První písemná zmínka o Lahošti u Duchcova je ze 14. a 15. století, kdy obec příslušela k hradu Rýzmburk. V nejstarší době se připomíná mezi zbožím kanovnictví sv. Václava na hradě Pražském. V 17. století patřila obec hraběti z Valdštejna a v období 15. až 19. století byla součástí panství Duchcov.

Zdroj: DeníkObec Lahošť proslavil letos v únoru David Vencl, teplický freediver a otužilec. Vybral si zdejší rybník a překonal v něm světový rekord v plavání pod ledem na jeden nádech a bez neoprenu. V ledové vodě zvládl 80,9 metrů. Venclův výkon bude zapsaný i do Guinnessovy knihy rekordů, o 4,7 metrů pokořil osm let starý zápis Dána Stiga Severinsena. Vencl měl na sobě jen plavky a potápěčské brýle. Jeho tým mu dokázal i přes oblevu zajistit parádní podmínky, díky obrovskému vypětí sil držel ledovou krustu na pro stanovení zápisu do knihy rekordů požadované tloušťce 30 centimetrů.

Rybník Vápenka u Lahoště na Teplicku patří k vyhledávaným místům pro sportovní potápěče. Podobně jako nedaleká Márinka u Světce. Pod hladinou bývá dobrá viditelnost. Policisté tu v minulosti ze dna vytáhli také dost vraků. Bylo tu utopené i auto podnikatele z Teplicka, kterého usmrtil vrah při cestě z práce domů a pro zametení stop si zvolil právě Vápenku.

Obří pramen a poklad

Obří pramen v Lahošti se dostal více do povědomí 1879, kdy se na Dole Döllinger vyvalilo obrovské množství vody a utopilo se 21 horníků. Vlastníci dolů se následně dohodli s majiteli lázní a celého panství, že budou odčerpávat Obří pramen. Jeho regulace měla ochránit šachty a horníky, aby se podobná tragédie neopakovala, a zároveň zachovat zdroj léčebné vody pro lázně.

Obří pramen v Lahošti se zapsal do historie i jinak. A to svým pokladem. Při úpravách Obřího pramene v roce 1882 byl totiž ve skalní trhlině v hloubce asi 6 m ve stěně vřídla pod nánosem bahna nalezen překocený bronzový kotel obsahující velké množství bronzových předmětů. „Od jeho náhodného nálezu se stal natolik proslaveným, že je kromě Česka součástí expozic prestižních evropských muzeí i sbírek soukromých zahraničních sběratelů. „Duchcovská spona" a „duchcovský horizont" se staly v keltské literatuře pojmem," napsala v úvodníku knihy Duchcovský poklad v Lahošti-Evropský fenomén Věra Bartošková.