Podle Pavla Majeráka, ředitele teplické pobočky Charity Most, která Agapé spravuje, naprostá většina z nich přichází pro život nepřipravena. „V dětském domově sice získají základní hygienické dovednosti a naučí se udržovat nějaký řád. Mají ale naprosto nereálné představy o svém dalším životě. Nikdy nebyli svědky toho, jak rodiče musí hospodařit od výplaty k výplatě,“ tvrdí Majerák.

Problém č. 1

Údajně teprve v domě na půl cesty mladí lidé, kteří opustili dětský domov, zjistí, že vydělávat si peníze prací a hospodařit s nimi není jednoduché. „Nemají zafixováno, že musí vynaložit nějakou námahu, aby za ni získali odměnu. Musí se to naučit a my je musíme hlídat,“ říká sociální pracovnice Michaela Nová. Klienti prý selhávají už při sestavování priorit, když rozdělují mzdu: „Musí zaplatit bydlení a jídlo a teprve potom zábavu. Ale oni jsou zvyklí uspokojovat své potřeby přesně obráceně,“ tvrdí Nová. „Pokud tento systém nenastartujeme, začnou okrádat své spolubydlící,“ dodává Majerák.

Problém č. 2

Soudí, že na vině je skleníkové prostředí dětských domovů, které jsou přeplněny dary. „Když chci páchat dobro, vyberu si dětský domov. Jenže dětem se tím spíš prokazuje medvědí služba. Nevědí, že když si chce člověk koupit počítač, musí se pořádně snažit. V dětském domově počítač jednoduše dostanou,“ konstatuje Majerák.
S tím polemizuje ředitel Dětského domova v Krupce, Radek Konečný. Přinává, že „jeho“ děti mají slušný standard. „Ale například DVD nepatří jednomu, ale minimálně 8 dětem, které se spolu musí na jeho používání domluvit.“ Zdůrazňuje, že příprava dětí z dětského domova do života hodně závisí na tom, zda jim společnost umožní, aby si zkusily, jaké to je, vydělávat vlastní peníze. „Naše děti zájem mají. Problém je, zda je někdo ochoten je zaměstnat,“ upozorňuje Konečný.

Zůstává u slov

Mezi Dětským domovem v Krupce a teplickým Lions Clubem existuje dohoda, díky které děti navštívily Autoelán, hotelovou školu, byly na exkurzi na šachtě a v lese. „Když pan Konečný vytipuje vhodného člověka, budeme se ho v rámci klubu snažit zaměstnat. Ale za dva roky se tak dosud nestalo,“ konstatuje prezident teplických „lionů“ Stanislav Němec.

Život nanečisto

V dětském domově v Krupce žijí děti v tak zvaných rodinných buňkách, osmnáctiletí pobírají kapesné 300 korun na měsíc. Dvakrát do měsíce si vaří, což obnáší sestavení jídelníčku, nákup surovin a rozpočet, se kterým musí vyjít. Letos se jedna dívenka zúčastnila projektu Moje kariéra Nadace Terezy Maxové a byla nejlepší. Odpracovala mnoho hodin, při škole chodí dvakrát týdně uklízet a letní prázdniny strávila brigádou.

I Tuchlov se brání

Rovněž sociální pracovnice Dětského domova v Tuchlově Dana Novotná tvrdí, že jejich svěřenci se připravují na spoustu věcí pro život: „Učí se prát, vařit, chodí samostatně nakupovat. Je ale pravda, že k penězům až takový přístup nemají,“ dodává.
Pravda o připravenosti dětí z dětských domovů na život bude asi někde uprostřed. Jak říká Radek Konečný:
„I v některé funkční rodině ví osmnáctiletý člověk o životě všechno a v jiné nezná nic ani ve dvaceti.“