlastně doma byl? Vyhlášené bylo jeho šetření v rámci rozpočtu Teplic, kde obracel každou korunu. Málokdo ale ví, že za pověstného skrblíka byl také v soukromí rodiny. Projevilo se to například při lyžařské dovolené v Alpách. „Místo jedné své boty si omylem přibalil do auta přeskáč mé starší sestry. Aby ale na horách zbytečně neutrácel za půjčení nových bot, tlačil se v tom, co měl. Vždy, když sjel kopec, si chladil nohu ve sněhu, nasadil botu a jezdil dál. Dodnes ho z toho pobolívaly prsty,“ vytáhla další úsměvný zážitek dcera.

V rozhovoru pro Deník prozradila také to, že Jaroslava Kuberu nebavilo spát, protože to podle něj byla velká ztráta času, který může věnovat práci. „Musel všechno stíhat. Když jsme přišli v neděli na oběd, hrála v pokoji televize, koukal do telefonu, u toho četl noviny a k tomu všemu jedl. Myslím, že často ani nevěděl, co má na talíři. Maminka mu jednou z legrace obalila hadr místo řízku a on vůbec netušil, co jí. Včas jsme ho zastavili, samozřejmě. Po obědě vždy zmizel s kafem a cigárkem a už jsme ho do konce nedělní návštěvy neviděli,“ uzavřela pohled do soukromí jedna z Kuberových dcer.

Celý dvoustránkový rozhovor si budete moci přečíst v Týdeníku Směr, který bude součástí úterního vydání Teplického deníku.