Přesně na tyto otázky se zaměřil čtvrtý diskusní workshop Platformy pro zelenou a modrou infrastrukturu, na němž se sdílely nejen aktuální poznatky z probíhajícího vědeckého projektu Obce mluví o vodě řešeného na Fakultě sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem se státní podporou Technologické agentury ČR.

Tématu hospodaření s dešťovou vodou (HDV) se zástupci UJEP věnují dlouhodobě. Poté, co loni úspěšně dokončili vědecký projekt s názvem Voda ve městě, podařilo se řešitelskému týmu pod vedením Lucie Povolné a Jana Macháče uspět se žádostí o tematicky navazující projekt s názvem Obce mluví o vodě. „V minulém projektu jsme se věnovali zejména tomu, jak investora provést procesem realizace opatření od jeho výběru až po dokončení a provoz. Nyní máme prostor zaměřit se na stejně důležitou část opatření, kterou je využívání vhodných nástrojů, pomocí nichž lze občanům smysluplnost opatření nejlépe vysvětlit,“ nastiňuje Jan Macháč z FSE UJEP.

Projekt výzkumníci řeší opět ve spolupráci s ČVUT. „V řešitelském týmu jsou kromě environmentálních ekonomů i odborníci na marketing, veřejnou správu, urbanismus, sociologii a behaviorální aspekty chování lidí,“ doplňuje vedoucí řešitelského týmu Lucie Povolná. V rámci testování možných nástrojů komunikace je v plánu také využití experimentů v behaviorální laboratoři UJEP.

Osvětová kampaň Bádání o vodě úspěšně pokračuje.
Osvětová kampaň Bádání o vodě úspěšně pokračuje, vzdělává školáky v regionu

Řešitelský tým z UJEP a ČVUT si v rámci projektu potvrdil zkušenosti, které získal v letošním roce na základě rozhovorů v několika městech napříč ČR. Komunikace je pro většinu měst důležitá, nicméně často bojují s nezájmem občanů. Města samotná také vnímají důležitost motivovat občany k šetrnějšímu využívání dešťové vody, nicméně si uvědomují, že radnice sama musí jít příkladem. Proto se snaží realizovat na svých budovách např. akumulační nádrže na dešťovou vodu ještě předtím, než budou na občany apelovat, aby jejich svody také nekončily v kanálu, jak například zmínil jeden ze zástupců měst.

Že stát a města musí jít příkladem, vyvolalo reakci dalších zúčastněných. Zmíněno bylo například téma zpoplatnění odvodu dešťových vod, hospodaření s dešťovou vodou na komunikacích a developerských projektech. Jak zaznělo, tématem se ve spolupráci s ostatními ministerstvy zabývá i MŽP. Několik diskutujících také potvrdilo, že problémem může být i určitá setrvačnost a neochota situaci řešit a komunikovat.

Voda na Šlunkovsku
Studie se zaměřila na vodu v krajině na Šluknovsku

V rámci kulatého stolu se diskutovala také dobrá praxe spojená s komunikací. Důležitost byla potvrzena nejen pro vizuálně atraktivní formy komunikace, ale také pro politickou odvahu a trpělivost opatření srozumitelně vysvětlovat. A to nejenom občanům, ale i kolegům v rámci vlastní radnice, jak zmínila zástupkyně města z osobní praxe. Účastnici z řad akademické obce zdůraznili zejména skutečnost, že o vodě nelze mluvit jako o odpadu a je třeba upozorňovat na její vhodné, ekologické i ekonomické využití pro zlepšení vzhledu veřejných prostranství. Univerzitní pracovníci zároveň doporučili seznamovat občany s návaznými dopady souvisejícími s ekonomikou domácnosti, např. v rámci úspor za odběry vody pitné.

Ačkoliv je téma HDV v současnosti řešeno zejména v měřítku velkých měst, zásadní potenciál mají i menší města a obce. Jak upozornil zástupce Svazu měst a obcí ČR, je zde často problém s vlastnickými vztahy u pozemků, kde by mohla být opatření HDV realizována, a také s nízkými kapacitami menších obcí tato témata řešit a komunikovat. Zástupci Ministerstva životního prostředí se v navazující diskusi zaměřili i na dosavadní dotační a jinou podporu těchto menších obcí.